Pro rezoluci o Babišovi jsem hlasoval se skřípěním zubů, říká Vondra. Vadí mu narážky na českou justici
Evropský parlament před pár dny v právně nezávazné rezoluci odsoudil střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle europoslance ODS Alexandra Vondry je logické, že unie kontroluje, jak je s penězi z jejích zdrojů nakládáno. Nelíbí se mu ale unijní zpochybňování českého soudního systému. „Proto mi u hlasování o Babišově rezoluci skřípaly zuby,“ tvrdí.
Vondra kritizuje dvojí metr, kterým Evropská unie měří prohřešky členských států.
Alexandr Vondra: Pro rezoluci o Andreji Babišovi jsem hlasoval se skřípěním zubů
S tím, že v unii existují různé úhly pohledu na stejnou věc, souhlasí i bývalý člen Evropského parlamentu Pavel Svoboda (KDU-ČSL), nyní předseda Institutu pro křesťansko-demokratickou politiku. Situace je ale podle něj složitější.
„Nejde říct, že je dvojí metr a tečka. Lze si ale všimnout určitých detailů, které napovídají tomu, že některé problémy starších členských států nejsou kritizovány tak intenzivně,“ připouští.
‚Diktují, kdo má být premiér.‘ Babiš se vymezil proti rezoluci o střetu zájmů, označil ji za kampaň opozice
Číst článek
Že ale nejde o nic dramatického, ilustruje třeba na příkladu často kritizovaného Polska a tamního justičního systému. „Zdá se, že do Polska posílá Evropská komise jednu stížnost za druhou, ale první rozsudek padl v této věci vůči Portugalsku,“ upozorňuje a připouští, že existují i příklady dokládající opak.
Dělící linie
Alexandr Vondra připomíná dlouhodobou kritiku Maďarska, kterou odstartoval negativní postoj země v otázce migrační krize: „Většina argumentů se k tomu neustále vrací, ale francouzská velmi antiimigrační politika nečelí stížnostem vůbec.“
Podle občanského demokrata existuje v Evropě několik citelných dělících linií – mezi východem a západem, severem a jihem, ale i většími a menšími členskými státy.
Vondrovu tezi Svoboda nezpochybňuje a přidává ještě další dělící linku, kterou sám vnímá. „V kuloárech jsem slyšel, že Evropskému parlamentu vadí, že Polsko a Maďarsko mají v ústavě ukotveno heterosexuální manželství nebo odkaz na Boha. Možná i ty problémy, které existují, jsou do jisté míry zástupné,“ spekuluje.
Na tuto poznámku reaguje Alexandr Vondra ostrou výtkou směrem k EU a jejímu poměrně novému mechanismu zajištění fungování zásad právního státu v jednotlivých členských zemích, které umožní pozastavit platby z rozpočtu pro ty státy, které by tento princip porušovaly.
„Je to nástroj, s nímž je třeba velice šetřit – politicky není příliš produktivní, pokud si některé členské země tímto způsobem zasednou na jiné členské země. Zvlášť když jsou ve hře třeba takové věci, na které poukázal Pavel Svoboda. Vadí-li evropským progresivistům, levičákům a socialistům, že Maďaři mají zakotveného pána Boha v ústavě, co – pro pána krále – je do toho Evropské komisi nebo Evropské unii vůbec?“
Vondra má za to, že je třeba se soustředit na elementární práva a svobody a dbát toho, aby se postupně nerozšiřovala a neexpandovala do svébytných kulturních oblastí jednotlivých zemí.
„Je na místě si uvědomit, že Evropská unie jsme my a v Bruselu nepřistáli nějací Marťani.“
Pavel Svoboda
„Je ale na místě si uvědomit, že Evropská unie jsme my a v Bruselu nepřistáli nějací Marťani,“ upozorňuje Pavel Svoboda.
„Pokud se tam něco rozhoduje, rozhoduje se to i naším přičiněním a všechno se odvíjí od voleb. Pokud jsou u nás nějaké voličské preference, tak ty se nutně promítají i do složení unijních orgánů a potom máme ty výsledky, které máme. Ať se nám líbí, nebo ne,“ uzavírá.
Poslechněte si celou debatu moderátorky Karolíny Koubové.
