Příjmy hlavně velkých nemocnic se příští rok propadnou. Část dostane o stovky milionů méně
Čekání na umělý kloub se nejspíš protáhne. A odkládat se mohou i další výkony, varují nemocnice. Podle návrhu úhradové vyhlášky mají totiž některé z nich dostat v příštím roce méně peněz, což bude mít dopad i na péči. Platí to hlavně u velkých nemocnic. Ty si pohorší i o stovky milionů korun. Dalším zařízením sice ministerstvo zdravotnictví přidává, nárůst příjmů je ale podle ředitelů tak malý, že nepokryje ani inflaci.
„Může se to projevit na investicích. A otázka navyšování mezd neleží na stole,“ popisuje pro Radiožurnál místopředseda asociace Českých a moravských nemocnic Petr Chudomel, co tento návrh úhradové vyhlášky způsobí.
Příjmy hlavně velkých nemocnic se příští rok propadnou. Část dostane o stovky milionů korun méně. Téma pro Veroniku Rodriguez
Právě tlak zdravotníků na růst mezd dělá nemocnicím největší starosti. Z rozpočtů jim totiž ukrojí desítky miliard korun.
Úhradová vyhláška přitom tento skok nenahradí, naopak. Velké nemocnice typu Motol přijdou podle předběžných propočtů až o dvě stě milionů korun. Středně velká a malá zařízení zůstanou na nule.
„Vím, že některé fakultní nemocnice dostanou stejně, některé méně,“ potvrzuje tajemník Asociace nemocnic České republiky Josef Svoboda.
‚Nic jiného nezbývá‘
Podle manažerů to způsobí, že lékaři nebudou chtít sloužit tolik hodin jako doposud. Ošetří kvůli tomu méně pacientů, takže se protáhnou čekací doby. A ministerstvo zdravotnictví pokles příjmů přiznává.
„Nastane propad úhrad u některých nemocnic, a to těch, které mají historicky vysoké základní sazby, případně poskytují velký objem péče v oblasti kardiologie v kombinaci s vysokou historickou základní sazbou,“ říká mluvčí Ondřej Jakob.
3:32
Za pochybné poplatky u lékařů pokuta. Resort zdravotnictví chce trestat i milionovou sankcí
Číst článek
Nic jiného ale podle něj vedení resortu nezbývá. Zavázalo se totiž vládě, že vydá rozpočtově vyrovnanou vyhlášku. Kondice nemocnic je navíc podle Jakoba dobrá, žádná by se proto do potíží dostat neměla. A to ani kvůli růstu platů zdravotníků.
„Pokud projde varianta zákona o odměňování ve verzi, kterou předložilo ministerstvo zdravotnictví, tak náklady by měly být okolo pěti miliard, což je náklad, který je kompatibilní s návrhem úhradové vyhlášky,“ ujišťuje Jakob.
Problémy by podle něj mohly nastat jen v případě, že by prošel odborářský návrh na růst mezd. Stál by totiž desítky miliard korun navíc, což by systém neunesl. Totéž si myslí i ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek. Úhradová vyhláška už podle něj na zvyšování platů myslela a nemocnice by měly s penězi vyjít.
„Úhradová vyhláška reflektuje to, že systém veřejného zdravotního pojištění byl několik posledních let v deficitu. Tudíž nastavuje pravidla na dosažení vyrovnané blance, což si myslím, že je správné. A vzhledem k tomu, že v posledních několika letech lůžková péče rostla až o dvojciferná procenta, tak to byly věci, co by nemocnice nemohly zvládnout.“
Problém pro pacienty?
Jenomže tento přístup se lékařům ani trochu nelíbí. Výběr pojistného podle nich roste, jen oproti letošnímu roku se zvedne o 27,5 miliardy korun. To by se podle nich mělo promítnout i do plateb lékařům a nemocnicím. Pokud se to nestane, dopadne to hlavně na pacienty.
„Když to nekombinujete s ekonomickými problémy, které mají ambulantní specialisté a které hodlá pan ministr zásadním způsobem prohloubit, tak někteří pacienti asi budou mít dost problém,“ je přesvědčený prezident České lékařské komory Milan Kubek.
Nespokojenost s úhradovou vyhláškou vyjadřují i soukromí lékaři, a to především ambulantní specialisté.
