Chceme hledat obětního beránka a část společnosti ho vidí v uprchlících z Ukrajiny, míní politolog
Desítky tisíc lidí v den státního svátku v několika českých městech demonstrovaly proti vládě. Organizátoři žádají předčasné volby, dojednání dodávek plynu z Ruska nebo zastavení údajně plánovaného ředění národa uprchlíky z Ukrajiny. „To je výrok, za který by se v 90. letech nemuseli stydět nacisté a rasisté, kteří patřili oprávněně na okraj společnosti. Mě mrzí, že tyto hnusné výroky slýcháme na Václavském náměstí,“ říká politolog Miloš Gregor.
Zatímco na začátku války na Ukrajině byla česká společnost v šoku, měla pochopení pro uprchlíky a extremistické názory nebyly tolik slyšet, nyní se k nim přidávají obavy z budoucnosti, drahých energií a inflace.
Poslechněte si celé Interview Plus Lukáše Matošky. Hostem je Miloš Gregor, politolog z Masarykovy univerzity
„Máme tendenci hledat obětního beránka. Část společnosti ho vidí v uprchlících, kteří jsou ale mnohem větší obětí agrese Ruska, než jsme v ekonomické rovině my,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus Gregor.
Podle něj se na Václavském náměstí sešli příznivci krajních pólů politického spektra, kteří sympatizují s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Byť se to snaží explicitně nezmiňovat, ale jejich požadavky a rétorika tomu jednoznačně odpovídají.
„Po 24. únoru letošního roku je adorování Putina červenou linií, za kterou se i řada příznivců Ruska bojí jít,“ poznamenává s tím, že lidé, kteří chtějí jednat s válečným zločincem, který vede Česko na seznamu nepřátelských zemí a jehož zpravodajské služby tu páchaly teroristické činy, jsou ruskou pátou kolonou.
„Po 24. únoru letošního roku je adorování Putina červenou linií, za kterou se i řada příznivců Ruska bojí jít.“
Miloš Gregor
Pokud jde o možnost uzavření bilaterálního kontraktu o dodávkách plynu, Gregor upozorňuje na to, že Rusko v tomto směru neplní své závazky ani vůči Maďarsku, přestože se prý maďarský premiér Viktor Orbán chová vůči ruskému prezidentovi velice servilně.
Nepřátelská propaganda
Kromě volání po demisi vlády protestující svým skandováním žádali svobodu projevu. Gregor ale v této souvislosti upozorňuje na to, že když se novináři demonstrujících ptali na jejich názory, demonstranti se zdráhali odpovídat.
Všímá si také paradoxu, že největšími bojovníky za svobodu slova bývají na sociálních sítích ti, kdo nejčastěji blokují jiné lidi za otázky nebo názory.
Gregor se zároveň nedomnívá, že by český veřejný prostor nebyl dostatečně inkluzivní – například během pandemie koronaviru se k epidemiologickým otázkám vyjadřovali i lidé ze zcela odlišných oborů.
„Další příčinou je to, že jsme si nechali český informační prostor prorůst kremelskou propagandou. “
Miloš Gregor
„Neměli s tou epidemií nic společného, ale měli prostor, protože zastávali jiný názor. Že lidé mají pocit, že některé názory nejsou dostatečně artikulovány, může být často dáno tím, že nechtějí poslouchat jiné názory, ale jen ty, které jim konvenují,“ zdůrazňuje.
V projevech řečníků často zaznívalo, že vláda nejedná v zájmu Česka. Podle Gregora jsou podobné názory dány složitostí současného světa a fungování nadnárodních organizací typu Evropské unie.
„Další příčinou je to, že jsme si nechali český informační prostor prorůst kremelskou propagandou. Část politického spektra to zlehčovala, že jde jen o jiné názory, a její příznivci to vnímání přejali. A ve chvíli, kdy nepřátelská propaganda začne podkopávat demokratické principy v Česku, tak část z nich s tím souhlasí,“ vysvětluje politolog.
Jak se proměnilo složení účastníků demonstrací? Poslechněte si záznam celého rozhovoru v Interview Plus.
