Za trvalé následky po povinném očkování odškodnění. Ministerstvo zdravotnictví připravuje nový zákon
Státní ústav pro kontrolu léčiv loni evidoval skoro 800 hlášení na nežádoucí účinky vakcín. Víc než polovina se týkala povinného očkování u dětí. Běžně jde třeba o horečku či o lokální reakci po očkování, vzácně se můžou objevit i závažnější komplikace s trvalými následky. V takových případech by rodiče mohli po státu žádat odškodné. Příslušný návrh zákona už má ministerstvo zdravotnictví připraven a vládě ho chce předložit ještě do konce roku.
„U těch vakcín není spolehlivě prokázáno, že po jejich podání vzniklé protilátky skutečně zabrání vzniku onemocnění. Nevím, co to může způsobit právě mému dítěti za nežádoucí účinek a neví to vlastně nikdo,“ vysvětluje Radiožurnálu dvojnásobná maminka Petra, proč u druhého dítěte odmítla povinná očkování.
Ministerstvo zdravotnictví připravuje nový zákon, který umožňuje rodičům, jejichž děti budou mít po aplikaci povinného očkování trvalé následky, požádat o odškodnění. Více si poslechněte v reportáži Janetty Roubkové.
S podobnými případy se lékaři setkávají velmi často. „Oni mají obavy, že dítě je nezralé, že ho vakcína zatíží. Pak mají obavy z vedlejších reakcí a pak jsou to někdy takové ty příběhy z okolí, z rodiny, kdy došlo k poškození dítěte, nebo si rodiče myslí, že bylo dítě poškozeno a má nějakou nemoc v důsledku očkování. To je asi nejčastější,“ říká předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová.
Případů, kdy dojde u dítěte po povinném očkování k trvalým následkům, jako je například ochrnutí, je v Česku podle ministerstva zdravotnictví i České vakcinologické společnosti maximálně pět ročně. Jejich rodiny budou moct nově požádat o odškodné.
Bez horní hranice
„V takovém případě se budou moci obrátit na ministerstvo zdravotnictví, které si k tomu vyžádá veškerou dokumentaci, bezesporu i nějaké znalecké posudky. Tam nebude úplně nutné prokazovat příčinnou souvislost. Bude tam skutečně pouze posouzení nějaké pravděpodobnosti, že k tomu došlo, protože příčinná souvislost není vždy možná jasně a stoprocentně doložit,“ vysvětluje šéf resortu Adam Vojtěch (za ANO).
26:20
Blížili jsme se eliminaci spalniček, potom se ale začalo vykládat, že je očkování nebezpečné, říká lékařka
Číst článek
Na podání žádosti budou mít rodiče tři roky od vzniku újmy. Expertní tým ministerstva zdravotnictví pak bude muset o přiznání odškodného rozhodnout do roka. Pokud jde o jeho výši, tady zákon stanovuje jen minimální hranici, a to deset tisíc korun.
„Skutečně se bavíme o nějakých trvalých následcích, takže jsme tam dali nějakou hranici, ale ta hranice horní není. Pokud následek bude tak závažný, že si zaslouží odškodnění doživotní na nějakou péči a podobně, tak se odškodnění může pohybovat v řádech milionů korun,“ dodává Vojtěch.
Neurologické komplikace i poruchy hybnosti
Peníze půjdou ze státního rozpočtu. Doteď rodiče mohli odškodné soudně vymáhat po samotných lékařích, i když ti očkování provedli správně a nic nezanedbali. Novinku proto vítají.
Nejvyšší čas nechat se očkovat proti chřipce. Za posledních pět let na ni zemřelo přes 500 lidí
Číst článek
„Tady stát přikazuje rodičům, aby v rámci ochrany veřejného zdraví dítě naočkoval. No a mám-li povinnost a dojde k nějakému vedlejšímu nežádoucímu účinku s nějakým trvalejším postižením, tak myslím, že má i právo ta rodina být odškodněna,“ vysvětluje předsedkyně sdružení dětských praktiků Ilona Hülleová.
O jaké nežádoucí účinky s trvalými následky může jít, vysvětluje Roman Chlíbek z České vakcinologické společnosti. „U některých očkování můžou být nějaké neurologické komplikace, vzácně se mohou objevit třeba záněty mozku, takzvané encefalitidy po očkování. Můžou být i poruchy hybnosti, třeba otázka kloubních postižení,“ popisuje Chlíbek.
Právě neurologické komplikace sleduje i Státní ústav pro kontrolu léčiv. Jaká byla loni ta nejčastější, doplňuje mluvčí ústavu Barbora Peterová: „Nejčastěji hlášenou neurologickou reakcí bylo v loňském roce dočasné narušení psychomotorického vývoje. Reakce byla nahlášena v počtu 37 reakcí.“
Zákon má do konce roku projednat vláda. Pak musí projít sněmovnou a Senátem. O odškodné tak budou moct rodiny požádat nejdřív za dva roky.
