Dlouhé čekací lhůty? Některá vyšetření bývají nadužívána, nedostane se na potřebné, tvrdí Philipp
Desetitisíce pacientů čekají dlouhé měsíce na sonografické vyšetření, kolonoskopii, v některých krajích na výměnu kloubu i roky. Alena Gajdůšková ze Svazu pacientů vidí příčinu v nedostatku zdravotního personálu i nedostupnosti péče zvláště v regionech. Poslanec Tom Philipp (KDU-ČSL) věří, že se skluz z předchozích pandemických let pomalu vyrovná s pomocí pojišťoven i ministerstva.
„Zákonné lhůty dokážou dodržet jen některé nemocnice, jinde se prodlužují doby čekání až o několik měsíců, než předpisuje zákon,“ potvrzuje v Pro a proti současný stavy první viceprezidentka Svazu pacientů a bývalá senátorka Gajdůšková.
Proč musí pacienti čekat dlouhé měsíce na některá lékařská vyšetření a zákroky? Debatují Alena Gajdůšková ze Svazu pacientů a poslanec a lékař Tom Philipp (KDU-ČSL)
Místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví, předseda správní rady VZP, někdejší náměstek ministra zdravotnictví a lékař Philipp vysvětluje, že místní a časovou dostupnost zákroku jsou povinné zajistit pojišťovny.
„Bohužel nemůžeme říci, že je dostupnost všude stejná. Pojišťoven máme sedm a každá jedná jinak. Za Všeobecnou zdravotní pojišťovnu mohu říci, že jestli monitoring ukáže špatnou dostupnost, pojišťovna se snaží bonifikací motivovat lékaře, aby zvýšili kapacity,“ dodává poslanec.
Problémem jsou také dostupné kapacity, doplňuje Gajdůšková. „Snažíme se ve spolupráci s pojišťovnami tyto doplnit. Dalším limitem je personál ve zdravotnických zařízeních, hlavně nedostatek těch, bez kterých se operovat nedá, tedy instrumentářek a všeobecných sester.“
Philipp souhlasí, že systém naráží hlavně na lidskou kapacitu. „Není to pásová výroba, není možno nahradit lidský zdroj robotickým systémem. Takže bude chvíli bohužel trvat, než doplníme ztrátu z pandemických let 2020 a 2021.“
„Mělo by to být nastaveno, že odpovědnost nese lékař, který zná pacienta, souvislosti, jeho další diagnózy a předepisuje opravdu to potřebné.“
Alena Gajdůšková
Velká rezerva je v tzv. jednodenní chirurgii, soudí viceprezidentka. „Tu nejde udělat u endoprotézy, kyčelního kloubu či kolene, ale lze ji využít u jiných věcí. Potřebuje ale materiální podporu, vzdělávání zdravotnického personálu ze strany pojišťoven, ale i ministerstva zdravotnictví. Možná by to celému systému opravdu ulevilo.“
„Ano, ministerstvo zdravotnictví v úhradové vyhlášce na rok 2023 právě velmi výrazně jednodenní chirurgii podporuje,“ tvrdí předseda. „Pojišťovny podle této vyhlášky připravují a zasmluvňují jednodenní chirurgie, takže letos došlo k výrazné preferenci tohoto typu péče, která je o něco levnější a pro pacienty příjemnější i bezpečnější.“
Nadužívaná vyšetření
Podle Phillipa ale zejména vyšetření sonografická, magnetickou rezonancí a dalšími moderním způsoby bývají občas nadužívána. „Pak se nedostane na pacienty, kteří by je opravdu potřebovali. Hodně bych apeloval, aby se nedělala vyšetření zbytečná a indikovala se opravdu tehdy, jsou-li pro pacienta přínosná,“ žádá Tom Philipp (KDU-ČSL).
1:58
Krajským nemocnicím chybí zdravotní sestry. Oslovit se teď snaží ty, které před časem obor opustily
Číst článek
Viceprezidentka ale věří, že každý lékař je dostatečně odpovědný, aby indikoval vyšetření, které je opravdu potřebné. „Vím od lékařů i pacientů, že často měli problém s revizními lékaři pojišťoven, kdy lékař předepsal potřebou péči, pacient ji chtěl, ale revizní pak řekl, že to bylo špatně a lékař nebo zařízení platilo zákrok ze svého.“
„Mělo by to být nastaveno, že odpovědnost nese lékař, který zná pacienta, souvislosti, jeho další diagnózy a předepisuje opravdu to potřebné. Určitě také platí, že čím dál od regionálního centra, tím hůř dostupná je zdravotní péče,“ poukazuje na nerovnoměrné rozložení zdravotnických služeb Alena Gajdůšková.
Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu. Moderuje Karolína Koubová.
