Brněnské nádraží přesuňme k řece, doporučili zastupitelé města. Poslední slovo bude mít vláda
Brněnští zastupitelé v úterý podpořili stavbu vlakového nádraží u řeky Svratky dál od centra města. Pro tuto variantu hlasovalo 31 ze 42 přítomných. Proti byli čtyři, sedm se jich zdrželo. Druhou možností je stavba v centru pod Petrovem blízko současného nádraží. Poslední slovo ale bude mít vláda, rozhodnutí by mohlo padnout v květnu.
Vedení města argumentuje ve svém rozhodnutí tím, že odsunuté nádraží je připravené ke stavbě více než varianta v centru. V usnesení se však mluví o tom, že i pro variantu odsunu je částečně třeba změnit územní plán.
Jihomoravští zastupitelé podpořili přesun brněnského vlakového nádraží z centra
Číst článek
Pokud se začne stavět do roku 2023, měl by stát získat na stavbu nádraží alespoň částečně evropské peníze. Pravděpodobně bude také jednodušší zapojit do odsunutého nádraží vysokorychlostní tratě, o nichž však stát zatím pouze uvažuje a připravuje se zadat studie. Nové nádraží by mělo stát téměř 50 miliard korun.
Odsun nádraží má způsobit dopravní komplikace, proto zastupitelé ve schváleném usnesení přidali podmínku, že „v časově blízkém období bude realizována smysluplná funkční etapa severojižního kolejového diametru“.
Vlaky by měly jezdit v krátkých intervalech a mít funkci jako pražské metro. Koleje se odpojí od tišnovské tratě v Řečkovicích nebo Králově Poli a povedou tunelem směrem k historickému centru, současnému nádraží, odsunutému nádraží a za ním se stočí k Chrlicím již po povrchu a vlaky by dále jezdily směrem na Slavkov. Tato stavba může stát deset až 20 miliard korun.
Spory kvůli poloze nádraží
Svázání nového nádraží s diametrem se stal důvodem sporu mezi opozicí a koalicí. Opoziční ČSSD, ODS a KSČM odmítali podmínku diametru. Koalice na to nepřistoupila, proto pro usnesení nakonec hlasovali z opozice pouze komunisté.
Kde bude stát brněnské nádraží? Přesuňte ho k řece, doporučili zastupitelé městské části
Číst článek
Proti byli také Zelení, kteří chtějí nádraží v centru a podmínku diametru považují „mlhu okolo rozhodování". Podle náměstka primátora Martina Andera (Zelení) není reálné, aby se diametr stavěl tak, aby alespoň část fungovala při otevření nového nádraží.
Odsun nádraží už podpořili zastupitelé Jihomoravského kraje a zastupitelé městské části Brno-střed, vyjádřit se má ještě Správa železniční dopravní cesty, ministerstvo dopravy a nakonec vláda. Její verdikt se očekává v květnu.
Ani poté však nebude zřejmé, kdy se začne stavět, protože jihočeský krajský úřad jako odvolací orgán několik let nerozhodl o odvolání proti vydání územního rozhodnutí.
Nové nádraží a modernizaci uzlu si žádá současný stav. Do nádraží nelze vést další vlaky a je na hranici kapacity, přestože poptávka po železniční dopravě roste. Diskuse o přesunu nádraží se vedou v Brně téměř 100 let.
Na zastupitelstvu v úterý vystoupilo několik desítek podporovatelů obou variant, ve výrazné převaze byli příznivci nádraží v centru.
