Nezávislý starosta Brodku u Přerova Roman Zbožínek s přípravou obce na unijní nařízení o ochraně osobních údajů zatím vyčkával.

„Když ta hysterie začala, to je tak čtvrt roku zpátky, tak byly ty nabídky docela drastické. Pohybovaly se pro třítisícovou obec v řádu 100 tisíc korun, což jsem si říkal, že je dost peněz,“ popisuje pro Radiožurnál náklady související s GDPR Zbožínek.

Obce totiž často potřebují upravit informační systémy. Například v Teplicích zaplatí 700 tisíc korun jen za analýzu, která má odhalit, co bude potřeba změnit.

Města a obce budou nově mimo jiné muset oznamovat případy porušení zabezpečení údajů. O revoluční změny ale podle ministerstva vnitra nejde. To potvrzuje i výkonný ředitel Svazu měst a obcí a nezávislý starosta Velkého Oseku na Kolínsku Pavel Drahovzal.

„Řadu z těch povinností už podle stávajícího zákona musí plnit. Takže tam, kde to opravdu plní, to pro ně to znamená jen drobné úpravy,“ upozorňuje Drahovzal.

Obce musí mít také takzvaného pověřence pro ochranu osobních údajů. A Drahovzal odhaduje, na kolik takový člověk obec ročně vyjde. „Pro obec řádově s 2500 obyvateli to může být ročně kolem 100 tisíc. Ve větších městech to můžou být až miliony korun, tam už jde o zřízení téměř samostatného oddělení,“ doplňuje.

Vydělávají firmy na strachu starostů?

Podle Svazu měst a obcí část radnic neví, co od novinky očekávat, a pořizují tak služby a software, které ne vždy potřebují. Ministerstvo vnitra tvrdí, že se některé firmy snaží na obavách starostů vydělávat a nabízí jim předražené služby.

„Ministerstvo vnitra rozjelo rozsáhlou informační kampaň. Zřídilo specializované webové stránky, kde jsou informace, metodické materiály a další dokumenty,“ říká ředitel legislativního odboru ministerstva vnitra Vít Šťastný.

Starostové se také obávají vysokých pokut. Unijní nařízení totiž počítá se sankcí v přepočtu až 500 milionů korun. Platit bude od konce května. Česko ale do té doby možná nestihne přijmout adaptační zákon, který má sankce zmírnit.

Předsedkyně Úřadu pro ochranu osobních údajů Ivana Janů uklidňuje, že žádné drastické pokuty ani tak radnicím nehrozí.

„V podstatě jsme uložili nejvyšší pokutu za celých těch sedmnáct let Brnu - 80 tisíc a Praze 30 tisíc. Úřad bude postupovat procesně stejně. V případě, že obce napraví v průběhu kontroly, to co je jim vytýkáno, tak žádnou pokutu nedostanou,“ tvrdí Janů.

Cílem nařízení GDPR je uchránit osobní údaje před neoprávněným zacházením.

Václav Štefan Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít