Důvod k zásahu policie je jeden jediný, a to je porušení zákona, říká expert Kazbunda
Prezident Policie ČR Martin Vondrášek dal podnět k prověření postupu policistů na středečním mítinku předsedy hnutí ANO, bývalého premiéra Andreje Babiše v Českém Krumlově. Bývalý příslušník Policie ČR a externí lektor odborných předmětů na Policejní akademii Stanislav Kazbunda vysvětlil v Radiožurnálu obecný rámec pravidel pro chování policistů na velkých akcích.
Bývá pravidlem, že na dodržování pořádku na akcích, jako jsou politické mítinky, veřejná setkání s politiky, dohlížejí i hlídky státní či městské policie? Nebo se tak děje jenom na žádost pořadatelů?
S ohledem na žádost pořadatelů může policie přistoupit k nějakému dohledu nad jakoukoliv akcí. Policie může rozhodnout i sama z vlastní vůle, že nějaké shromáždění, nebo nějaká akce může být potenciálně problémová, a potom tam samozřejmě své lidi pošle.
Jaké pravomoci mají v takovém případě příslušníci policejního sboru, případně strážníci? Je to na základě vlastního uvážení, nebo zase na žádost pořadatelů?
Na žádost pořadatelů lze přistoupit k tomu, že policie vyšle své síly na nějakou konkrétní akci. Ale co se týká pravomocí a možností toho, co policie dělá, to samozřejmě nijak nesouvisí s tím, kdo si je tam pozval. Policie reaguje a funguje pouze v mezích zákona o policii. Nelze předpokládat, že by si někdo objednal policii, aby pro něho udělala nějakou bezpečnostní záležitost.
V tomto smyslu si lze objednat soukromou agenturu, která dohlíží na chod čehokoliv a funguje na pokyn toho, kdo si ji najal. Samozřejmě opět může fungovat pouze v mezích platných zákonů.
Co může být za daných okolností podnětem k zásahu policie? Jaké projevy, které tu akci nějakým způsobem narušují?
Samozřejmě nelze hovořit o narušení akce, pokud se jedná o vyjadřování politických názorů. Já se domnívám, že důvod k zásahu policie je jeden jediný, a to je porušení zákona. Pokud tedy v tomto případě k porušení zákona došlo, tak policie samozřejmě v rámci zákona o policii může, a dokonce by měla zasáhnout.
Česko má od pátku nový elitní policejní útvar. Zaměří se na boj proti terorismu a kyberkriminalitě
Číst článek
Podle vyjádření mluvčího Policie ČR je i nasazení neuniformovaných policistů standardní postup, pokud tomu odpovídají bezpečnostní rizika dané akce. Co si pod tím termínem představit? Je to tedy běžné v případě politických mítinků, že tam jsou policisté v civilu? Může se tak dít, pokud tam vystupují zvlášť exponované politické osobnosti?
Tento postup využívá policie takticky samozřejmě při všech akcích a shromáždění, u kterých to uzná za vhodné, protože policisté mohou vystupovat jak v uniformě, tak i v civilu. Zákon o policii to samozřejmě umožňuje. Záleží také na vedení konkrétní akce, jak pojme svoje bezpečnostní působení.
Pokud se jedná o shromáždění tohoto typu, je samozřejmě vhodné použít policisty v civilu. Jednak proto, že nevyvolávají už svým vzhledem jakési kontroverzní nálady, ale jednak je to dobré i proto, že policista v civilu není tak nápadný a může lépe eliminovat třeba vzrůstající mu potenciál nebezpečí.
Vztahují se na neuniformované policisty tytéž pravomoci jako na kolegy v uniformách a musejí se legitimovat osobě, vůči níž zakročí?
Samozřejmě se na ně vztahují stejná práva a povinnosti. Pokud tento policista zakročuje proti někomu fyzicky, nelze si představit, že by z nějaké kapsy vytahovat průkaz a člověku, proti kterému zakročuje, ho ukazoval. To je samozřejmě hezká představa, ale reálně neproveditelná. V případě, že to nelze jinak, stačí pouze ústní prohlášení policisty a potom, pokud to situace umožní, může k legitimaci dojít.
