Architekti se dál soudí o odškodné za soutěž na novou Národní knihovnu
Skoro 3 miliony korun žádá skupina architektů za údajně neférovou soutěž na novou budovu Národní knihovny. V roce 2007 ji vyhrál Jan Kaplický se svým blobem. Studio HŠH architekti ale tvrdí, že organizátoři měli takzvanou chobotnici vyřadit. Za pravdu jim už dal prvoinstanční soud, rozhodnutí se ale nelíbilo Národní knihovně. Dnes by se architekti měli dozvědět, jestli odškodnění dostanou.
„Městský soud v Praze se bude zabývat žalobou společnosti HŠH architekti proti žalované Národní knihovně. Ve věci již rozhodoval Obvodní soud pro Prahu 1. Proti rozhodnutí však podala odvolání žalovaná Národní knihovna,“ vysvětluje mluvčí Městského soudu v Praze Markéta Puci.
Skupina architektů se dozví, jestli dostane odškodnění za soutěž na novou budovu Národní knihovny. Celý případ shrnuje Veronika Hlaváčová
Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 letos v dubnu rozhodla, že odškodné skupině architektů patří. Přiznala jim přes 1,5 milionu korun. Další milion a půl pak tvoří náklady na právníky a také úroky z prodlení.
Studio HŠH architekti totiž žalobu podalo už v roce 2007. „Domnívám se, že pokud stát investuje z veřejných zdrojů, tak by měl dohlédnout na to, aby se dodržovala pravidla. Jedná se o ten princip: zda se mohou, nebo nemohou měnit pravidla během soutěže,“ říká jednatel Tomáš Hradečný.
Architekti tvrdí, že soutěž neměl před 8 lety vyhrát Jan Kaplický. Jeho návrh počítal s tím, že bude Národní konzervační fond, ve kterém jsou archivní dokumenty, v podzemí. To však organizátoři architektonické soutěže vylučovali. Takzvaná Kaplického Chobotnice se proto podle žalující strany neměla dostat do druhého kola.
Soutěž byla regulérní, tvrdí knihovna
Právnička Národní knihovny Jindra Pavlová jejich názor už dříve odmítla. „Trváme na tom, že soutěž byla regulérní a transparentní. Z důkazů, které máme k dispozici, by se žalující strana nemohla ocitnout na jiném než maximálně třetím místě,“ tvrdí Pavlová.
Architekti dnes už neexistujícího studia HŠH říkají, že měli být druzí. Žádají tak rozdíl mezi odměnami za umístění v soutěži. To, že by dopadli lépe, je ale podle Pavlové jen jejich předpoklad.
„Je tady ničím nepodložená hypotéza, že kdyby nebyl vybrán výherce Future System, tak by byli vybráni nebo by skončili na druhém místě. Ale to nemá oporu v podmínkách soutěže ani v žádném dokazování,“ říká právnička knihovny.
Stavba měla vyřešit nedostatek prostor
Vítězný návrh – takzvaný Kaplického blob – se na pražské Letné nikdy nezačal stavět. Kritizovala ho řada politiků. Vystoupil proti němu i bývalý prezident Václav Klaus, který prohlásil, že bude stavbě bránit klidně i vlastním tělem.
Tahanice kolem výstavby knihovny šokovaly i tehdejšího ředitele Národní knihovny Vlastimila Ježka. V květnu 2008 argumentoval hlavně tím, že Česko Národní knihovnu potřebuje. A to co nejrychleji.
„Odhlédneme-li od konkrétních debat o konkrétních projektech, tak hlavní problém je rychle se zhoršující prostorová situace, jinými slovy velmi rychle se naplňující depozitáře,“ upozorňoval Ježek.
„Dneska to uživatelé ještě vidět nemohou, ale jsou některá pracoviště Národní knihovny – zejména v Klementinu – která už absolutně neodpovídají pravidlům bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, protože knihovní dokumenty už jsou všude – kromě regálů také pod nimi, mezi nimi. A situace je opravdu kritická a jenom by se zhoršovala,“ prohlásil šéf knihovny.
Sám architekt Jan Kaplický tehdy mluvil podobně. „Knihy hnijí dál v Národní knihovně. Proč se Praha brání nejmodernější Národní knihovně v Evropě, to nemám tušení. To se zeptejte pánů od politiky. To není úloha architekta. Politici se teď vytahují, že mě můžou přehlasovat? No bravo. Ale co z toho vznikne?“
Jan Kaplický byl představitelem tzv. high-tech architektury. Spolupracoval s předními světovými architekty. Zemřel náhle v Praze v lednu 2009.
