České reakce na summit EU: Řešení je dílčí a ne šťastné
Odpis řeckých dluhů, rekapitalizace evropských bank a zvýšení efektivity záchranného fondu EFSF - to vše by mělo podle dohody z bruselského summitu Evropské unie zabránit dalšímu šíření dluhové krize. Tento postup má však své kritiky i v poslanecké sněmovně.
„Já si myslím, že buď měla Evropská unie přistoupit k naprosto razantním řešením, to znamená oddlužit Řecko zcela nebo ho nějakým způsobem nechat zbankrotovat. Řecko bude dál splácet enormní částky zadlužení. To znamená: znova nemá šanci ekonomicky růst a myslím si, že je to jenom dílčí řešení problému,“ hodnotí postup EU František Laudát za TOP 09.
Odpis řeckých dluhů je podle ekonomického experta ODS poslance Michala Doktora šalamounské řešení
Komunistickému poslanci Jiřímu Dolejšovi se tato cesta řešení problému také nelíbí: „Zaprvé to bude řešení nepochybně drahé a zadruhé si myslím, že to zdaleka ještě není všem dnům konec, že problémy přijdou. Já si myslím, že finanční sektor by neměl být jenom sanován, ale měl by se na řešení krize více podílet.“
Podle ekonomického experta ODS poslance Michala Doktora je to šalamounské řešení, které ovšem nepřinese nic dobrého: „Bakrot nazvali nebankrotem, protože spoléhají na to, že hloupý čtenář či posluchač si může myslet, že slovo ‚řízený‘ bankrot znamená něco jiného než obyčejný bankrot.“
Michal Doktor dále dodává: „Zdůrazňuji, že na průběhu krize nezměnili takřka vůbec nic. Spatřuji za tím rozhodnutím obrovské morální riziko pro země, které se chovaly podobným způsobem jako Řecko, dnes dostávají zelenou kartu, mohou s odvoláním na řecký příběh žádat stejné zacházení – a toho se velmi obávám.“
Stínový ministr zahraničí za ČSSD a místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek sice vítá, že došlo alespoň k nějaké shodě, od dobrovolnosti při odpisu řeckých dluhů ale velký úspěch neočekává.
„Jestliže se k tomu budou dobrovolně hlásit privátní věřitelé a podobně, tak je zřejmé, že se všichni nepřihlásí a rozsah osekání dluhu bude nižší. Pak je tam další věc, která ve mě vyvolává také obavy, a to je zvýšení kapitálové přiměřenosti bank na devět procent. Ony to udělaly nakonec docela ochotně, ale bude to na úkor jejich aktivního obchodování a úvěrování,“ podotkl Zaorálek.
Europoslanec Jan Zahradil vidí řešení problémů eurozóny jinak, než stanovila bruselská dohoda. Podle něj by se nemělo za každou cenu trvat na udržení eura: „Eurozónu rozdělit, zredukovat, nechat tam jakési 'zdravé jádro' fiskálně zodpovědných zemí, zatímco ostatní by se vrátili zpět ke svým národním měnám, a to by jim umožnilo v případě potřeby devalvovat a dostat se ze složité situace,“ řekl Zahradil ve Světě o třetí na Rádiu Česko.
V současné situaci tak budou podle něj pro státy eurozóny platit přísná fiskální pravidla a rozpočty národních států budou pod pečlivým dozorem, což by mohlo vést k nespokojenosti obyvatel eurozóny.
