Všichni tři operátoři se na fungování chytré karantény podílejí prostřednictvím lokalizačních údajů do vzpomínkových map. Ukazují místa, v nichž se pohyboval nakažený člověk. Hygienici tyto data využívají při vyhledávání lidí, kteří se s nakaženým mohli dostat do kontaktu. U operátorů si je žádá ministerstvo zdravotnictví. Vydávání údajů je ovšem podmíněno předchozím souhlasem účastníka. Podle operátorů vygenerování konkrétní vzpomínkové mapy trvá po obdržení žádosti několik desítek minut. Dosud podle nich žádné technické problémy nenastaly.

Systém je podle Grunda plně automatizovaný a operátoři jsou z něj schopni vygenerovat i desetitisíce vzpomínkových map podle poptávky státu. Takové podle Grunda byly i původní předpoklady fungování systému chytré karantény. Ministerstvo však dosud zažádalo o tyto údaje jen v 615 případech.

Chytrá karanténa má zlepšit vyhledávání lidí, kteří se setkali s nakaženými koronavirem, například právě za pomoci dat z mobilních telefonů nebo údajů bank. Pochybnosti o funkčnosti projektu vyjádřili nejen opoziční politici, ale i členové vlády. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se nedaří dostatečně propojit IT systémy a hygienické stanice, které postupně musejí přejít na modernější metody fungování. Vláda se v pondělí dohodla na vzniku nové Rady vlády pro zdravotní rizika, jež bude na chytrou karanténu dohlížet. Logistiku systému by měla převzít armáda, ministerstvo zdravotnictví by pak mělo dál rozhodovat o odborných záležitostech, jako jsou epidemiologická opatření.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít