3 otázky pro prezidentské kandidáty. Horáček: Mám energii, životní příběh a umím lidi motivovat
Český rozhlas oslovil se třemi anketními otázkami osobnosti, které se v lednu chtějí ucházet o úřad prezidenta. Ve třetím díle odpovídal spisovatel, textař a vystudovaný antropolog Michal Horáček. Voliči budou hlasovat už zhruba za půl roku.
Jako student odmítl Michal Horáček vstoupit do Socialistického svazu mládeže. Kvůli nepovolené cestě do Spojených států se také nechal vyhodit ze studia žurnalistiky.
Kandidát na prezidenta, spisovatel, textař a vystudovaný antropolog Michal Horáček odpovídal na tři anketní otázky Českého rozhlasu
Několik let pak budoucí spisovatel, textař a vystudovaný antropolog pracoval jako dělník, myl nádobí a vyzkoušel si i práci plavčíka. Do politiky poprvé vstoupil během sametové revoluce v listopadu 1989. Společně s Michaelem Kocábem založil iniciativu MOST, která měla navázat dialog s komunistickou mocí.
Proč byste měl být prezidentem zrovna vy?
Protože mám životní příběh, který je silný a inspirativní. Umím lidi motivovat, vést a současně jim umím naslouchat, protože 30 let mého pobytu ve veřejném prostoru odráží to, že hledám lidské příběhy, a pak je píšu do písní a do knih, a tak se s těmi lidmi znám. Mám také velkou energii a všechnu ji věnuji tomu, abychom nastolili změnu, která je v České republice potřeba.
Michal Horáček
Rodáka z Prahy zlákala po revoluci jeho životní vášeň, svět koňských dostihů. Založil sázkovou kancelář Fortuna, svůj podíl ale později prodal. Prosadil se také jako producent a textař. Už v polovině 80. let se setkal s hudebníkem Petrem Hapkou a jejich spolupráce vydržela tři dekády. V září 2014 se vyslovil pro zpřísnění sankcí vůči Rusku. Podílel se také na loňské alternativní oslavě 28. října na pražském Staroměstském náměstí po kauze kolem ocenění Jiřího Bradyho. Horáčkovi je 64 let, je podruhé ženatý a má tři děti. Jeho prastrýc Jaroslav Heyrovský se stal prvním českým vědcem oceněným Nobelovou cenou.
V čem budete jiný než stávající prezident?
Myslím, že víceméně ve všem, protože můj program se liší od toho, co pan inženýr Zeman ve funkci prezidenta produkuje. Mohl bych se zmínit o konkrétních věcech. Zmíním to, že první povinností prezidenta je zastupovat stát tak, abychom mohli doufat, že když prezident někam přijede, že maminka řekne dítěti: „Tohle je náš prezident, toho jsme si vybrali, aby nás zastupoval, a to jsme dobře udělali."
Zatímco skutečnost je taková, že někteří rodiče těm dětem uši zakrývají. To je první věc a je jich mnoho dalších. Zejména ta, že prezident slibuje, že bude svůj úřad vykonávat v zájmu všeho lidu, to znamená i těch, kteří s ním nesouhlasí, kteří ho nevolili a kteří ho kritizují. I ti zaslouží respekt.
Která nebo které země by měly být hlavním spojencem České republiky?
Především země, které tvoří naše partnery v Severoatlantické alianci, která garantuje naši státní existenci. To jsou základní spojenecké vazby. Dále i ti, kteří jsou našimi partnery v euroatlantickém prostoru, úže řečeno v Evropské unii a také v zemích OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj pozn. red.), ale zejména v Evropské unii. To jsou naši spojenci a jejich zájmy jsou pro nás důležitější nežli zájmy těch, kteří našimi spojenci nejsou, třeba Ruské federace nebo Číny. Chceme být našim skutečným partnerům opravdovým, spolehlivými a respektovanými partnery.
Přečíst si už můžete také odpovědi bývalého předsedy Akademie věd Jiřího Drahoše a vysokoškolského učitele, politického aktivisty Marka Hilšera. Odpovědi dalších kandidátů uslyšíte v následujících dnech na stanicích Radiožurnál a Český rozhlas Plus. Ve čtvrtém díle odpoví na tři anketní otázky aktivistka Jana Yngland Hrušková.
