Podle mluvčího Nejvyššího soudu Petra Knötiga dohodu podepsalo všech 70 soudců, tedy i ti, kteří jsou už v důchodu, ale v inkriminovaných letech ještě soudili.

„Soudci se tak zachovali při vědomí své společenské odpovědnosti v rámci zachování důvěry veřejnosti v soudní moc, která vnímá platy soudců poněkud citlivěji,“ řekl Knötig Českému rozhlasu.

Nejvyšší soud loni v pilotním případu přiznal soudkyni z Brněnska zpětné dorovnání platu jednak kvůli nesprávně vypočítané platové základně, jednak kvůli dlouhodobě sníženému koeficientu pro určení soudcovských mezd.

Vláda soudcům nabídla kompromisní dorovnání platů. Dohoda, kterou podle dostupných údajů patrně přijme většina soudců v Česku, výrazně omezí rozpočtové výdaje, jež by si jinak verdikt vyžádal.

Podle dohody se státem mají soudci dostat peníze za léta 2012 až 2014, o něž přišli kvůli nesprávně vypočtené platové základně, nikoli však peníze pozbyté kvůli tomu, že jim zákonodárci nepřiznávali trojnásobek základny. Stát by měl soudcům vyplatit 1,2 miliardy korun, ušetří až čtyři miliardy.

Soudcovské platy ještě řeší ústavní soudci

Dohodu soudcům doporučilo shromáždění předsedů soudů. Sešli se právě na Nejvyšším soudu 11. února. Později dohodu podpořila také Soudcovská unie.

Otázku soudcovských platů ještě řeší ústavní soudci. Stížnost podal předseda Okresního soudu pro Brno-venkov Petr Jirsa. Týká se ale jen části loňského průlomového verdiktu Nejvyššího soudu. Jde o zpětné doplacení peněz, o které soudci přišli kvůli dlouhodobě sníženému koeficientu pro určení mezd.

Naopak se nezabývá statistickým údajem, který stát podle Nejvyššího soudu chybně používal pro stanovení platové základny. Případné rozhodnutí Ústavního soudu o Jirsově stížnosti se zřejmě dotkne jen soudců, kteří na dohodu nepřistoupí.

ČTK, ČRo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít