Psychiatr Honzák: Užívání je konec. Nezřízený blahobyt, který tady byl, vezme za své
Ve středu by měla česká vláda rozhodovat o zavedení nouzového stavu. Podle výzkumu Národního ústavu duševního zdraví už jarní fáze zvedla počet lidí s depresemi a sebevražednými sklony až na trojnásobek. „Lidé rozhodně trpí víc a kupodivu trpí víc mladí,“ říká psychiatr Radkin Honzák.
„Generace kolem pětadvaceti let, která není až tak ukotvená. Byli zvyklí nemít příliš mnoho překážek a mít celou spoustu nejen svých potřeb, ale i svých přání splněných lusknutím prstů. Ti jsou nejvíce deprivovaní. Jsou na tom daleko hůř než naše generace. Tedy pokud to nejsou lidé, kteří zůstali izolováni v různých zařízeních, kam za nimi nikdo nesměl,“ míní v pořadu Osobnost Plus.
Podle Honzáka je v dnešní situaci potřeba vědět, že člověk nemůže mít všechno. „Vznešeně se to jmenuje frustrační tolerance. Ta by se měla pěstovat u dětí od malička. Že ne všecko, na co si ukáže, musí okamžitě mít, a když to nemá, tak se začne válet po zemi a kopat nožičkama,“ říká.
Psychiatr Cyril Höschl varuje, že při rozhodování o restrikcích je třeba vzít v úvahu právě i to, jak moc izolace a omezení zasahují psychiku lidí. O tom mluví i Honzák:
„V podstatě každý malér žene lidi do houfu a tady je to protismyslné. Houf se rozbíhá do izolací. Chápu, že pro spoustu lidí je to těžké, ale od toho jsou tady nejrůznější telefonické linky důvěry. Nakonec spousta lidí komunikovalo a komunikuje na sociálních sítích, kde jsou to tak napůl pohádky a napůl fantazie, co si tam o sobě povídají. To se zatím nezrušilo, takže si myslím, že této pseudokomunikace je stále dost.“
Je podle něj také potřeba rozumně si rozplánovat čas. „Byla tady doba nesena heslem: my vás ubavíme k smrti. Lidi byli zvyklí, že budou mít pořád přísun nějakých pozitivních podnětů, že si budou užívat. Užívání je ale konec. A bude mu ještě větší konec, protože až to zasáhne ekonomiku, tak ten opravdu nezřízený blahobyt, který tady byl, vezme za své. Bude více chudoby i více skutečného trápení,“ varuje host Barbory Tachecí.
Emoce jsou tělesné děje
Honzákovi nedávno vyšla kniha Emoce od A do P. Přináší výběr poznatků z dosavadního bádání o emocích i různých názorů na ně. Podle Honzáka mají emoce zásadní podíl v rozhodování lidí. „Devadesát pět procent tvoří emoce a pět procent u těch, co přemýšlejí, je racionalita,“ říká a pokračuje:
„Emoce jsou především řídící systémy a tělesné děje. Nejde o tělesnění emocí, jak tvrdí někteří pomatení psychologové. Emoce jsou primárně tělesné děje, tedy to, co s vámi lomcuje, a v knize je i návod, jak si dělat radost. To je jedna ze šesti základních emocí. Celkem jich má člověk šest,“ vysvětluje.
Dozvíme se čísla k covid-19, chybí ale kontext. Náhlé změny opatření vyvolávají podle psychologa úzkost
Číst článek
„Radost je strašně harmonizující emoce. Pochopitelně, že radosti není devadesát procent v životě, ale je tady možnost radost si dělat. Já rozdávám malé notýsky, kde napíšu 3+3 a sedmnáct hodin třicet minut. První trojka jsou tři hezké věci, které mi udělaly radost, druhá trojka jsou tři hezké věci, které jsem si pro radost udělal sám. A 17.30 je hodina, kdy se to má zapsat. Kdyby to člověk nestihl do té doby, aby měl do večera dost času ještě nějakou radost si spáchat,“ směje se.
Lidé váhají nad tím dělat si radost, myslí si Honzák a mluví o morálce pseudoskromnosti. „Něco jako – kdybych to měl dělat pro někoho jiného, ale pro sebe? Ve dvou evangeliích přitom stojí: milovati budeš bližního svého jako sebe sama. A myslím, že evangelia jsou docela slušná morální norma. A mít se rád znamená umět mít rád i ostatní,“ vysvětluje Honzák.
Duchennův úsměv
Psychiatr také radí, co si má člověk počít, když si nezvládne dělat radost v době, kdy nastupuje úzkost. „Existoval úžasný neurolog, současník Darwina, jmenoval se Guillaume Duchenne de Boulogne. Ten při bádání o emocích pouštěl lidem do obličeje elektrické impulzy, oni se všelijak šklebili a podle grimasy prožívali emoce.“
25:50
Proč nechceme nosit roušky? Souvisí to i s krátkodobou pamětí, říkají vědci
Číst článek
„Duchenne zjistil, že při úsměvu ‚značky sýr‘ se vlastně zapřáhnou jen svaly okolo úst, zatímco při pravém úsměvu se vám zapřáhnou i svaly okolo očí. Tak vymyslel Duchennův úsměv, což se podobá všemu jinému než úsměvu. Jde o to vzít mezi zuby hadr a zatnou do něj zuby a vší silou tisknout,“ popisuje, jak uvolnit napětí.
„To strašně pomůže, protože v podstatě dostáváte z obličeje signál, že jste radostná,“ dodává psychiatr Radkin Honzák.
Celý rozhovor Barbory Tachecí s Radkinem Honzákem si můžete poslechnout ze záznamu.
