Armáda nabízí nepotřebné bitevníky L-159 i soukromníkům. Za výhodné ceny
Nevšední nabídku zveřejnilo pro zájemce ministerstvo obrany. Vypisuje soutěž na prodej 32 nepotřebných bitevníků L-159 Alca. V letech 2000 až 2004 Česko nakoupilo 72 těchto letadel, přitom už v roce 2003 vláda rozhodla, že jich armáda potřebuje pouze 24.
Zbylých skoro deset let se pak armádě nepodařilo přebytečné L-159 prodat, a proto je teď nabízí za zlomek původní ceny, informuje dnešní Mladá fronta Dnes.
Aero L-159 Alca je jednomístný bojový podzvukový letoun, má jeden motor a je lehký. Zájemce si nyní může jeden tento stroj pořídit za 30 až maximálně 60 milionů korun. Armáda přitom první z nich pořizovala za 480 milionů.
Podle bývalého náčelníka Generálního štábu, generála Jiřího Šedivého, by se ale Česko mělo ještě snažit je prodat dalším státům.
Armáda prodává nepotřebné bitevníky L-159. Téma pro bývalého náčelníka Generálního štábu, generála, Jiřího Šedivého v Ozvěnách dne
„Existuje ještě jistý potenciál nabídnout letadla tak, aby byla využita i v budoucnosti k tomu, k čemu byla určena, tedy pro bojové akce nebo pro výcvik. Řada států, zejména těch chudších, nemá na to, aby si pořídila moderní a zároveň velmi drahá letadla a toto by mohlo pro ně být řešení. Ale je potřeba to nabízet tak, jak to teď ministerstvo dělá: nabídněte cenu, a kdo dá víc, letadlo dostane.“ uvedl.
Zároveň připomněl, že prodej bitevníků do soukromých rukou není neobvyklý. „Ve Spojených státech dneska je přes 200 letadel L-39, z nichž některé létají, některé jsou v expozici nebo slouží jako trenažery. A dokonce jsou tam soukromé firmy, které vlastní MiG-29 a další letadla.“
Jiří Šedivý, který byl náčelníkem generálního štábu do roku 2002, tedy v období, kdy česká armáda L-159 nakupovala, také připustil, že od počátku bylo zřejmé, že 72 kusů podzvukových bitevníků je počet, který nebyl požadován.
„Studie, kterou prováděl česko-americký tým v době, kdy se připravovala koncepce přezbrojení české armády, navrhovala podzvukových bitevníků mnohem méně a naopak více nadzukových letadel,“ uvedl.
„Byla to ale jakási verze podpory českého zbrojního průmyslu, v tomto případě Aero Vodochody. Takže vláda rozhodla, jak rozhodla, a později byl bohužel ten vývoj opačný,“ dodal.
