České gripeny budou od dubna počtvrté hlídkovat nad Litvou, zapojí se 95 vojáků a pět letounů
Čeští stíhači převezmou od začátku dubna do konce července dohled nad vzdušným prostorem Litvy. Do mise bude nasazeno pět stíhacích letadel JAS-39 Gripen a do 95 vojáků. Mise Air Policing, která poskytuje ochranu vzdušného prostoru státům Severoatlantické aliance (NATO) bez vlastního nadzvukového letectva, se česká armáda zúčastní posedmé. V Pobaltí budou čeští stíhači hlídat počtvrté, informovala ve středu na webu česká armáda.
Účelem mise je monitoring a ochrana vzdušného prostoru pobaltských států. Čeští vojáci vystřídají při střežení litevského vzdušného prostotu Poláky. Na letišti v litevském Šiauliai bude český kontingent spolupracovat se španělským letectvem.
Nasazeny budou čtyři letouny a jeden záložní se standardní výzbrojí. Protože boudou létat i nad mořem a spolupracovat s námořnictvem, budou mít čeští piloti k dispozici speciální vybavení, jako je neoprenový izolační oděv.
Čeští vojáci na misích slavili Vánoce mší ve stanu, Pelíšky i třetí dávkou očkování
Číst článek
Česká republika se do střežení vzdušného prostotu členských států NATO zapojuje od roku 2009. Třikrát byli čeští stíhači v Pobaltí a třikrát hlídali nebe nad Islandem. Vždy se jednalo o letecký a pozemní personál 21. základny taktického letectva Čáslav, které doplnili vojáci z dalších útvarů a stroje JAS-39 Gripen. Celkem se na těchto misích vystřídalo už téměř 350 lidí.
První česká mise Air Policing se uskutečnila právě v Litvě, kam se letos na jaře čeští vojáci vrátí. Kontingent působil z letecké základny Šiauliai od května do srpna 2009. Do Litvy tehdy bylo vysláno 75 lidí a čtyři gripeny.
Na stejné místo se čeští vojáci znovu vypravili v září 2012. Kontingent tehdy čítal 110 osob ve dvou rotacích po 64 lidech, z nichž 18 zůstalo na letišti v Šiauliai po celou dobu plnění úkolu, tedy čtyři měsíce. „O vysokém nasazení českých stíhačů svědčí i fakt, že za dobu jejich působení měli 15 ostrých vzletů, nalétali 326 letových hodin při celkových 298 letech,“ uvedl zástupce velitele vzdušných sil AČR Petr Lanči.
V pandemii nyní pomáhá 216 vojáků ve 43 zařízeních. Mandát na 900 vojáků bude stačit, míní generál Vlček
Číst článek
Potřetí střežili Češi vzdušný prostor nad některou z pobalstkých zemí od září do prosince 2019, kdy se čtyřmi letouny operovali z estonské základny Ämari. „Naši piloti strávili stovky hodin ve vzduchu a započítali si 13 ostrých vzletů, kdy zasahovali proti strojům, které nedodržovaly stanovená pravidla mezinárodního leteckého provozu. Na tomto úkolu Češi spolupracovali s dánským a belgickým letectvem, které s letouny F-16 působili z litevské základny Šiauliai,“ doplnil tehdy velitel uskupení Pavel Pavlík.
Vzdušný prostor Islandu čeští stíhači střežili v letech 2014, 2015 a 2016.
