Proč nedostali čínští křesťané azyl? 'Strach z perzekuce nestačil, přitížila jim práce,' říká právnička
„Obava z pronásledování v Číně není dostatečně odůvodněná.“ Tak zní ve zkratce verdikt ministerstva vnitra v případu prvních čínských křesťanů, kteří v Česku požádali před dvěma lety o azyl. V rozhovoru pro Český rozhlas Plus to uvedli Hana Franková a Rastislav Šutek z Organizace pro pomoc uprchlíkům, která zastupuje třicítku žadatelů o azyl z Číny.
Kolik vašich klientů z řad čínských křesťanů si dosud převzalo rozhodnutí?
Franková: Našim klientům byla zatím předána tři rozhodnutí, všechna byla zamítavá. Ve čtvrtek očekáváme další dva verdikty.
Osm čínských křesťanů uspělo s žádostí o azyl v Česku. Dalších 70 ministerstvo vnitra odmítlo
Číst článek
Jak ministerstvo vnitra odmítnutí žádostí odůvodnilo?
Franková: U všech třech rozhodnutí se jedná o vesměs identická odůvodnění. Ministerstvo v podstatě uvádí, že křesťanské skupiny v Číně mohou být v určité problematické situaci. Zároveň ale říkají, že tito žadatelé nedoložili, že by jejich obava z pronásledování byla odůvodněná.
Takže to znamená, že dotyční žadatelé podle vnitra nedoložili dostatek informací?
Šutek: Ministerstvo má posuzovat každou žádost individuálně a v případě těchto žadatelů se nepodařilo prokázat, že mají odůvodněný strach z pronásledování v Číně. My jsme ale přesvědčeni o tom, že žádosti všech čínských žadatelů jsou odůvodněné.
Můžete ten rozsudek trochu přiblížit?
Šutek: První z rozhodnutí má asi 30 stran, je tak až rekordně dlouhý. Rozsudky vnitra mají většinou kolem 5 až 15 stran. Chybí mi v něm některé pasáže, které jsou podstatné vzhledem třeba k ukládání trestu smrti v Číně. Z mého pohledu to není dostatečně odůvodněné. Ministerstvo se spíše zaměřilo na integraci v Česku či tomu, že klienti v Česku už pracují.
„Některé části rozhodnutí se nám zdají až absurdní. Ministerstvo vnitra například připisuje klientovi k tíži, že postupoval legálně nebo že si sám našel práci.“
Hana Franková (vedoucí právní poradny OPU)
Server iROZHLAS.cz už dříve upozornil na to, že české tajné služby mají podezření, že mezi žadateli z Číny mohou být agenti. Narazili jste na tuto problematiku v odůvodnění?
Franková: O práci tajných služeb jsem tam zatím nečetla, ale je to vše obsáhlé, pročítáme postupně.
Jak budete postupovat dál?
Franková: Doporučíme jim, aby naším prostřednictvím podávali žaloby na soud. K tomu má každý zamítnutý žadatel o azyl právo, má na to 15 dní a my jsme připraveni jim v tom poskytnout další asistenci. Žaloby jsme schopni vypracovat poměrně rychle.
Bez důkazů, jen výpovědi
Podle organizace Lidská práva bez hranic i úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky OSN ale žadatelé, kteří žádají o azyl z náboženských důvodů, nemusí pronásledování podrobně dokazovat.
Franková: Že žadatelé o azyl nemají materiální důkaz o pronásledování nebo o tom, že by po nich šla policie, není až tak neobvyklá situace. Většinou naopak zakládají svoji žádost na ucelené výpovědi a na základě zpráv o zemi původu. Jakmile my máme v ruce ucelenou výpověď a řadu zpráv o zemi původu, které tu výpověď podporují, tak je z mého pohledu nelogické, aby ministerstvo vnitra vyčítalo absenci dalších důkazů.
Poslechněte si příspěvek k čínským křesťanům v pořadu Českého rozhlasu Plus Den v 60 minutách
Podle vašich zkušeností tedy čínští žadatelé měli azyl dostat?
Šutek: Existují i judikatury Nejvyššího správního soudu, podle kterých stačí věrohodná výpověď žadatele, a proto výkladu ministerstva v této situaci nerozumíme.
Franková: Některé části rozhodnutí se nám zdají až absurdní. Ministerstvo vnitra například připisuje klientovi k tíži, že postupoval legálně nebo že si sám našel práci. Z našeho pohledu je to spíš obdivuhodné.
Ministerstvo mohlo žadatelům místo azylu přiznat doplňkovou ochranu. Žádost ale rovnou zamítlo. Jak si to vysvětlujete?
Šutek: Nevím, jak si to vysvětlit. Z našeho pohledu žadatelé splňovali předpoklady pro udělení azylu i doplňkové ochrany.
V rozhodnutí se také údajně píše, že rozhodnutí není politického rázu. Jak si to přeložit?
Šutek: Je tam explicitní zmínka, že azylový proces v této věci byl apolitický a že nejde o politické vnímání situace v Číně.
Vy jste se ve své argumentaci odkazovali i na australský verdikt v obdobné věci.
Šutek: Do spisového materiálu jsme vložili rozsudek australského tribunálu. Austrálie je příkladem státní správy, kde fungují tribunály pro udělení azylu. Tento rozsudek už konstatoval, že v Číně dochází k politickým perzekucím, náboženská situace se vnímá jako politická opozice vůči tamnímu režimu, proto to přerůstá do politické perzekuce. Ministerstvo vnitra to ale v daných rozhodnutích nereflektovalo.
Čínští křesťané
Ministerstvo vnitra udělilo azyl v České republice osmi čínským křesťanům, dalších 70 žádostí odmítlo. Zbylých 14 Číňanů vzalo již dříve své žádosti zpět a Česko opustilo. Deníku Právu to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (za ANO). Skupina v současnosti čítající 92 čínských křesťanů požádala v Česku o azyl postupně, první před takřka dvěma a půl lety. V Číně je komunita tamních křesťanů dlouhodobě pronásledována. Údajně v poslední době čínské úřady vůči ní ještě přitvrdily. Komunističtí vládci katolictví a protestantství uznávají. Na církve ale dohlíží tajná policie.
