Česká republika se připravuje na blackout, buduje energetické ostrovy

Tma, zima a nedostatek pitné vody. To je základní scénář blackoutu, tedy několikadenního výpadku elektrického napětí. Česká republika musí pro takový případ vybudovat takzvané ostrovní systémy, které budou v případě blackoutu zdrojem elektrické energie. Počítá s tím Státní energetická koncepce, která má být hotová do konce června. Systém už funguje v čistírně odpadních vod v Českých Budějovicích.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Karlovy Vary v noci

Karlovy Vary v noci | Foto: Jan Rosenauer

Na koncepci pracují mimo jiných například bývalý předseda Akademie věd Václav Pačes nebo šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Času je přitom málo, Česko se už před Vánoci ocitlo hned dvakrát jen krůček od totálního výpadku.

Když totiž například na Baltu hodně fouká vítr, vyrobí větrníky víc energie, než je přenosová soustava v Německu schopna přenést. Přebytečná energie se pak valí přes českou soustavu, což ji velmi zatěžuje. Ideální by bylo, kdyby Němci tu svou posílili.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jaké jsou plány pro případ blackoutu v Česku, zjišťovala redaktorka Alžběta Havlová

„Pokud se to nepodaří, budeme muset jako obranu velmi pravděpodobně navrhnout, že by se postavil nějaký transformátor na hranicích mezi Českem a Německem, který by zabránil přetokům, které naši přenosovou soustavu staví do pozice, že by nám mohl hrozit blackout,“ vysvětluje ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba.

Plány však počítají i s tím, že k blackoutu dojde. Řešením jsou tzv. ostrovní systémy, kde zdrojem výroby elektřiny mohou být během krize třeba teplárny. „Je třeba vytipovat tato místa, mít je v energetické koncepci popsána. Navíc je třeba oddělit od sebe systémy, aby to byl uzavřený systém, aby nepouštěl elektrickou energii do celé sítě, protože v tu chvíli by to nebylo funkční,“ upřesňuje Kuba.

Bioplynová stanice s čističkou

Taková místa už existují, například v Českých Budějovicích mají unikátní bioplynovou stanici s úpravnou i čistírnou vody. Město tak má zaručené zásoby pitné vody i několik dnů po centrálním výpadku.

„Tyto dva areály se synchronně doplňují v těch funkcích, které dneska mají. A to bylo příčinou, že systém ostrovního režimu mohl být stažen nejen na čistírnu samotnou, ale i na vlastní úpravnu,“ vysvětluje technický ředitel bioplynové stanice Jiří Lipold.

Přehrát

00:00 / 00:00

Státní energetická koncepce počítá s vybudováním tzv. ostrovních systémů jako ochranou proti blackoutu. Systém už funguje v Českých Budějovicích. Podrobnosti zjišťovala reportérka Radiožurnálu Alžběta Havlová.

Vzpomíná při tom na povodně v roce 2002, kdy pětisetletá povodňová vlna zaplavila celou čistírnu vody.

„Tehdy jsme poznali, co to je být bez energií, bez zdroje pitné vody. Proto vznikla myšlenka, aby se budoucí úpravna vody vybavila i spojením těch dvou objektů tak, že když je centrální výpadek elektrického proudu, čistírna může sloužit jako zdroj pro úpravnu vody a je schopna zásobit elektrickou energií všechny provozní objekty, které dnes na úpravně nacházejí,“ vysvětluje.

A právě unikátní sestava čistírny, úpravny vody a bioplynové stanice byla ideálním místem k vyzkoušení softwaru, který by umožnil městům udělat z blackoutu greyout. Tedy aby lidé měli alespoň pitnou vodu a teplo. Stanice při pokusu vlastně simulovala město.

„Jsou tady jak spotřebiče, které se dají setřídit podle důležitosti. Taková ta kritická infrastruktura. A pak jsou tady i zdroje, což je vlastní zdroj úpravny na bioplyn, který umožní v případě, že se to celé odpojí od vnějšího zasahování, aby to běželo a město bylo zásobováno proudem,“ popisuje jeden z tvůrců programu Jaroslav Pejčoch.

Ostrovní systémy

Ve stanici vyzkoušeli nejen speciální program, ale také hardware. „Umožní přepnout rychle soustavu do nouzového stavu. Že se odpojí zbytné spotřebiče a ten ostrov si potom vystačí s vlastními zdroji,“ doplňuje Pejčoch.

Dodává, že pokud se to podařilo zrealizovat a zregulovat i na malém ostrově, tak vyřešit potom větší objekt, jako je město nebo region, je z technologického hlediska podle něj jednodušší.

„Je to krizová situace a to se těžko plánuje, ale v zásadě jsme schopni tímto způsobem několik dnů přežít. A zpravidla velké blackouty trvají do několika málo dnů,“ doplňuje ředitel stanice Jiří Lipold.

S ostrovními systémy bude podle ministra průmyslu a obchodu Martin Kuby počítat i Státní energetická koncepce, která je v tuto chvíli aktualizována a hotová by měla být do konce června.

Alžběta Havlová, bre, Mirko Kašpar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme