Bezpečnostní pás, který se málokomu chce zacvaknout. Třetí dávku má zatím jen polovina lidí s nárokem

Posilovací dávka vakcíny proti covidu dokáže výrazně snížit riziko nákazy a zvlášť u lidí nad 65 let i úmrtí. Češi a Češky, kteří se k ní mohou registrovat, tak ale zatím z velké části nečiní. A ti, kteří činí, na ni čekají.

Zkraťte po vzoru Británie a Izraele lhůtu pro dobrovolné přeočkování a dopřejte zájemcům posilovací dávku už pět měsíců po prvním kole místo stávajících šesti. Také se snažte co nejrychleji doočkovat lidi starší 65 let. Návody expertů, jak udržet počet obětí aktuální vlny epidemie aspoň v jednotkách tisíc, narážejí na únavu i nezájem.

Analýza datových novinářů serveru iROZHLAS.cz ukazuje, že poptávka po očkování se po dlouhé letní stagnaci začala mírně zvedat až ke konci října, kdy vláda přestala neočkovaným proplácet testy. Z věkové skupiny 25-34 let ale dosud nemá druhou dávku ani polovina.

Mezi lidmi staršími 70 let, kteří se na začátku roku očkovali mezi prvními, má posilovací dávku v těle jen polovina z těch, kdo by ji podle aktuálně platných pravidel mohli.

V nejohroženější skupině lidí nad 80 let má třetí dávku třetina obyvatel, přestože nárok na ni už získala více než polovina.

Strach z vedlejších účinků

Podle výsledků dlouhodobého výzkumu Život během pandemie váhají lidé často kvůli negativní zkušenosti s prvním očkováním. Kdo měl po prvním očkovacím kolečku středně závažné nežádoucí účinky (bolest v místě vpichu, únavu, zvýšenou teplotu), je ochoten dojít si pro třetí dávku jen v 56 % případů – oproti 73 % těch, kteří nepříjemné vedlejší účinky nezažili.

Podle autora výzkumu Daniela Prokopa se tato zkušenost propisuje do statistik v různých věkových skupinách. „Stát by se tedy měl zaměřovat na redukci nejistot, které může ovlivnit. Například nabízet v případě nežádoucích účinků plnou nemocenskou.“

Silnější vedlejší účinky sociologům častěji hlásili mladší lidé. „Klíčové je, že se s nimi zřejmě častěji potýkají právě ty skupiny populace, které jsou méně ochotné k očkování a nežádoucí účinky je omezují v práci. Pokud se tyto informace mezi lidmi šíří, může to omezovat ochotu dalších k vakcinaci. Veřejná politika by na to měla reagovat,“ domnívá se Prokop.

Nejefektivnější motivace jsou podle jeho výzkumu ty nefinanční a snižující nejistotu. Tedy například možnost vybrat si typ vakcíny či vyšší odpovědnost státu za náklady nežádoucích účinků, jako je zmíněná nemocenská.

Lidí, kteří uplynutím šesti měsíců od základního očkování získávají nárok na posilující dávku, rychle přibývá: tento týden jich je lehce přes sto tisíc, poslední týden v roce mezi vánočními svátky bude fázově posunutá vlna letního očkování vrcholit a o třetí dávku se bude moci teoreticky přihlásit až půl milionu nových zájemců. Analýza iROZHLAS.cz přitom počítá za dokončené očkování nejen druhou dávku, ale i jednodávkovou vakcínu Janssen.

Kapacita očkovacích center na očekávanou zvýšenou poptávku zatím nijak nereaguje. Hlavní nápor by totiž podle aktuální očkovací strategie měli pobrat praktičtí lékaři. „Vakcín je kvantum,“ ujistil například agenturu ČTK středočeský krajský koordinátor očkování Martin Polák.

Přesto se na jejich aplikaci čeká: podle aktuální statistiky uplyne od registrace k rezervaci v průměru osm dní – nerozlišuje se však, zda jde o rezervaci na první či třetí dávku. Na posilovací dávku aktuálně čeká 65 tisíc lidí, ve všední den ji dostane okolo 20 tisíc.

„Fakt to není jednoduché, zvlášť na některých místech, kde se míchá všechno dohromady, to znamená první dávky, druhé dávky, třetí dávky, bez registrace, s registrací,“ popsal koordinátor Polák. Otevření velkokapacitních očkovacích center, která fungovala během jara a léta, už podle Poláka není možné, a to ze dvou důvodů: jednak už kulturní sály a sportovní haly slouží svým původním účelům, a především chybí personál.

Server iROZHLAS.cz se na to, jakým způsobem chce zvládnout očekávaný zvýšený zájem o třetí dávky, dotázal minulý týden písemně ministerstva zdravotnictví. E-mail zůstal bez odpovědi, ani jeden z pěti pracovníků tiskového oddělení v pondělí nezvedl telefon.

Jak klesá imunita

Článek v časopise Science ukazuje rychlost vyprchání ochranného účinku vakcín proti Covid-19. Studie zahrnuje > 780,000 dobrovolníků v americké VA. Ochranný účinek vakcíny Pfizer-BioNTech byl po 6 měsících snížen na 45 %, účinek vakcíny Janssen až na 13%. https://t.co/0c8GCkfAdg pic.twitter.com/fbCUL6Y6t1

— Zdenek Hel (@HelZdenek) November 9, 2021

Studie na vzorku 780 tisíc lidí v USA prokázala, že účinnost očkování proti koronaviru klesá v čase rychleji, než na jaře uváděly optimistické odhady. U Pfizeru a Moderny je riziko pozitivního testu po půl roce zhruba dvojnásobné než těsně po naočkování, u jednodávkové Janssen dokonce sedminásobné.

Ochrana před vážným průběhem a zůstala i po půl roce a navzdory nakažlivějším variantám viru vyšší: 73 % u Janssenu, 81,5 % u Moderny a 84,3 % u Pfizeru. U lidí starších než 65 let ovšem klesla úroveň ochrany před podlehnutím infekci, a to na 52,2 % u Janssenu, 75,5 % u Moderny a 70,1 % u Pfizeru. Čísla vyjadřují srovnání se skupinou neočkovaných: 0 % by znamenalo, že očkování nedělá vůbec nic, 100 % naopak, že před virem chrání dokonale. Posilující třetí dávka dokáže podle klinických testů vrátit účinnost opět nad 90 %, a to jeden až dva týdny po podání.

„Pravděpodobně se vždy budeme očkovat jako na chřipku, možná vznikne kombinovaná vakcína. Lokálně se vyskytne nějaké ohnisko, které pak uhasne. A tak to asi bude na celém světě. Úplnou tečku, že by ta nemoc zmizela ze světa, nikdy neuděláme,“ řekl ve vysílání Českého rozhlasu epidemiolog Petr Smejkal.

Petr Kočí a ČTK

Související témata: Datová žurnalistika, očkování proti koronaviru, třetí dávka, imunitní systém, koronavirus, koronavirus v Česku