Inspekci životního prostředí čeká velké propouštění. Část kompetencí předá obcím
Českou inspekci životního prostředí čeká od 1. ledna historicky největší propouštění inspektorů. Současně se také plánuje zbavit některých kompetencí. Ty mají přejít například na obce s rozšířenou působností. Jejich úředníci si ale už teď stěžují, že jsou zavaleni vlastní agendou. Ekologické organizace zase mají obavy, že se takto ochrana životního prostředí nezlepší.
Některá sporná kácení lesů nestíhá podle Greenpeace inspekce řešit už teď. Například v Krušných horách, kde v evropsky významné lokalitě údajně nelegálně kácely nejprve Lesy ČR a letos i soukromá firma. V obou případech se to dotklo více než stoletých bučin.
Inspekci životního prostředí čeká velké propouštění. Změny shrnul Patrik Salát
„Inspekce ani jeden z těch podnětů neprošetřila, ani v něm nijak nerozhodla,“ popisuje pro Radiožurnál Nikol Krejčová z Greenpeace.
Petr Bejček, ředitel České inspekce životního prostředí, ale tvrdí, že inspekce postupuje v zákonných lhůtách. Neobává se ani, že by se šetření mohla v takových případech ještě protáhnout. I když se bude propouštět. „Česká inspekce životního prostředí bude rušit 33 systematizovaných míst,“ potvrzuje Bejček. O práci kvůli tomu od ledna přijde až 25 lidí.
Odbory propouštění kritizovaly, protože se dotkne nejvíc právě agendy ochrany lesa. Ředitel inspekce si to ale nemyslí. Podle něj se navíc může ochrana lesa ještě posílit, protože se oddělení spojí s ochranou přírody, a vznikne tak větší pracoviště.
Škrty jsou podle něj nutné, aby mohl zvýšit zaměstnancům nízké platy. „Z hlediska platových možností by mělo dojít k nárůstu asi o deset až dvanáct procent,“ upřesňuje Bejček.
Případy skácené hrušky
Inspekce se chce zbavit také svých dosavadních kompetencí v ochraně přírody třeba v případě lidí, kteří nepodnikají. Ministr životního prostředí Petr Hladík z KDU-ČSL minulý týden Radiožurnálu řekl, že se díky tomu bude soustředit na velké kauzy.
„Aby inspektor České inspekce životního prostředí vyjížděl ke skácené hrušce na sousedově zahradě, to mi nepřijde adekvátní,“ upozornil.
Barva žaber, chlór a vina bez trestu. Shrnujeme otazníky v kauze Bečva
Číst článek
Podle ředitele Bejčka musí inspekce řešit až 500 takových podnětů ročně. Těmi by se nově měly zabývat hlavně obce s rozšířenou působností nebo krajské úřady.
Podle Evy Tylové ze Společnosti pro trvale udržitelný rozvoj – a zároveň bývalé ředitelky inspekce – ale i nepodnikatelé můžou páchat velké škody a úřednici nejsou zvyklí udělovat větší pokuty.
„Tito pracovníci ukládali pokuty v rozsahu tisíce, maximálně deseti tisíců korun. Na rozdíl od inspekce, která ukládala pokuty v rozsahu statisíců až milionů. Je to jednak vůle uložit a zároveň to svědčí i o tom rozsahu poškození, které šetří a pokutuje,“ domnívá se.
Nutná specializace
Inspekce má také možnost ze zákona rozhodnout o zastavení činnosti, která by poškozovala životní prostředí. V takovém případě je ale potřeba jednat rychle a s tím může mít úředník, který se na danou problematiku nespecializuje, potíže, tvrdí odbornice na veřejnou správu a životní prostředí Jitka Jelínková, která úředníky školí.
3:12
Klimatické změny, regulace toků i vydry a kormoráni. Pstruzi zůstávají v našich řekách jen díky líhním
Číst článek
„Orgán, který na to není specializovaný, který takový případ řeší jeden za dva až tři roky, kdy by měl v rozsahu své působnosti uplatnit to omezení nebo zákaz škodlivé činnosti, tak ten nemá to know-how, nemá ty vzory,“ domnívá se.
Podle ředitelky Svazu měst a obcí Radky Vladykové to navíc povede k zavalení úředníků samospráv další agendou. „Bude to znamenat zvýšenou zátěž pro města a obce ještě k tomu v nekomfortních situacích, kdy máme malé obce a měla by se tato agenda řešit v rámci asi přestupkových řízení mnohdy lidí, kteří jsou sousedé, kteří se všichni znají,“ upozorňuje.
Svaz kritizuje také legislativní postup, kdy se úprava kompetencí inspekce ve Sněmovně řeší nestandardně jako přílepek tzv. liniového zákona bez připomínkového řízení.
