Panáky spouštějí agresivitu, červené víno nejvíc uklidňuje, tvrdí výzkum
Různé druhy alkoholu v nás probouzejí odlišné emoce. Například tvrdý alkohol je podle výsledků nedávné studie, zveřejněné zdravotnickou organizací Public Health Wales, mnohem častějším spouštěčem špatných nálad než pivo nebo víno. Po požití červeného vína zaznamenalo pocit agrese jen dvě a půl procenta respondentů.
Výzkumu se zúčastnilo téměř 30 tisíc lidí ve věku 18 až 34 let. Vědci se jich ptali na to, jak se cítí po konzumaci bílého a červeného vína, piva nebo tvrdého alkoholu.
Výsledky potvrdily už poměrně dlouhou dobu známý fakt, že nejčastější příčinou negativních emocí je tvrdý alkohol. Čtvrtina respondentů řekla, že u nich navozuje pocity smutku a téměř třetina uživatelů tvrdého alkoholu spojila popíjení panáků dokonce s pocity agrese.
Po požití červeného vína přitom zaznamenalo pocit agrese jen dvě a půl procenta respondentů. Pocit smutku se v případě červeného vína dostavil u sedmnácti procent konzumentů, u bílého vína a piva to bylo devět procent.
Euforie a apatie
Studie pátrala i po tom, jaký typ alkoholu vyvolává u lidí zklidnění. Zvítězilo červené víno, ve kterém hledá uklidnění více než polovina respondentů. V pivě to bylo přesně 50 procent.
Alkohol za miliardy. Češi utratili loni za pití 3,5 procenta své výplaty
Číst článek
Že je alkohol významným modulátorem nálady, se domnívá i profesor Michal Miovský z Kliniky adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Více než na druhu ale podle něj záleží na množství, které člověk vypije.
„Nízké množství alkoholu vyvolává spíš euforizační efekt, vyšší množství zase tlumivý. Když se ale podíváme na výsledky studií, můžeme s poměrně velkou mírou evidence říci, že i relativně velmi malé množství alkoholu reprezentuje pro určitou skupinu lidí riziko, ať už jde o poškození orgánů nebo komplikace psychického stavu,” říká.
Žena by měla pít méně
Proč vlastně člověk po alkoholu sahá? Alkohol totiž zvyšuje produkci endorfinů, hormonů štěstí, v mozku. Jakmile se uvolní, veškerá starost se odplaví a člověk má najednou dobrou náladu.
O prázdninách výrazně ubylo dětí, které policie přistihla při pití alkoholu
Číst článek
„Pomůže zapomenout, problém v tu chvíli není tak palčivý, ztrácí se v kontextu. Proto je alkohol významně vyhledávanou látkou u lidí, kteří trpí depresemi. Bohužel je krátkodobý efekt zaplacen ve stavu po vystřízlivění. V dlouhodobém kontextu alkohol depresi neřeší, naopak ji komplikuje,” vysvětluje Miovský.
Pokud člověk nepoužívá alkohol k řešení svých dlouhodobých problémů, pro většinu lidí v malých dávkách neznamená velké riziko. Jak ale připomíná Miovský, ženy jsou k poškození alkoholem náchylnější než muži. Je to dáno především jejich odlišnou enzymatickou výbavou.
„Záleží na mnoha parametrech, ale můžeme spolehlivě říci, že je lepší, aby měla žena spotřebu, pokud se to porovnává s mužem, minimálně o třetinu nižší,” říká.
Narušení vývoje
K alkoholu se dostávají i mladiství, pro které jde o zakázanou látku. Jak moc škodí alkohol nezralému člověku? Podle adiktologa je alkohol u nás pro lidi mladší osmnácti let výrazně dostupnější než v jiných evropských zemích.
Bylo ale rozhodně lepší, kdyby tomu tak nebylo, protože jim škodí opravdu hodně.
„Například mozek se vyvíjí do více než jedenadvaceti let. Všechno, co spadá do témat spojených s růstem a vývojem, v tomto kontextu alkohol představuje výrazně vyšší riziko než pro dospělého člověka. Je to velmi patrné i u jiných návykových látek, například konopí. Vždy to znamená vyšší míru rizika a vyšší pravděpodobnost, že může dojít ke komplikacím nebo narušení vývoje, ať už mluvíme o oblasti biologické nebo psychologické,” tvrdí Miovský.
