Nevyslyšeli prezidentovo přání. Benešová poté napsala šéfžalobci Zemanovi: Prověřte OKD
Když byla Marie Benešová ministryní spravedlnosti v roce 2013, napsala podle zjištění Radiožurnálu dopis nejvyššímu státnímu zástupci. Pavla Zemana v něm žádala, aby nechal prověřit možné podvody kolem dolů OKD a jejich majitelů - firmy NWR a finančníka Zdeňka Bakaly. Samotný dopis by neznamenal problém, kdyby mu nepředcházela událost, která se odehrála jen týden před jeho odesláním.
Tehdy se konalo jednání premiéra a dalších členů tehdejší úřednické vlády včetně Benešové u prezidenta Miloše Zemana na Hradě. Pozváni byli i zástupci tří firem z Ostravska, a to dolů OKD a oceláren Arcelor Mittal a Evraz.
Řešit se měla složitá ekonomická situace v severomoravském regionu. Zeman na jednání kritizoval hlavně majitele OKD za jejich pochybné hospodaření a také kvůli plánovanému útlumu ztrátového Dolu Paskov, což by připravilo o práci přes dvanáct set horníků.
6:59
Pavel Zeman: Zášť necítím. K prezidentovi mám korektní vztah, jeho slova beru jako špílce
Číst článek
O mimořádnosti schůzky svědčí notářský zápis jednoho z jejích účastníků, který Radiožurnál získal.
V dokumentu sepsaném dva dny po jejím konání se mimo jiné popisuje, že Marie Benešová na Hradě sdělila čtyři okruhy podezřelých transakcí NWR a finančníka Bakaly. Prezident Zeman k tomu pak měl dodat: „Pokud si chce NWR zachovat svoji reputaci a vyhnout se právním krokům s ohledem na dříve zmíněné čtyři okruhy, Důl Paskov by měl zůstat v provozu až do roku 2016,“ stojí v notářském zápise. Důl se měl podle prezidenta dotovat z výnosů čtyřiceti tisíc bytů OKD, které by firma zdarma převedla na Moravskoslezský kraj.
Jenže tento Zemanův návrh neuspěl. Společnost RPG Byty, ovládaná tehdy Bakalou a dalším investorem, vydala den po jednání jen prohlášení, že neuvažuje o změně své strategie. Tou bylo byty spravovat a vlastnit.
‚Termín na vypracování posudku byl šibeniční.‘ Městský soud v Praze zprostil viny obžalované v kauze OKD
Číst článek
Týden na to pak odeslala Benešová svůj dopis s možnými kauzami majitelů dolů, kde se na hradní schůzku také odvolává.
„Postup Benešové je – zdá se – legální. Standardní ale není. A to z toho důvodu, že to vypadá spíš jako pokus vyvolávat nátlak na nějakou soukromou osobu, ať už si o té osobě myslíme cokoliv. A myslím, že by se k tomuto trestní právo zneužívat nemělo,“ domnívá se předchůdce Benešové v křesle ministra spravedlnosti, nyní poslanec ODS Pavel Blažek.
‚Snad neskončí jako Kožený‘
O dění na schůzce, která se odehrála 24. září 2013, mluvil tenkrát také sám prezident Zeman. Na tiskové konferenci sdělil novinářům svůj návrh, aby se provoz Dolu Paskov dotoval z výnosů bytů. A na otázku, co na to řekli zástupci dolů, kteří se schůzky také účastnili, Zeman reagoval: „Já jsem ve svém vystoupení vyjádřil hlubokou naději, že pan Zdeněk Bakala neskončí jako Viktor Kožený.“
Tři body v dopisu Benešové
- Úpis akcií NWR - Před vydáním akcií na burze v roce 2008 firma uváděla vysoké zásoby uhlí, investoři nakoupili akcie za vysoké ceny. Kurz ale začal padat. „Zdeněk Bakala se snažil udržet svůj podvod se zásobami uhlí, na základě kterých emitoval obrovské množství akcií, ještě v březnu 2012, kdy tvrdil v rozhovoru pro list Wall Street Journal, že do rozvoje polského projektu investuje 500 milionů eur. Dnes je již všechno jinak. V květnu 2012 NWR oznámila, že projekt Debiensko (polský důl) pozastavuje,“ stojí v dokumentu. Informace o zásobách byly zveřejněny v prospektu k akciím, o jejich maximalistické variantě psala dlouhodobě média. Těžitelné přestaly být po pádu cen uhlí. Není známo, že by na ně někdo z investorů, kteří přišli o peníze v akciích u nás i v zahraničí, podal trestní oznámení.
- Tzv. „tunelování“ skupiny OKD - „Jedná se o klasický případ, kdy vlastník vysává aktiva, až po něm zůstane skořápka a hromada závazků vůči dalším akcionářům, věřitelům a zaměstnancům. Na prvý pohled se takové tunelování v OKD jeví jako legální,“ píše Benešová a popisuje informace o výplatě vysokých dividend akcionářům, kdy peníze poté chybí na překrytí krizových stavů a zavírají se doly. Zmiňuje i médii popisovaný nákup zbytečně drahých strojů. Dále údajné „vyvedení částky 4,9 miliardy korun z majetku společnosti, kdy společnost je povinna mít tuto částku trvale k dispozici,“ stojí bez dalšího upřesnění v dopise. Peníze měly být určeny podle ní na rekultivace.
- Modrava - Benešová v tomto bodě odkazuje na novinový rozhovor starosty obce Modrava z roku 2011, v němž potvrdil vysoké příjmy z daní Bakaly, který tam má trvalé bydliště. Za roky 2008 a 2009 mělo jít o více než půl miliardy. Benešová bez upřesnění zdroje informací pak píše, že obec si na svůj účet u pojišťovny uložila částku od Bakaly blížící se miliardě s tím, že „po nějakém čase měly peníze svůj titul a mohly být použity jako legální. Což zakládá podezření z možné legalizace výnosů z trestné činnosti,“ dodává Benešová.
A dodal, že český stát nechce přispět k pádu NWR, a že naopak Bakala jistě bude chtít pomoct firmě v těžkých časech. Odpovědí na jeho návrh mu ovšem prý bylo jen „hluboké mlčení“. Na schůzce totiž byli jen manažeři, nikoliv vlastníci, kteří by mohli o darování bytů rozhodnout.
V následném dopise nejvyššímu státnímu zástupci, datovaném 1. října 2013, Benešová uvádí tři okruhy problémů kolem OKD k prověření. Ty se z velké části překrývají právě s původním popisem čtyř bodů zmíněných v notářském zápisu z jednání na Hradě. Benešová je označuje jako Úpis akcií NWR, tzv. tunelování OKD a Modrava (viz box vlevo a dopis na konci textu).
Informace v jednotlivých bodech vycházely většinou ze zpráv či komentářů médií z minulých let anebo nebyly blíže zdrojovány.
Třeba pokud jde o úpis akcií NWR z roku 2008, ministryně popisuje fakt, že se firma prezentovala investorům jako těžař s dlouhou budoucností, a to i díky započítání velkých zásob uhlí v dolech nejen u nás, ale i v Polsku. Tam se ale nakonec nikdy nezačalo těžit ani investovat, a to i přes sliby Bakaly ještě v roce 2012. NWR pak ukončení projektu vysvětlovalo hlavně pádem cen uhlí. Podle ministryně mohlo ale jít o trestný čin podvodu.
„Shora popsané okruhy problémů, pokud je již nešetří policie a nedozoruje věcně a místně příslušný státní zástupce, prosím, aby byly předány k řádnému prověření podle paragrafu 158 trestního řádu a následující problematice byla ze strany státního zastupitelství věnována náležitá pozornost,“ napsala pak Benešová pod všechny tři body v dokumentu. Zároveň v něm žádá do týdne o zvláštní zprávu pro vládu, která by jí odpověděla na otázku, „jaké jiné navazující kauzy byly a jsou aktuálně v problematice OKD šetřeny a evidovány v soustavě státního zastupitelství a s jakým výsledkem.“
‚Nic za tím nehledejte‘
Marie Benešová nyní každopádně odmítá, že by dopis mohl znamenat nátlak na Bakalu a spol., kteří nepřijali prezidentovi návrhy.
S Radiožurnálem na toto téma mluvit výslovně nechtěla, trvala pouze na písemných odpovědích na zaslané otázky.
Ke všem pak poslala prostřednictvím tiskového mluvčího souhrnnou odpověď formou SMS: „Co se týká záležitostí z roku 2013, vezměte, prosím, v úvahu, že je to již téměř šest let, nepamatuji si každý detail. Podněty, se kterými jsem se tehdy obrátila na Nejvyšší státní zastupitelství, vycházely jednak ze zmíněné schůzky a následně z nových poznatků. Pamatuji si, že předmětem schůzky byly tehdejší nadhodnocené zásoby uhlí a podání upozornila na symptomy vedoucí k možnému trestnému činu podvodu. Ve chvíli, kdy se dozvím, ať jako ministryně, nebo jako občanka nové závažné informace, považuji za nutné taková podání předat, aby je orgány činné v trestním řízení mohly vyšetřit. Nehledejte za tím nic jiného.“
Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček na dotaz Radiožurnálu odpověděl, že „na ‚zdroje‘ v zásadě nikdy nereaguje“. „Obecně musím zdůraznit, že kauzu OKD pan prezident považuje za mimořádně závažnou a upozorňuje na tento fakt řadu let,“ dodal a připomněl loňský inaugurační projev, v němž Miloš Zeman finančníka Zdeňka Bakalu zmínil.
19:00
Finančník Krúpa dostal ze Spojených států Bakalovu žalobu za údajné obtěžování a pokus o vydírání
Číst článek
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman obsah dopisu Marie Benešové nechtěl komentovat. Potvrdil pouze, že ho dostal: „Mohu potvrdit, že jsme tehdy obdrželi žádost podle příslušného zákona. To je možnost, kterou může využít každý ministr spravedlnosti, tedy žádat informace o stavu řízení. S tou žádostí jsme naložili podle jejího obsahu. To znamená, že jsme to postoupili dále,“ řekl Radiožurnálu.
Jeho mluvčí Petr Malý doplnil, že informace úřad postoupil věcně a místně příslušným státním zastupitelstvím k dalšímu opatření. Benešové odpověděli podle něj dopisem o 14 dní později. Zda v něm dostala i zprávu, co se kde o OKD šetří či šetřilo a s jakým výsledkem, úřad konkrétně neuvedl. Odkázal ale opět na paragrafové znění zákona, podle něhož může ministr spravedlnosti žádat informace o stavu řízení určité věci, pokud takovou informaci potřebuje jako člen vlády.
Jasné není ani to, jak státní zastupitelství s policií s informacemi od Benešové naložilo. Každopádně doposud nebyl nikdo z NWR ani Zdeněk Bakala z ničeho obviněn. V současné době se policie pod dozorem Vrchního státního zastupitelství v Olomouci sice zabývá možným tunelováním OKD, prověřování ale odstartovalo až trestní oznámení podané koncem roku 2016 poté, co předtím OKD skončilo v insolvenci.
‚Když k někomu vzhlížíte...‘
Bakala dlouhodobě protiprávní kroky v OKD odmítá. K dopisu Benešové jeho mluvčí Šárka Samková sdělila, že „pokud se vrcholní politici, jako prezident a ministr spravedlnosti, snaží zneužít své pravomoci k prosazování svých politických zájmů, je nezávislost právního systému nebezpečně ohrožena.“ Firma NWR skončila po krachu dolů v likvidaci.
Prodloužení těžby v OKD? Kamenem úrazu můžou být peníze, miliardové zisky se zřejmě začnou tenčit
Číst článek
Také podle právníka a nyní senátora Václava Lásky dopis Benešové státnímu zástupci sám o sobě nejspíš neznamená překročení pravomocí ministra. Podle něj ale vypovídá o osobnosti Benešové: „Je trošku zřejmé, že když k někomu vzhlíží nebo ho uznává, tak je připravena plnit veškeré jeho pokyny a nepřidává tam svůj kritický pohled,“ soudí Láska s narážkou na vztah Benešové k prezidentu Zemanovi.
Exministr spravedlnosti Pavel Blažek dodává, že Benešová měla podat spíš trestní oznámení, pokud získala závažné informace.
Pokud jde o pravomoci ministra vyžadovat informace od státního zastupitelství, ty nejsou přesně definované, a sami právníci či státní zástupci se neshodnou, co je za hranou, a co není. Například sám Blažek coby ministr poslal po policejním zásahu na Úřadu vlády v tzv. kauze Nagyová Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci seznam více než třiceti konkrétních otázek týkajících se vyšetřování. Dozorující státní zástupce Petr Šereda před časem Radiožurnálu řekl, že to tehdy považoval za politický tlak.
Sama Marie Benešová se po svém nedávném jmenování ministryní spravedlnosti za hnutí ANO stala terčem kritiky, že může chtít ovlivňovat justici. Do funkce ji totiž uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) krátce poté, co policie navrhla jeho obžalobu v kauze Čapí hnízdo. V rozhovoru pro Lidové noviny navíc Benešová řekla, že by se v rámci reformy mohla zrušit vrchní státní zastupitelství. Spolek Milion chvilek na to začal organizovat v Praze i dalších městech demonstrace za její demisi. Benešová však jakékoliv pochybnosti o své nestrannosti striktně odmítá.
