V posledních letech podle materiálu výrazně stoupají počty dětí, žáků a studentů z řad cizinců na mateřských, základních, středních i vysokých školách. Pozitivním trendem pro integraci je právě nárůst počtu dětí v mateřských školách.

Předkladatelé dodávají, že podíl cizinců ze třetích zemí na čerpání sociálních dávek v České republice je minimální, v prosinci loňského roku činil zhruba 1,5 procenta z celkového objemu.

Právě na cizince ze třetích zemí se koncepce integrace cizinců pro rok 2020 zaměřuje, v rozpočtu vnitra je na to vyčleněno přes 48 milionů korun.

Materiál stanovuje pět klíčových oblastí – znalost českého jazyka, ekonomická a sociální soběstačnost, sociokulturní orientace ve společnosti, vztahy mezi komunitami a princip postupného nabývání práv cizinců v návaznosti na postupné získávání vyšších pobytových statusů na území České republiky.

Některých integračních nástrojů mohou podle materiálu využít i občané Evropské unie a držitelé mezinárodní ochrany.

Ženy, děti a senioři

Integrační politika se podle ministerstva vnitra více zaměřuje na cizince ve zranitelném postavení, zejména jde o ženy. Důraz se klade na to, aby se mohly integračních aktivit zúčastnit a tím se snížilo riziko, že budou ve společnosti izolovány. Dále se integrační politika zaměřuje na děti a seniory.

V loňském roce evidovalo ministerstvo vnitra v Česku celkem 566 931 cizinců. Proti roku 2017 jich bylo o 40 120 více, tedy o 7,6 procenta. Nejvíce cizinců s povoleným pobytem pocházelo loni z Ukrajiny (131 709), Slovenska (116 817) a z Vietnamu (61 143).

Dohromady lidé z těchto tří zemí tvoří více než polovinu cizinců v Česku. Cizinci ze třetích zemí představovali podle zprávy o migraci za loňský rok 59 procent cizinců pobývajících v České republice.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít