Grubhoffer: Vlna omikronu je delší, než si ministr přál. Nevěřím, že příští týden budeme za vrcholem
Šířící se nákaza variantou omikron podle předpokladů dál láme dosavadní rekordy. Poslední denní nárůst nově nakažených byl přes 30 tisíc. Počty hospitalizací ale dramaticky nerostou. „Zatím se zdá, že hospitalizovaných je ve srovnání s minulými vlnami relativně málo,“ uznává Jan Kulhánek z Centra pro modelování biologických a společenských procesů BISOP.
„Je ale třeba brát v úvahu, že se epidemie vždy šíří nejdřív ve skupinách s vyšší mobilitou, což jsou mladí a očkovaní lidé – tedy část populace, která je vůči těžšímu průběhu odolnější,“ říká Kulhánek.
Budou pozitivní případy ještě přibývat nebo už jsme na vrcholu vlny, kterou způsobila rychle se šířící varianta omikron?
Více se teď nákaza šíří mezi těmi, kteří už mají za sebou posilovací dávku vakcíny, a také v Praze, popisuje.
V příštích dnech čeká Česko posun šíření nemoci mezi starší ročníky a ty, kteří se sice doposud chránili, ale neočkovali se, předpokládá host Tématu dne. „A tady je určité riziko, že přijde nárůst případů hospitalizací,“ vysvětluje Kulhánek.
„Omikron není jen rýma. Je to nemoc, která nám ještě může zkomplikovat život.“
Jan Kulhánek
Podle Kulhánka je chybou, že se tak trochu rezignovalo na trasování nebo testování ve školách a obává se, že žijeme v naivní představě o neškodnosti varianty omikron, kterou podněcují chlácholivá slova z úst některých odborníků i politiků.
„Omikron není jen rýma. Je to nemoc, která nám ještě může zkomplikovat život,“ varuje.
Také biochemik a šéf Biologického centra při Akademii věd Libor Grubhoffer by byl s přehnaným optimismem opatrný: „Zatím to vypadá, že vrcholová část procházející pandemie je delší, než si přeje a vykládá pan ministr Vlastimil Válek (TOP 09). Nedomnívám se, že tento týden bude kulminovat a příští týden už budeme za tou vlnou.“
„Zatím to vypadá, že vrcholová část procházející pandemie je delší, než si přeje a vykládá ministr Válek.“
Libor Grubhoffer
Přesto kvituje, že třeba Dánsko se odhodlalo přistoupit k postupnému rušení protiepidemických opatření a nechce už covid-19 dál označovat za nemoc představující kritickou hrozbu.
„Někdo začít musí a Dánsko je v této záležitosti určitě velmi kompetentní zemí, která se s covidem potýká příkladně od samého začátku.“
Pracovní karanténa? Jednotlivě
Ředitel Všeobecné fakultní nemocnice David Feltl připouští, že situace mezi zdravotním personálem je lepší než při předchozích vlnách. „Loni touto dobou nám chybělo tisíc zaměstnanců, teď jsou to tři stovky. Akutní problém je s řidiči sanitek, kteří jsou v izolaci, nebo v karanténě,“ říká a dodává, že nemocnice v jednotlivých případech zvolila variantu pracovní karantény.
„Zatím jsme pracovní karanténu aplikovali v případě, kdy zaměstnanec měl nemocné děti, ale sám pozitivní nebyl.“
Štěpán Votoček
„Využili jsme to třeba při střídání směn. A jenom když to jinak nejde. Nám totiž pomáhá každý den. Každá hodina je dobrá, když to tak řeknu,“ říká Feltl.
Takzvaná pracovní karanténa se týká nepostradatelných pracovníků, kteří by měli být podle aktuálních pravidel v karanténě, ale mají negativní test.
Stejný přístup jako v Praze zvolili i ve Slaném. „Zatím jsme to aplikovali v případě, kdy zaměstnanec měl nemocné děti, ale sám pozitivní nebyl. Pravidla byla pořád stejná: respirátor, vyhýbat se kontaktu s jinými,“ popisuje ředitel tamní nemocnice Štěpán Votoček.
Proč by bylo vhodné počkat ještě pár týdnů? A jak je důležité očkovat v chudších zemích? Poslechněte si celý audiozáznam Tématu dne Šárky Fenykové.
