Režim, který mezi Českou republikou a Slovenskem platí od konce září, může fungovat podle schengenských pravidel nejdéle půl roku, tedy do konce března.

„Ale my nechceme čekat až do té doby, chceme se slovenskou stranou jednat a postupně nějak nasazovat třeba společné namátkové hlídky už na slovenské straně hranice a podobně,“ uvedl Rakušan.

Opatření podle něj zafungovalo, daří se i diplomatická jednání, která mají migraci omezit, například tlak na Srbsko, aby harmonizovalo vízovou politiku se zeměmi Evropské unie.

Naposled vláda rozhodovala o prodloužení kontrol 27. října. O vyhlášení kontrol je třeba po počáteční fázi Evropskou komisi informovat předem. Ve výjimečných případech mohou trvat maximálně dva roky.

Cizinci přicházející zejména ze Sýrie využívají Česko jako tranzitní zemi, chtějí přes něj pokračovat do dalších států Unie. Cesta vede přes Maďarsko a Srbsko.

Počet migrantů, kteří od ledna do září vstoupili nelegálním způsobem do zemí Evropské unie po takzvané balkánské trase, se podle pohraniční agentury Frontex meziročně zvýšil o 170 procent.

V prvních devíti měsících letošního roku bylo na vnější hranici Evropské unie zadrženo 228 tisíc běženců bez povolení, což bylo nejvíce za toto období od roku 2016.

Počet běženců, kteří vstoupili do Unie nelegálně, se od ledna do konce září zvýšil meziročně o 70 procent. Nejvyšší nárůst vykazuje právě balkánská trasa a pak státy východního Středomoří, kde se počty zvýšily o 118 procent.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít