Kvůli nevhodné skladbě stravy hrozí v dospělosti českým dětem řada civilizačních chorob, jako třeba vysoký tlak nebo řídnutí kostí. Vyplývá to ze série studií Společnosti pro výživu, která porovnávala čtyři věkové skupiny dětí od batolat až do 15 let.

19:34 11. srpna 2015 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Studie u každého desátého dítěte zjistila nadměrný příjem soli, cukru a nevhodnou skladbu tuků ve stravě.

„Zjišťovali jsme, že již v batolecím věku je příjem soli přibližně o jeden gram vyšší, než by bylo doporučováno. U 10 procent dětí se dokonce téměř blíží hodnotám, které jsou doporučovány dospělým,“ popisuje předseda Společnosti pro výživu Petr Tláskal.

Největší nebezpečí představuje vedle soli nevhodné složení tuků, saturovaných nebo polynenasycených mastných kyselinách. Některé z první skupiny mohou být pro náš organismus škodlivé, ty z druhé jsou zase v některých momentech více prospěšné.

„Celkově se říká, že výživa ovlivňuje zdravotní stav člověka z 30 až 40 procent. Každý jsme jedinec, který má nějaké reakce. Někdo toleruje více či hůře jednu věc. Je ale nutné si uvědomit, že tyto výkyvy mohou za civilizační choroby v pozdějším věku,“ říká Tláskal.

Naopak nižší spotřebu studie zaznamenala u důležitých živin typu mléčných výrobků a nenasycených mastných kyselin.

„Ze studií jsme zjišťovali, že s věkem trochu mizí mléčné složky výživy, což se projevuje v nedostatečném příjmu vápníku. Relativně malá je v naší populaci také konzumace nenasycených mastných kyselin například z mořských ryb. Rostlinné oleje by měly být obecně více konzumovány než-li živočišné tuky,“ dodává Tláskal.

ČRo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít