Ministerstvo obrany část z loňska peněz přesunulo na strategické projekty do letošního rozpočtu. „My jsme věděli od samého začátku, že Severoatlantická aliance nám nemůže ty finanční prostředky uznat, když nejsou v tom roce vyčerpány,“ řekla ČT Černochová.

Podle ní stejně postupuje i Německo, které má také svůj fond. „Na druhou stranu Aliance ví, že ty finanční prostředky jsou dislokovány ve prospěch modernizace, takže se to samozřejmě bere v potaz,“ podotkla ministryně.

Lídři zemí NATO se v září 2014 na summitu ve Walesu zavázali, že vojenské rozpočty se budou postupně zvyšovat tak, aby nejpozději v roce 2024 dosáhly dvou procent HDP v jednotlivých zemích.

Poslanecká sněmovna loni v dubnu schválila zákon, podle kterého bude Česko vynakládat každoročně nejméně dvě procenta HDP na obranu. Podobný zákon mají třeba v Polsku, Rumunsku, Litvě a Lotyšsku.

Podle oficiálních odhadů NATO dalo loni na obranu menší podíl HDP jen pět členských zemí. Jsou to Slovinsko, Turecko, Španělsko, Belgie a Lucembursko. Dvě a více procent HDP vydalo na obranu 11 členských zemí z 31. Před pěti lety to bylo pět zemí. Nejvíce vydalo na obranu Polsko (3,90 procenta HDP), USA (3,49 procenta) a Řecko (3,01 procenta).

V absolutních částkách vydávají na obranu nejvíce Spojené státy (860 miliard dolarů), Německo, Británie a Francie. Nejméně pak dávají nejmenší členové Aliance s méně rozvinutými ekonomikami, což je Černá Hora, Severní Makedonie a Albánie.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít