Pokuta pro Hnutí PES. Neohlásilo sbírku na Ukrajinu a nedoložilo, na co vybrané peníze směřovaly
Vybírali peníze na Ukrajinu a dostali za to pokutu. Aktivisté z Hnutí PES, kteří jsou známí především odporem k proticovidovým opatřením a očkování, vozili na začátku války do Česka ukrajinské uprchlíky z plnících se hraničních přechodů. Na tyto cesty vybírali také peníze ve sbírce. Tu ale podle úřadu nejen řádně nenahlásili, ale ani nedoložili, na co vybraných téměř 350 tisíc korun šlo.
Na začátku války překvapili aktivisté z Hnutí PES (dříve proticovidového spolku Chcípl PES) iniciativou na pomoc Ukrajincům, kteří se snažili kvůli postupujícímu konfliktu dostat do bezpečí. Přední tváře hnutí, Jiří Janeček či Jakub Olbert, absolvovali několik cest autobusem na ukrajinské hranice, odkud uprchlíky rozváželi po celém Česku.
Na tyto cesty začali mezi lidmi vybírat peníze ve veřejné sbírce. K příspěvkům na transparentní účet vyzývali na dnes už nefungujících webových stránkách otevremecesko.cz a také na sociálních sítích.
„Chcípl PES, který založili živnostníci, podnikatelé a občané, kteří nesouhlasili s porušováním osobních svobod, vypisují sbírku na pomoc obyčejným lidem zasažených válečným konfliktem. Tato humanitární pomoc je určena pro všechny uprchlíky z východu, a to bez rozdílu,“ zní příspěvek, který spolek na své facebookové stránce zveřejnil 26. února 2022.
V něm aktivisté zároveň avizovali, že veškeré dary budou použity „výhradně na ubytování, zajištění stravování a dopravy“, všechny náklady pak měly být vyúčtovány a zveřejněny na stránkách.
Neohlášená sbírka
Jak ale zjistil server iROZHLAS.cz, se sbírkou začaly záhy problémy. Dostala se totiž do hledáčku pracovníků Krajského úřadu Středočeského kraje, kteří zjistili, že hnutí sbírku řádně neoznámilo. Úřad tak zahájil s aktivisty řízení a v květnu konstatoval, že se dopustili přestupku podle zákona o veřejných sbírkách.
Česko pomáhá Ukrajině. Lidé, vláda a města darují stovky milionů na humanitární účely
Číst článek
„V době od 26. 2. 2022 do 12. 4. 2022 na základě výzvy uveřejněné na www.otevremecesko.cz, přijímala (obviněná právnická osoba, Hnutí PES, pozn. red.) na transparentní účet příspěvky na ‚Pomoc obyčejným lidem zasažených válečným konfliktem‘, a získala tak výtěžek nejméně 348 419 korun, tedy konala sbírku bez oznámení podle zákona o veřejných sbírkách,“ píše úřad v rozhodnutí, který server iROZHLAS.cz získal pomocí informačního zákona. (Přečtěte si celé rozhodnutí na konci článku.)
Úřad podle rozhodnutí navrhoval pro hnutí trest 150 tisíc korun. Ten ale po odvolacím řízení odmítlo ministerstvo vnitra s tím, že by mohl být likvidační, protože spolek je zároveň i politickým uskupením, které je financováno zejména z příspěvků podporovatelů. „Lze tak usuzovat, že nedisponuje rozsáhlejším majetkem,“ doplnil pak krajský úřad důvod, proč nakonec trestal jen symbolicky pětitisícovou pokutou.
Úředníci přesto vedení hnutí vytkli, že se ani nepokusilo chybu s nahlášením sbírky napravit. „Pro obdobný účel (pomoc zasaženým válečným konfliktem na území Ukrajiny) bylo právnickými osobami řádně oznámeno konání více než 150 veřejných sbírek na území ČR. Jistě tak nebylo pro obviněnou nepřekonatelným úskalím oznámit krajskému úřadu konání veřejné sbírky,“ píše se v rozhodnutí.
Kam šly peníze?
Neohlášení sbírky ale není jediným problémem, za který chtěl úřad trestat vysokou pokutou. Podle rozhodnutí totiž aktivisté nedokázali ani doložit, zda veškeré peníze, které ve sbírce získali, šly skutečně na deklarované účely, tedy na pomoc ukrajinským uprchlíkům.
„Obviněná (právnická osoba, Hnutí PES – pozn. red.) namísto, aby předložila konkrétní doklady o využití získaných prostředků, se vyjádřila v průběhu vedeného řízení pouze v podaném odvolání proti rozhodnutí krajského úřadu tvrzením, že uskutečnila minimálně tři cesty autobusem z ČR na slovenko-ukrajinské hranice,“ píše úřad v dokumentu.
Podotýká, že podezření o využití peněz budí už skutečnost, že vedení spolku není schopné „přesně určit a prokázat, kolik cest autobusem ze získaných finančních prostředků uhradilo“.
Podle úřadu tak spolek minimálně „ohrozil význam zákonem chráněného zájmu, když dosud není zcela patrné, jak konkrétně byly veškeré získané finanční prostředky použity a zda obviněná veškeré příspěvky získané od přispěvatelů fakticky použila na předem stanovený veřejně prospěšný účel“.
Server iROZHLAS.cz se pokusil proto kontaktovat třeba 1. místopředsedu hnutí Jiřího Janečka. Ten ale na opakované telefonáty nereagoval, poslední z hovorů pak odmítl.
Hnutí PES začalo s cestami na ukrajinské hranice hned druhý den války. O cestách natočili aktivisté také několik videí, která sdíleli na svých sociálních sítích. Tato videa jsou stále dohledatelná třeba na facebooku.
Stejně tak je možné najít na transparentním účtu i řadu příspěvků, které měly do sbírky spadat. Jde o dary s popisem „na podporu obětí války“ či „na Ukrajinu“ a pohybují se nejčastěji v řádech tisíců. Podobné příspěvky je možné vysledovat od 26. února až do poloviny dubna loňského roku.
Hnutí vychází z iniciativy Chcípl PES, která byla aktivní zejména v době koronavirové pandemie. V té době vystupovala proti protipandemickým opatřením v podobě lockdownů či nošení roušek a následně i proti očkování.
S koncem restrikcí na jaře 2022 si pak iniciativa změnila název na Hnutí PES a její vedení oznámilo i politické ambice. Pod změněným názvem kandidovalo třeba v komunálních volbách, jejich kandidáti s SPD a Trikolorou se dostali na pražský magistrát. V prezidentské volbě chtěl kandidovat také předseda hnutí Jakub Olbert. Nenasbíral ale potřebný počet podpisů.
