ChatGPT za mě zatím bojový rozkaz nenapíše, říká o rozvoji umělé inteligence končící velitel kybersil
S ruskou invazí na Ukrajinu se zvýšil zájem české veřejnosti o vlastní ozbrojené síly, což klade větší nároky na komunikaci armády se zbytkem společnosti. Jakými zásadami se řídí, proč vojáci nereagují na dezifnormace a jakou roli hraje umělá inteligence, popsal v rozhovoru pro iROZHLAS.cz generál Miroslav Feix, který stál u zrodu kybersil. Od května bude nově na generálním štábu řešit „vše od budoucího válčení po přemnoženého bobra“.
Ke konci dubna končíte jako velitel armádních kybernetických a informačních sil, nově budete řídit sekci plánování schopností ministerstva obrany. Co tedy budete mít na starosti?
Sekce plánování má širokou působnost. Od státní správy ve vojenských újezdech přes válčení budoucnosti až po praktické kroky, abychom byli připravení se bránit. Nejvíc mě pobavilo, že budu mít na starosti i přemnoženého bobra. To je taková perlička.
Pak budu mít na starosti brannou legislativu, včetně mobilizace, obranných plánů a celkově přípravy na obranu vlasti. A také to, jak bude armáda vypadat a válčit v budoucnosti, tedy jaké potřebuje schopnosti, jak to bude provázané ve všech doménách. Sekce plánování schopností určuje celkový směr armády.
26:34
Je to realita, nebo umělá inteligence? Lidé to rozliší podle kontextu, radí expertka na komunikaci Hejlová
Číst článek
Hodně populární téma je aktuálně umělá inteligence, ať už je to nejznámější ChatGPT, který tvoří texty, nebo obrazový Midjourney, který generuje fotografie. Co to znamená pro armádu?
V současné době běží hlavně ta textová umělá inteligence, tedy ChatGPT. Pro armádu jsou mnohem důležitější modely umělé inteligence, které umožní třeba optimalizaci logistiky nebo protiraketové obrany, navádění raket, zrychlení rozhodovacího procesu nebo optimalizaci rádiových sítí, ty jsou opravdu důležité pro řízení boje a velení.
Velký přínos bude pro individualizované učení. Typy jako ChatGPT nám možná jako všem ostatním pomohou při psaní delších e-mailů nebo naopak zkracování textu.
Nevidíte ale pro armádu riziko v tom, že díky umělé inteligenci bude mnohem snazší tvořit dezinformace a manipulovat fotografie?
Nebude to jen vůči armádě, celkově se může zvýšit kvalita a hlavně kvantita, tedy rychlost generování textů. Očekávám ale, že se naopak najdou modely umělé inteligence, které budou texty či fotografie vyprodukované umělou inteligencí detekovat, filtrovat, označovat.
Jestliže se my jako společnost rozhodneme, že je to pro nás hrozba, tak to buď budeme regulovat, anebo vytvoříme nástroje, které nám pomohou, tak jako jsme vymysleli bezpečnostní pásy a airbagy, abychom mohli jezdit autem 130 kilometrů v hodině.
Je to reálná fotka, nebo dílo umělé inteligence? Vyzkoušejte si, jestli poznáte rozdíl
Číst článek
Mohou si vojáci „hrát“ s ChatemGPT? Některé společnosti to svým zaměstnancům zakazují.
V naší vnitřní síti k tomu nepřistoupíte, ale zatím se to nijak neřešilo. Je to také tím, že v češtině, zvlášť v češtině úřednického typu nebo vojenského slangu, umělá inteligence není úplně nejsilnější. Že by za mě napsala bojový rozkaz, to asi zatím nepůjde.
V míru nelhat
Armáda na dezinformace nereaguje. Před 14 dny ale náčelník generálního štábu Karel Řehka toto pravidlo „prolomil“ a rozhodl se uvést na pravou míru dezinformace kolem armádního mobilizačního cvičení. Je to začátek nového přístupu armády k dezinformacím?
V tom okamžiku už to byla dezinformace, která šla přímo proti obranyschopnosti a bojeschopnosti armády, takže jsme na ni reagovali. Ne každá nepravda, lež, dezinformace stojí za reakci. Takže doufám, že se to nebude opakovat často. V okamžiku, kdy nereagujeme, ty dezinformace nejsou nebezpečné.
Častokrát se stává, že je nějaká dezinformace a tím, že na ni budeme reagovat, ji třeba desetkrát amplifikujeme. Když se o dezinformaci dozvím až od novináře, který se na ni ptá, tak asi nebude tak rozšířená.
Zaznamenali jste nějaké informační kampaně proti armádě s cílem snížit obranyschopnost Česka?
Pokud se bavíme o poslední době, tak jsme nic velkého a systematicky cíleného proti armádě nezaznamenali. V 90. letech byly případy třeba telefonování nebo vyhrožování jednotlivcům, co všechno se může stát.
Náčelník generálního štábu: Není to tak, že bychom někoho povolávali, čeká nás běžné cvičení
Číst článek
Jakých pravidel se armáda obecně drží ve své strategické komunikaci?
Řídíme se několika pravidly: v době míru v žádném případě nelhat, dále zásada vysvětlovat, nepoučovat, nevymezovat se negativně, vyhýbat se politickým proklamacím, komunikovat témata, která Česko spojují, nerozdělují, komunikovat důležitost obranyschopnosti.
Řídíte se něčím, co se jmenuje Digital Force Protection, jde vlastně o zásady kybernetické hygieny. Jaké jsou?
Je to třeba způsob, jak máte nastavený telefon. Mám pár odrážek: mám většinou vypnutou Wi-Fi, Bluetooth, mám silná hesla, kde to jde, mám vícefaktorové ověření, v telefonu mám jen věci, které potřebuji, když něco postuju, tak nad tím přemýšlím, jsou to klasické zásady.
Zvýšil se od počátku ruské invaze na Ukrajinu počet kyberútoků na sítě ministerstva obrany?
Počet kyberútoků se mírně zvyšuje, ale mírně se zvyšuje už léta. Otázka je, zda by se to nezvyšovalo i bez toho, ale ten trend je mírně rostoucí. Většinou jde o DDoS útoky (zahlcení webových stránek falešnými požadavky, pro uživatele se pak jeví stránka jako nedostupná, pozn. red.).
Kromě toho phishingové kampaně (technika, při které se útočník snaží vylákat z oběti citlivé údaje, jako jsou hesla k online účtům, například pomocí e-mailů nebo SMS zpráv, kdy se vydává za úředníka, bankéře nebo třeba policistu, pozn. red.), obtěžující telefonáty nebo nějaké pokusy o „injecty“, tedy podstrčení kódu, kterým se někdo snaží dostat dovnitř systému.
Ukázalo se za 14 měsíců invaze Ruska na Ukrajinu něco, na co by se české kybersíly měly víc zaměřit?
U nás v armádě jako v klasické byrokratické organizaci je to proces práce s informacemi, rychlost schvalování, jak dostat informace ven. Takže zrychlení a decentralizace komunikace.
Válka v přímém přenosu. Je vidět, jak moc se informace stala zbraní, popisuje generál Feix
Číst článek
Česko pomáhá Ukrajině těžkými i lehkými zbraněmi. Můžete do balíčků pomoci přibalit i něco za kybersíly?
Potřebujeme Ukrajině opravdu pomáhat těžkými zbraněmi. V kyberprostoru to nějakým způsobem zvládají. Ukrajinci na nás takové požadavky neměli.
Přesně před rokem v dubnu jste v rozhovoru pro Radiožurnál popisoval, jak Ukrajina, respektive její prezident Volodymyr Zelenský komunikuje a jak je to důležité pro udržení podpory Západu. Daří se to po více než roce od invaze?
V ideálním případě to měříte podle faktů. Pomoc proudí, Západ je pevný v podpoře Ukrajiny, takže evidentně se jim to daří.
