Hrad narychlo skartoval další dva tajné dokumenty. Nezačala plynout ještě ani jejich skartační lhůta
- Prezidentská kancelář na konci roku 2020 zničila ještě další dva tajné dokumenty. Podle Národního bezpečnostního úřadu k tomu došlo mimo skartační řízení a navíc byly listiny skartovány příliš brzy – ještě než začala vůbec běžet skartační lhůta.
- Vyplývá to z protokolu o výsledku kontroly Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ), který mají Radiožurnál a server iROZHLAS.cz k dispozici.
- Jde tak o další otazníky nad tím, jak se na Hradě skartovalo. Radiožurnál nedávno upozornil, že během mimořádné skartace loni v listopadu úředníci zničili i dokument o zapojení Ruska do výbuchů muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku, který chtěla získat policie, když zjišťovala, jestli do něj nenahlížel někdo nepovolaný.
Byl čtvrtek 26. listopadu 2020. Média tehdy řešila, že poradce prezidenta Martin Nejedlý odletěl i přes koronavirovou uzávěru do Ruska. Jak upozornil tehdy server Aktuálně.cz a týdeník Respekt, aby se do země dostal, zajišťovala jeho návštěvu přímo ruská vicepremiérka.
Vnitro ukončilo kontrolu na Hradě. Prověřovalo skartaci dokumentu o vyznamenání Rychetského
Číst článek
Zatímco o cestě Nejedlého se vědělo hned, za zdmi Pražského hradu se ten den odehrála událost, která vyšla najevo až nyní.
Úřednice Lenka Nováková z bezpečnostního odboru zničila dva materiály ve stupni tajné. Jak ale zjistila kontrola Národního bezpečnostního úřadu, dokumenty byly zničeny příliš brzy – nezačala totiž běžet ani skartační lhůta, po kterou nesmí úřady listiny zničit. Jeden z dokumentů Hrad zničil dokonce měsíc poté, co vznikl.
„Oba utajované dokumenty byly zničeny ještě před započetím běhu jejich skartační lhůty,“ napsali kontroloři do své zprávy, kterou Radiožurnál získal podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Nezákonný postup
Podle lektora spisové služby z Institutu pro správu dokumentů Tomáše Bezoušky, který v minulosti spolupracoval i s Národním bezpečnostním úřadem, je takový postup zcela neobvyklý a Hrad postupoval nezákonně.
Skartaci tajných dokumentů na Hradě nařídil sám Mynář. Zahájena byla ještě ten den, kdy vydal pokyn
Číst článek
„Skartační lhůta má za účel ochránit ten dokument po dobu, kdy by ještě mohl být užitečný, třeba i pro účel kontroly. To, že došlo k jeho zničení ještě předtím, než lhůta začne běžet, je jasnou známkou nezákonného postupu,“ podivuje se nad postupem Hradu Bezouška, který na žádost Radiožurnálu závěry NBÚ pročetl.
A co víc, ke zničení dokumentů došlo mimo skartační řízení. „..oba utajované dokumenty byly skartovány mimo skartační řízení, dne 26. listopadu 2020,“ píšou kontroloři.
Podle Bezoušky se tak Hrad dopustil minimálně přestupku. „Ten proces, který proběhl v Kanceláři prezidenta republiky, neodpovídá zákonu, jde o neoprávněné zničení dokumentu. Když se podíváme do archivního zákona, tak ten přímo říká, že výběr archiválii mimo skartační řízení provádí příslušný archiv, tedy ne kancelář prezidenta,“ uvedl Bezouška.
Důvody skartace
Z jakého důvodu se na Hradě tímto způsobem materiály skartovaly, není jasné. Na dotazy nereagovali ani Mynář, ani prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček, ani ředitel administrativní sekce Jan Novák. Jakékoli vysvětlení odmítla poskytnout i úřednice Nováková, která materiály zničila. Odkázala pouze na tiskový odbor Hradu.
Z jednacího protokolu plyne, že šlo o dva materiály – jeden čítal 26 stran, vznikl 8. září 2020 a druhý pětistránkový vznikl 21. října 2020. Pracovně jsou listiny pojmenované jako „analýza stavu – podklad“. Čeho přesně se týkaly, není vzhledem ke stupni utajení jasné, ale z jednacího protokolu lze vyčíst, že je vytvořil sám Hrad, a podílel se na nich Jiří Rom, tedy bývalý ředitel analytiky BIS, kterého po odchodu z kontrarozvědky zaměstnal v létě 2020 právě Pražský hrad.
V jednacím protokolu Kanceláře prezidenta republiky je totiž u údajů jeho jméno přímo vepsáno a do dokumentu je vlepený žlutý papírek s poznámkou „Čekat až J. Rom bude mít vyp…..(nečitelné, poz. red.). Další výtisk analýzy dát nové č. j.“ Ani Jiří Rom na dotazy Radiožurnálu nereagoval.
Rom vypracoval v tu dobu třeba dokument, který měl prý ukázat, že šéf BIS Michal Koudelka není dobrý manažer. Že je autorem bývalý zaměstnanec zpravodajské služby, přiznal sám prezident Miloš Zeman.
Předloni na podzim také Zeman zadal Koudelkovi neobvyklý úkol: chtěl, aby mu sepsal jména ruských špionů v Česku a aby doložil, jaké operace v Česku podnikají nebo jací Češi s ruskými zpravodajskými službami spolupracují či jaké informace jim předávají.
Možné pochybení
Národní bezpečnostní úřad postup Hradu vyhodnotil jako možné pochybení, případ proto předá ministerstvu vnitra.
‚Nic tajného se neprobíralo.‘ Na schůzce Zemana a Švejdara ohledně Vrbětic byl i Mynář bez prověrky
Číst článek
„Všechny poznatky, včetně kontrolních zjištění, které nespadají do působnosti NBÚ, budou předány k vyřízení příslušným správním orgánům. Případné sankce a jejich výše jsou pak obsahem konkrétních ustanovení právních předpisů upravujících dané oblasti regulace,“ uvedl bezpečnostní ředitel úřadu Jaromír Kadlec.
A to není jediná pochybnost ohledně toho, jak prezidentská kancelář zacházela s utajovanými listinami. Radiožurnál už dříve informoval, že se na Hradě skartovalo také loni na podzim.
Mimořádnou skartaci tehdy nařídil osobně vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář a skartace proběhla týž den, kdy Mynář vydal pokyn. Proč k ní došlo tak narychlo, prezidentské kancelář dosud nevysvětlila. Pouze vydala na svém webu prohlášení, že „se komise při vyřazování utajovaných dokumentů řídí platnou legislativou“ a že kancléř „nemůže nařídit skartaci jednotlivých utajovaných spisů“.
Kauza Vrbětice
Hrad tehdy během skartace zničil utajovaný dokument ke kauze Vrbětice o zapojení ruských agentů GRU do výbuchů muničních skladů.
Policie řeší, jestli Hrad skartoval tajnou zprávu k Vrběticím. Chtěla dokument prozkoumat
Číst článek
Dokument chtěla získat policie, aby zjistila, jestli na něm nejsou otisky prstů nebo DNA někoho nepovolaného, kdo jej vůbec neměl mít v ruce. Bezpečnostní prověrku přitom nemá například Mynář nebo prezidentův poradce Martin Nejedlý.
Národní bezpečnostní úřad potvrdil, že dokument byl zničen omylem, i když Hrad tvrdil, že „všechny skartované spisy bez výjimky byly v souladu s platnými právními předpisy vyřazeny a byly určeny ke zničení“.
Skartací se bude ve čtvrtek zabývat i sněmovní bezpečnostní výbor. Ten kontrolu doporučil začátkem února poté, kdy Radiožurnál a týdeník Respekt upozornily na skartaci vrbětického dokumentu. Jeho předseda Pavel Žáček z ODS nechápe, jak k takovému omylu mohlo dojít.
„Pořád je mi velkou záhadou, jak se mohly mezi stovky utajovaných dokumentů z předchozích let (z let 2013 až 2019 – pozn. red.) dostat dva dokumenty z loňského roku,“ pozastavuje se nad tím.
