Nová data: očkování chrání před hospitalizací i ty nejstarší. Kapacita pro třetí dávky ale nestačí
Detailní statistiky nově zveřejňované ministerstvem zdravotnictví potvrzují účinnost vakcín ve všech věkových skupinách. Ochrana však po půl roce klesá a současná kapacita pro podávání posilujících dávek neodpovídá počtům těch, kteří na ně kolem Vánoc získají nárok.
Končící týden přinesl v Česku další rekord v počtu nově odhalených případů covidu-19. Pacientů v nemocnicích na běžných i intenzivních lůžkách přibývalo nejrychleji od března. Protože má růst hospitalizací přibližně dva týdny zpoždění za růstem zjištěných nákaz, nápor na lékaře a sestry ještě zesílí.
Průměrný věk na JIP: očkovaní 78, neočkovaní 63
„Počtem lidí v nemocnicích jsme skoro na polovině jara, JIPky naštěstí trochu zaostávají. Rostou, ale už ne exponenciálně a jako by se malinko vzdalovaly od křivky lidí v nemocnicích. Pořád je to strašně moc a je to velmi nebezpečné. Ovšem při tomhle počtu pozitivních na jaře už jsme měli JIPky plné,“ komentoval situaci ve čtvrtek ve vysílání Českého rozhlasu biochemik Jan Konvalinka.
Za menší počet vážných průběhů vděčíme především očkování. Data o hospitalizacích v závislosti na věku a počtu obdržených dávek vakcíny, která začalo ministerstvo zdravotnictví zveřejňovat v polovině listopadu, potvrzují ochranu před vážným průběhem u všech věkových skupin. A to i navzdory tomu, že je mezi nejstaršími hospitalizovanými vyšší podíl očkovaných.
Zdroj dat: Ministerstvo zdravotnictví
Data z posledního týdne nemusí být kompletní. Kvůli přehlednosti jsou odfiltrovány případy, u nichž není známý věk a mladší 18 let. Data se jednou denně automaticky aktualizují.
Po započtení rozdílu v počtu očkovaných a neočkovaných je zřejmé, že dokončené očkování snižuje riziko nákazy i mezi lidmi staršími 80 let přibližně na polovinu. Riziko hospitalizace i nejvážnějšího průběhu na JIP pak na třetinu. V mladších věkových kategoriích je ochrana ještě výrazně účinnější: například u čtyřicátníků znamená dokončené očkování přibližně devětkrát nižší riziko, že skončí s koronavirem v nemocnici.
Mezi pacienty na jednotkách intenzivní péče jsou přibližně dvě třetiny neočkovaných. Tito nemocní mají v průměru 63 let, očkovaní tamtéž 78 let. „Jsou to lidé s těžkými komorbiditami a drtivá většina z nich nemá třetí dávku,“ zdůvodňuje Konvalinka počet očkovaných na JIP.
„Když si spočítáte očkované a neočkované po věkových kohortách, pořád platí, že očkování vás chrání před tím, abyste skončili v nemocnici na kyslíku 80 až 90 procenty, což je úžasné. S výjimkou úplně nejstarších a velmi nemocných, kteří opravdu potřebují třetí dávku, protože tam ta ochrana je ,jenom' sedmdesátiprocentní. Třetí dávka to zvyšuje dramaticky až na pětadevadesátiprocentní ochranu,“ komentuje biochemik Konvalinka.
Očkování není navěky
Statistiky jsou zkreslené tím, že se mezi plně očkované stále počítají i lidé, kteří dostali poslední dávku vakcíny víc než před půl rokem. Po uplynutí této doby se schopnost imunitního systému ubránit nákaze výrazně snižuje, z tohoto pohledu by dávalo větší smysl takové lidi počítat spíše mezi částečně očkované.
Podle stanoviska České vakcinologické společnosti klesá účinnost druhé dávky proti nákaze u všech vakcín k 60 procentům a po tři čtvrtě roce pak pod 50 procent.
„Není to naštěstí tak, že ty dvě dávky byly po šesti měsících úplně neúčinné a že by lidi byli stejně málo chránění, jako kdyby očkovaní nebyli. Takřka nejsou účinné proti přenosu viru, lidé roznášejí chorobu a mohou být infikováni. Stále ještě ovšem – i když s postupujícím věkem méně – jsou chráněni proti velmi těžkému průběhu a smrti,“ rekapituluje Konvalinka.
Vakcinologická společnost z předběžných dat za dva měsíce aplikace booster dávek v ČR vyvozuje, že aplikace posilující dávky zvyšuje účinnost očkování na 90 procent. Přeočkování už podstoupilo 737 tisíc lidí, dvě třetiny z toho jsou senioři nad 65 let. Jen 672 z nich se prokazatelně nakazilo koronavirem, 87 z nich se dostalo do nemocnice a 17 v ní potřebovalo intenzivní péči.
Klíčové je proto podle Konvalinky, stejně jako například podle stanoviska Mezioborové skupiny pro epidemické situace zkrátit interval pro aplikaci posilujících dávek na pět měsíců po druhé dávce nebo po očkování jednodávkovou vakcínou a co nejrychleji posílit kapacity pro jejich aplikaci. Ty po zavření velkých očkovacích center nejsou připraveny na nápor zájemců, který může přijít, až se spojí psychologický efekt dosud největší vlny nákazy s tím, že v období vánočních svátků získá nárok na třetí dávku každý týden skoro půl milionu lidí. Už nyní má na booster nárok půl milionů Čechů a Češek, nepočítaje v to ty, kteří jej dostali.
„Jak nám postupně rostl počet očkovaných, tak nám bude postupně růst počet neočkovaných třetí dávkou,“ říká Konvalinka. „Nevidím tady logistickou strukturu, která by takové velké očkování umožnila. Přitom na izraelských a britských datech vidíme, že tohle je úplně klíčová věc, která brání blokování nemocnic. [Česká] vláda s tím začala něco dělat až během podzimu. Je hrozně pozdě a to je ta věc, která teď způsobuje úmrtí lidí v nemocnicích.“
Související témata: očkování proti koronaviru, Datová žurnalistika, účinnost, vakcinace, Jan Konvalinka, JIP, nemocnice, koronavirus, koronavirus Česko, koronavirus v Česku, covid, COVID-19
