Silná osobnost premiéra? 'Byl to Klaus, Zeman fungoval jinak a uvidíme, jak vydrží Babiš,' soudí sociolog

„Myslím si, že průzkum veřejného mínění je ještě pořád v převážné většině případů poctivá sociologická a statistická práce. Jen se o tom dnes daleko, daleko víc pochybuje,“ říká Jan Herzmann, matematik, specialista na marketingový výzkum a komunikaci, jeden z autorů knihy Proč právě Zeman? a zakladatel agentury pro výzkum veřejného mínění Factum.

Doporučujeme Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Pochybovat je správné, to jistě. Ale ono se pochybuje i bez důkazů a to mě trošku mrzí,“ dodává expert, který se v době revoluce v roce 1989 aktivně podílel na zkoumání postoje společnosti k aktuálnímu dění. Už 20. listopadu začal dělat s kolegy úředně neschválené výzkumy veřejného mínění a tak nastartoval novodobou historii volebních výzkumů u nás.

  • PřehrátOsobnost Plus

    Hostem Osobnosti Plus je sociolog a zakladatel novodobé historie volebního výzkumu Jan Herzmann

Herzmann vysvětluje, jaká jsou kritéria důvěryhodnosti agenturního zdroje a jeho statistik. „Než začne člověk brát nějaký výzkum vážně, měly by ho zajímat dvě věci. Jednak kdo ho realizuje. Jestli má agentura, která za ním stojí, dobrou pověst. Zda pracuje pravidelně, nebo se objeví náhle před volbami. Ale i to, jestli jde o projekt za něčí peníze, nebo je to součást dlouhodobého výzkumu.“

„A druhá věc, která by měla lidi na těch výsledcích zajímat, jsou trendy. Když se budeme ptát, zda máte ráda jogurt, tak vám vyjdou trochu jiná procenta, než když položíme otázku, zda ráda jíte jogurt. A když se budeme opakovaně ptát, jestli ráda jíte jogurt, tak se objeví trend vztahu populace k jogurtu,“ vysvětluje odborník.

Jádrem je vyváženost 

V současné době se Jan Herzmann věnuje poradenství týkající se politického marketingu. „Snažím se na to dívat tak, jako by můj soukromý názor neexistoval. Ale přiznávám, že mezi své klienty nevyhledávám některé politické subjekty a nesnažím se jim nabízet našeho českého voliče. Což je neobjektivní přístup, ano, je to tak.“

„Taková Dělnická strana by na naše dveře rozhodně klepala zbytečně a také pro komunisty, Úsvit či SPD jsme nikdy nepracovali. Ale jinak je snaha hodnotit realitu na základě faktů jádrem mé práce,“ říká. 

Herzmann v rozhovoru zmiňuje svého kolegu, politologa Petra Fialu, který podle něho zastavil pád ODS. „Nemůže ji ale vytáhnout zpět na 25 až 30 procent, neboť není politickým lídrem, který dokáže oslovit i voliče rozhodující se jen instinktivně,“ argumentuje.

„Máme vlastně jen jednu zkušenost s takhle silnou osobností v pozici předsedy vlády, a to byl Václav Klaus. Miloš Zeman fungoval jinak, na jiných principech. I když mnozí myslí, že to byla v době premiérství stejně silná osobnost, já to vidím trochu jinak. Tedy historických srovnání je tady málo. A jak dlouho vydrží tahle jízda panu Babišovi, to je velká otázka. Patří k ní i otázka, jak dlouho je schopen vydržet to extrémní zatížení, které zatím ve své pozici předvádí.“ 

Barbora Tachecí, Kateřina Tesařová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme