Bradáčová, pouta i 300 tisíc od sněmovny. Rath se v posledních 5 letech soudil více než čtyřicetkrát
David Rath zahlcuje české soudy. Server iROZHLAS.cz spočítal, že jen od chvíle, kdy Ratha policie přistihla s krabicí naditou sedmi miliony, řešily či dosud řeší desítky případů spojených s ním a jeho blízkými. Rath u nich neúspěšně žaloval státního zástupce, soudce i vrchní státní zástupkyni Lenku Bradáčovou. Od sněmovny se naopak domohl skoro 300tisícových náhrad za dobu strávenou ve vazbě. Jeho otec se zase soudil kvůli zabaveným penězům.
Z kraje září zamítl Ústavní soud další Rathovu stížnost. Už dvacátou od chvíle, co vypukla nejsledovanější korupční kauza současnosti. Předchozí stížnost týkající se výroků prezidenta Miloše Zemana přitom konstituční tribunál stále řeší.
A do toho u něj předminulý týden přistála již jednadvacátá Rathova ústavní stížnost, v níž napadá rozsudek Nejvyššího soudu, který v červnu vrátil do hry odposlechy jako klíčový důkaz případu.
Rath se opět snaží smazat odposlechy. Podal ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího soudu
Číst článek
Rath však během posledních pěti let, kdy běží jeho kauza, enormně zaměstnává soudy na všech úrovních. A to zdaleka nejen kvůli trestnímu případu. Server iROZHLAS.cz dohledal všechny soudy, na něž se David Rath obrátil nebo které řešily případy, v nichž figuroval. Jednoznačně vede Ústavní soud, k němuž prozatím od května 2012, kdy Ratha zatkla policie, dorazilo jednadvacet stížností.
Soudce i Bradáčová
Namátkou proti trestnímu stíhání, proti vazbě, proti znemožnění vykonávání poslaneckého mandátu nebo kvůli podjatosti soudce Roberta Pacovského či vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové. Většinu stížností Ústavní soud smetl, největší úspěch u něj prozatím stíhaný expolitik zaznamenal měsíc po propuštění z vazby. Konstituční tribunál mu 11. prosince 2013 dal za pravdu, že jejím prodloužením byla porušena jeho základní práva.
Celkem sedm případů v souvislosti s Rathem řeší nebo řešily pražské obvodní soudy, u prvního obvodu například žádal po Poslanecké sněmovně doplacení poslaneckých náhrad na ošatné a dopravu za dobu, kdy byl jako poslanec ve vazbě. A nakonec uspěl. Věc nyní leží u Nejvyššího soudu.
Obvodní soud pro Prahu 2 letos v dubnu zamítl žalobu kvůli údajně nezákonné vazbě a za dehonestaci kvůli "vlečení" v poutech, u šestého obvodu stále probíhá spor mezi Rathem a jeho bratrem Michalem o dědictví po otci Ratmírovi.
Šestkrát u městského soudu
Pražský městský soud stačil během posledních pěti lety Rath prověřit celkem šestkrát, ve většině případů se jednalo o odvolání proti verdiktům nižších instancí. Řešila se tam ovšem i Rathova žaloba na soudce Roberta Pacovského. Stíhanému exposlanci vadilo, že Pacovský umožnil novinářům pořídit snímky jeho spisu a že mu v dubnu 2013 prodloužil vazbu.
Za pozornost stojí i samotná hlavní úplatkářská kauza Davida Ratha. Obě její větve nejdříve vyšetřoval Útvar odhalování korupce a finanční kriminality, od 1. srpna 2016 ji převzala Národní centrála proti organizovanému zločinu. Centrála se pak ještě zabývá podezřením, že Rath přijal astronomický úplatek 675 milionů korun v souvislosti se zakázkami pro krajské nemocnice Kladno, Mladá Boleslav, Příbram a Benešov.
První větev kauzy prošla Krajským i Vrchním soudem v Praze a po nich kvůli stížnosti ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) také Nejvyšším soudem. A kolečko se velmi pravděpodobně zopakuje: v polovině října věc kvůli zrušenému rozsudku podruhé začne projednávat krajský soud a ať už rozhodne jakkoliv, je téměř jisté, že korupční případ projde vrchním i Nejvyšším soudem a dostane se také k Ústavnímu soudu. Druhou větví týkající se také právnických osob se naopak prozatím zabýval pouze Krajský soud v Praze, jenž ji kriminalistům vrátil k došetření.
Půjde do Štrasburku
Nový soud se blíží
Krajský soud Ratha v červenci 2015 uznal vinným z přijímání úplatků v souvislosti s krajskými zakázkami a nepravomocně mu uložil 8,5 roku vězení. Spojil ho s činností manželů Petra a Kateřiny Kottových, kteří dostali tresty o rok nižší. Odvolací senát rozsudek zrušil loni v říjnu. Pelikán pak podal stížnost pro porušení zákona a NS dospěl k závěru, že výklad vrchního soudu není správný. NS ovšem nemohl přímo zrušit verdikt vrchního soudu. Kauzou se tak nyní bude znovu zabývat Krajský soud v Praze. Je při tom vázán právním názorem NS. První jednání je naplánováno na 23. října.
Pohybujeme se navíc pouze na půdě české justice. Rath ale již několikrát avizoval, že kvůli svému případu půjde k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Exposlancovi obhájci o tom hovořili v souvislosti s vazbou, ale i také kvůli nedostatku času pro nastudování rozsáhlého spisu ke kauze Rath.
„Obrátíme se všude, kam to půjde,“ plánovala někdejší Rathova advokátka Marcela Ondřejová. Soud ji expolitikovi přidělil ex offo, když k němu opakovaně přišel bez obhajoby. Ondřejová na seznámení se se spisem dostala 34 místo místo požadovaných 97 pracovních dní.
V neposlední řadě Rath zmiňoval Štrasburk kvůli výrokům prezidenta Miloše Zemana a ministra spravedlnosti Roberta Pelikána z hnutí ANO. "Pokud se spravedlnost nenajde v Česku, nezbude mi než jít k mezinárodním orgánům a myslím si, že to bude pro Českou republiku zbytečná ostuda, když tam budou řešit výroky prezidenta, výroky ministra spravedlnosti ovlivňující živou kauzu. Myslím si, že to mezinárodně může být docela skandál," varoval Rath letos v červnu krátce po rozsudku Nejvyššího soudu v rozhovoru pro server Info.cz.
Zeman například veřejně prohlásil, že pokud je někdo stejně jako Rath zadržen se sedmi miliony v krabici od vína, diskuse o vině, či nevinně mu přijdou nepatřičné. Hlava státu také pohrozila podáním kárné žaloby na soudce vrchního soudu Pavla Zelenku, jehož senát škrtnul odposlechy ze seznamu důkazů v kauze Rath. Zeman nakonec svoji výhrůžku nesplnil. Samotný Ústavní soud nedávno konstatoval, že výroky prezidenta balancují na hraně ústavnosti.
