Verdikty o střetu zájmů v 11 bodech: kraj potvrdil Babišovy námitky, Černošicím vytkl i analýzu Pirátů
Až dosud to byly ostře tajené dokumenty, nyní se ovšem celkem pětatřicet stránek citlivého textu dostalo na veřejnost. Řeč je o verdiktech černošické radnice a středočeského hejtmanství k možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) kvůli vlastnictví médií. Server iROZHLAS.cz obě rozhodnutí prostudoval a shrnul v 11 stěžejních bodech.
- ‚Je vinen‘
- Záruka nestrannosti
- Soudní dokumenty
- Výzva pro politiky
- Pirátska analýza
- Dva zákony
- Presumpce neviny
- Vysílací licence jako důkaz
- ‚Nemám, co bych dodal‘
- Den rozdílu
- Čím se řídit?
1. ‚Je vinen‘
Černošický úřad o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše kvůli vlastnictví mediálních společností Londa a Mafra rozhodl koncem ledna. „Je vinen,“ zněl verdikt radnice, která mu jako trest vyměřila pokutu ve výši 200 tisíc korun. Předseda vlády, který současně zastává post poslance, se měl přestupku dopustit z nedbalosti.
Není audit jako audit. ‚Poslali jsme do Prahy dva různé dokumenty,‘ napsal Oettinger ke zprávám o střetu zájmů
Číst článek
Veřejnosti dosud neznámé rozhodnutí Černošic i odvolací verdikt zveřejnil Středočeský kraj na svém webu, oba dokumenty si můžete přečíst ZDE.
2. Záruka nestrannosti
Černošice ve svém rozhodnutí také píšou, že daly Babišovi na výběr, kdo bude jeho možný střet zájmů řešit. Jako poslanec mohl totiž místo přestupkového řízení zvolit disciplinární řízení před sněmovním mandátovým a imunitním výborem. To ale odmítl.
„K tomuto obviněný (Andrej Babiš, pozn. red.) prostřednictvím svého zmocněnce sdělil, že považuje s ohledem na aktuální politické dění a agresivní předvolební kampaň projednávání celé věci zdejším správním orgánem větší zárukou nestrannosti při rozhodování,“ stojí v dokumentu.
Premiér ale posléze verdikt zpochybnil. Mimo jiné řekl, že by se úředníci v Černošicích měli raději věnovat odklízení sněhu.
3. Soudní dokumenty
Vedle stávající legislativy si Černošice vyžádaly i další podpůrné materiály od Městského soudu v Praze a Krajského soudu v Ostravě, které se týkaly statutů dvou svěřenských fondů. Do nich Andrej Babiš – s ohledem na zákon o střetu zájmů, který začal platit v únoru 2017 – přesunul své tehdejší firmy Agrofert a SynBiol.
A právě soudní listiny jsou pro rozhodnutí Černošic klíčové. Podle tamních úředníků z nich totiž vyplývá, že Babiš ve fondech vystupuje jako zakladatel a zároveň jako obmyšlený, tedy ten, komu plynou zisky a komu se má posléze vložený majetek vrátit.
Správce fondů může premiér odvolat, stejně tak rodinného protektora, kterým je jeho manželka Monika. „Svěřenský správce je tedy povinen vykonávat správu svěřeného majetku ke stejnému účelu, jako by ji vykonával sám obviněný, ale pouze na základě rozsahu pověření dané statutem,“ píše se v rozhodnutí Černošic.
Úředníci tak došli k závěru, že Babiš má „řídící pravomoci, kterými přímo ovládá“ oba svěřenské fondy. Zatímco však první fond spravuje v koncernech Agrofert a SynBiol 90procentní vlastnický podíl, ten druhý pouze z 10 procent. Klíčový je tedy první fond, skrze nějž Babiš podle Černošic ovládá oba holdingy a tím i mediální společnosti Mafra a Londa.
„Správní orgán má za nepochybně prokázané, že obviněný je přímo ovládající osobou tohoto fondu, jeho správce a dalších osob ve fondu působících (..) a nepřímo ovládající osobou těchto mediálních společností, neboť má možnost na základě svých práv v tomto svěřenském fondu v uvedených mediálních společnostech vykonávat nepřímo rozhodující vliv,“ shrnuje radnice.
4. Výzva pro politiky
Černošice oslovily také Finanční úřad pro Středočeský kraj, který ovšem dotazy na příjmy Babiše odmítl s odkazem na mlčenlivost. Radnice se také obrátila na jednotlivé sněmovní strany a hnutí, zda Babiš neupřednostňoval své osobní zájmy či nezneužíval svého postavení ve prospěch daných mediálních společností. Nikdo z oslovených politiků, kteří na výzvu reagovali, to ale podle dokumentu nepotvrdil.
Tento postup současně Černošicím vytkl středočeský úřad. „Odvolacímu správnímu orgánu není zřejmé, jaký význam pro prověření došlého oznámení o přestupku mělo výše popsané oslovení politických stran a politických hnutí,“ píše se v dokumentu.
5. Pirátská analýza
Samým závěrem Černošice zmiňují analýzu Pirátů, kterou jim strana k možnému střetu zájmů Babiše zaslala jen deset dní před samotným rozhodnutím. „Tento posudek nezávisle na názoru správního orgánu na základě stejných právních argumentů, jakým správní orgán v tomto rozhodnutí použil, avšak bez znalosti obsahu statutů uvedených svěřenských fondů, shledává obviněného ovládající osobou obou výše uvedených svěřenských fondů,“ uvádí.
Mohl by Agrofert přijít i o veřejné zakázky? Čepro chce kvůli Babišovu možnému střetu zájmů právní analýzu
Číst článek
Danou pasáž posléze ve svém odvolání Babiš napadl. Namítl, že jedna z autorek pirátské analýzy se specializuje spíše na rodinné právo, než korporátní. „Proto lze pochybovat o právní váze předložené právní analýzy a správní orgán by k ní neměl přihlížet,“ uvedl premiérův zmocněnec. Ten argumentoval také tím, že Černošice původně slíbily, že nebude sloužit jako podklad pro rozhodnutí.
A Středočeský kraj dal Babišově námitce za pravdu. Podle něj neměly Černošice „nevyžádanou analýzu, předloženou politickým subjektem“ do podkladů zahrnout. „Byť se z hlediska běžně vykonávané činnosti správního orgánu I. stupně v daném konkrétním případě se jedná o zvlášť složitý případ, dle názoru odvolacího správního orgánu je nepřípustné, aby jako podklad pro vydání rozhodnutí ve věci obvinění z přestupku byla využita nevyžádaná analýza,“ napsalo hejtmanství.
6. Dva zákony
Oba úřady se neshodnou na tom, podle jakého zákona posuzovat, zda Babiš má vliv na svěřenské fondy, kam vložil své firmy. Černošice to, že premiér ovládá fondy, určily na základě zákona o legalizaci výnosů z trestné činnosti, kterému se zkráceně říká zákon proti praní špinavých peněz.
To ale odmítá Středočeský kraj. „Z okolností případu nijak nevyplývá, že by předmět vedeného řízení o přestupku jakkoliv souvisel s otázkou legalizace výnosů z trestné činnosti, financování terorismu nebo financování šíření zbraní hromadného ničení ve smyslu zákona o legalizaci výnosů z trestné činnosti,“ stojí v dokumentu.
Podle krajského úřadu nelze ani zaměňovat pojem „skutečný majitel“, jenž je obsažen v zákoně o legalizaci výnosů z trestné činnosti, s pojmem „ovládající osoba“, s nímž operuje zákon o obchodních korporacích, jelikož „jde o dva zcela odlišné pojmy“.
7. Presumpce neviny
Středočeský úřad ve svém rozhodnutí zpochybnil i to, že Černošice pracovaly se stanoviskem svého právního odboru. Interní analýzu si úředníci vyžádali ještě před tím, než začali možný přestupek vůbec zkoumat, tedy před startem vlastního řízení. Kraj se na tuto analýzu zaměřil a ve svém rozhodnutí z dokumentu citoval následující: „Andrej Babiš je skutečně osobou, která ovládá a kontroluje společnosti Agrofert (…). Proto nelze dle názoru právního odboru jinak než konstatovat, že se Andrej Babiš dopouští přestupku.“
A tato pasáž je podle hejtmanství problematická: „Nastala zde bezprecedentní situace, kdy ve spisovém materiálu je ještě před tím, nežli došlo k zahájení samotného řízení o přestupku, zachycen závěr Městského úřadu Černošice. (…) Z jeho závěru je patrné nerespektování presumpce neviny.“
8. Vysílací licence jako důkaz
Středočeští úředníci ve svém odvolání zdůraznili mimo jiné i to, že dceřiná firma Agrofertu, která provozuje televizi Óčko, dostala v roce 2018 vysílací licenci. O tu přitom podle zákona nesmí žádat veřejný funkcionář. „V souvislosti s hodnocením otázky, zda obviněný porušil ustanovení zákona o střetu zájmů, odvolací správní orgán upozorňuje na úpravu zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání,“ stojí v dokumentu.
Pasáže zákona, které říkají, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání udělí licenci jen tomu, kdo není veřejným funkcionářem, dokonce úředníci v odvolání podtrhli.
Tato argumentace se přitom v dokumentu objevuje dokonce dvakrát. Středočeský kraj úředníkům z Černošic mimo jiné vytknul, že v rozhodnutí napsali, že Babiš „o tom, že je ovládající osobou uvedených mediálních společností vědět měl a mohl“. V odvolání pak jeho úředníci více méně napsali, že když o „ovládání médií“ nevěděla vysílací rada, nemohl o tom vědět ani premiér.
„Z kontextu uvedeného vyplývá, že správním orgánem I. stupně (Černošicemi, pozn. red.) jsou patrně vyšší nároky na právní povědomí kladeny na fyzické osoby nežli na správní orgány,“ napsali úředníci v odvolání.
9. ‚Nemám, co bych dodal‘
Z prvního rozhodnutí vyplývá, že černošičtí úředníci průběžně dávali Babišovu advokátovi prostor pro vyjádření. Ten k většině důkazů a argumentů, se kterými pracovali, neměl žádné výhrady. „Nemám, co bych dodal,“ měl podle dokumentu advokát několikrát k důkazům uvést.
Ze 14 důkazů, se kterými Černošice pracovaly, se podrobněji vyjádřil nebo doplnil informace jen ke třem. Zbylé nechal bez komentáře. Odvolání, které ale pak podal ke kraji, obsahovalo k postupu úředníků v Černošicích mnohanásobně více výtek.
„V podaném odvolání konkrétně namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí správního orgánu I. stupně a nezákonnost jeho jednotlivých výroků, nesprávně zjištěný skutkový stav věci, nesprávně zjištěnou dobu údajného páchání přestupku …,“ vyjmenoval odvolací úřad jen některé z nich s tím, že se nejedná o úplný výčet, protože námitky Babišova advokáta měly 21 stran. To je více, než mělo černošické i středočeské rozhodnutí.
10. Den rozdílu
Černošičtí úředníci ve svém rozhodnutí také uvedli, že Babiš porušoval zákon déle než rok. „Podle provedeného důkazu č. 1. obviněný, jako veřejný funkcionář, s pácháním uvedeného přestupku započal poprvé, a to po uplynutí zákonné lhůty, dnem 20. 12. 2017 a tento přestupek dosud trvá. Doba trvání přestupku je tedy delší než 1 rok, dle správního orgánu ji nelze považovat za krátkou, či zanedbatelnou,“ napsali.
Podle zákona o střetu zájmů má totiž poslanec po nástupu do funkce 60 dnů na to, aby buď ukončil vysílání televize nebo rozhlasu případně svoji činnost v dané společnosti.
Babiš v podezření
Premiér čelí podezření, že stále ovládá média spadající pod holding Agrofert, který dal v únoru 2017 kvůli zákonu o střetu zájmů do svěřenských fondů. Andrej Babiš takové podezření dlouhodobě odmítá. Uvádí, že splnil povinnosti dané zákonem. Podnět pro podezření na střet zájmů odeslala loni v srpnu do Černošic organizace Transparency International ČR.
Jejich kolegové na Středočeském kraji jim ale vytkli, že lhůtu určili špatně a dali tak za pravdu Babišovu advokátovi. „K odvolací námitce týkající se nesprávného posouzení doby páchání přestupku odvolací správní orgán tuto shledal důvodnou,“ uvedli úředníci. Černošice se přitom spletly o jediný den.
11. Čím se řídit?
Středočeský kraj rozhodnutí černošických úředníků v březnu zrušil a vrátil jim ho k novému projednání. Vedle toho jim doporučil, jak by měli napodruhé postupovat. „Odvolací správní orgán očekává, že správní orgán při novém projednání věci zohlední obsah tohoto rozhodnutí,“ uvedl kraj.
Černošicím přitom striktně doporučil, kterých zákonů se má držet. „Odvolací správní orgán zastává názor, že při posuzování (…) má být s ohledem na předmět přestupkového řízení zohledněna především právní úprava obsažená v zákoně o střetu zájmů, zákoně o obchodních korporacích a občanském zákoníků,“ uvedli.
Zákon proti praní špinavých peněz, na kterém mimo jiné černošičtí úředníci svůj závěr postavili, ve výčtu kraje nebyl. Jeho úředníci navíc doplnili, že Černošice nemají jednotlivé pojmy vykládat „nahodile bez bližšího zkoumání, zda ten který právní předpis reguluje konkrétní řešenou problematiku.“
