Videa o církvích a LGBT jsem začal točit ze vzteku. Politici vírou často skrývají homofobii, říká student
„V politické debatě se odpůrci manželství pro všechny často zaklínají křesťanstvím. Když s nimi pak mluvíte, tak je vidět, že neví, o čem mluví,“ říká Tobiáš Frýdl, student FAMU a zakladatel projektu Víra v barvách duhy. Posbíral názory téměř 50 představitelů různých církví u nás, kteří se netají kladným postojem nejen k manželství pro všechny. „Mrzí mě, že tu něco takového nebylo,“ dodává v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
Co bylo hlavní myšlenkou, když se Víra v barvách duhy začala dávat dohromady?
Začal jsem to tvořit z přetlaku a vzteku, protože nic takového ještě nevzniklo. A zaráží mě, že během těch let, co tahle diskuze v církvi probíhá, nikdo nepřišel s jasným a uceleným hlasem, který by řekl „My, zástupci církví, s LGBT tématy nemáme problém.”
Tobiáš Frýdl
Studuje druhým rokem produkci na FAMU a je synem faráře Církve československé husitské. Projekt Víra v barvách duhy spustil na podzim 2023 a obdržel za něj Cenu Jana Opletala, kterou udílí Studentská komora Rady vysokých škol.
Tyto hlasy v církvích jsou, ale nejsou slyšet, protože ti lidé nemají potřebu být nahlas. Tak mi to bylo líto a chtěl jsem ukázat, že tyto postoje mezi námi jsou. Pro veřejnost to může vypadat tak, že církve jsou odmítající a zpátečnické, ale tyhle hlasy nejsou jediné.
Proč nejsou lidé s pozitivním postojem k LGBT tématům v církvích tolik slyšet?
Nemají potřebu druhým lidem takzvaně omlacovat o hlavu svůj pohled na svět. To cítím z druhé strany. Ta má potřebu lidem, o kterých si myslí, že jdou do záhuby a pekel, říct, co si o nich myslí.
Tak to ale bývá. Že radikálnější postoje jsou hlasitější a pak to vypadá, že jich je víc. A to platí i pro tuto debatu.
Ve videích vystupují pouze lidé s pozitivním přístupem. Bylo těžké jich najít tolik?
Ne. Ale já jsem nešel naslepo. Dopředu jsem si dělal rešerši, takže jsem věděl, koho oslovit. Oslovil jsem kolem sta lidí a šlo jich do toho necelých padesát. A ti, kteří do toho nešli, měli spíš časové než ideologické důvody.
Obavy z nevysvěcení
Odmítl někdo spolupráci kvůli obavě z negativní reakce?
Malá část lidí to odmítla, protože se báli, co by na to někteří lidé řekli. Nebo je ani nenapadlo, že by se něčeho takového mohli účastnit. Už dopředu jsem jim říkal, že ten výsledek bude veřejný a šířený. A také, že to jednoznačně vyzní tak, že jsou pro LGBT.
‚Hovězí je hovězí.‘ Výroky politiků ve Sněmovně mohou vést k útokům z nenávisti, míní zmocněnkyně
Číst článek
Oslovil jsem i několik studentů katolické fakulty. Ti do toho ale nešli ze strachu, že by je nevysvětili.
Zkoušel jste najít do videí i někoho s negativním nebo nejasným přístupem?
Cíleně ne. Mezi oslovenými ale byli tací, o kterých jsem zpětně zjistil, že mají jiný postoj, než jsem myslel, že budou mít.
Ale opravdu jsem cíleně hledal lidi s pozitivním přístupem. Měl jsem totiž pocit, že ve společnosti je negativní přístup zastoupený výrazně, takže jsem si nemyslel, že by bylo potřeba mu dávat další prostor.
Kdo se touto diskuzí zabývá, tak ty argumenty zná. Je mi teď i vyčítáno, že je to moc jednostranné. Myslím si ale, že to do prostoru vneslo pluralitu a vyvážilo jednostrannou diskuzi, která tu doposud byla.
Teď i přemýšlím nad natočením dalších, trochu víc konfrontačních videí. Mám obavu, jak by to vyšlo. Nechci, aby z toho pak byla jen pavlačová diskuze a křičení, jako se to často děje v televizi. Tam to sklouzne k opravdu velmi nízké debatě, kde se spíš šermuje s dojmy, než aby se věcně reagovalo.
Víra jako zástěrka
Jak vnímáte politickou diskuzi okolo manželství pro všechny, kdy podle průzkumů je většina české společnosti pro, ale politická reprezentace to tolik neodráží?
Je to hrůza. Mám pocit, že to je věc, která měla být dávno vyřešená. Tyhle války měly být dávno za námi. Když neznalost a nenávist slyším od komentujících na instagramu, tak se přes to dokážu přenést. Když ji ale slyším od lidí, kteří jsou zákonodárci, tak jsem z toho překvapený a říkám si, kde to jsme.
S projektem jste oslovil všechny poslance a senátory…
Ano, poslal jsem jim to hned, jak to vyšlo, a speciálně jsem jim doporučil díl o manželství pro všechny. Mám pocit, že v té politické debatě se často odpůrci zaklínají křesťanstvím a křesťanskými hodnotami. Když se s nimi pak ale bavíte, je vidět, že jsou sami neinformovaní.
Lidé budou víru hledat dál, ale ne v kostele. Vnímáme velkou vlnu konspirací, tvrdí Pastoral Brothers
Číst článek
Takže je pro ně víra jenom zástěrka?
Ano, je to takový štít. Veřejnost se totiž často spokojí s tvrzením „Já jsem křesťan, a tak to odmítám.” Ale pak už nepotřebují další vysvětlení v tom, co konkrétně ve víře rozporuje manželství pro všechny.
Když se člověk do těchto rozhovorů sám pustí, zjistí, že víra je často jen štít, za kterým politici skrývají svoji homofobii. Ne všichni samozřejmě. Někteří na vás verše z Bible opravdu vytáhnou (smích).
Pak je otázka, nakolik je toto křesťanský postoj.
Jak moc je toto zakrývání upřímné a nakolik je to politický postoj?
Vzhledem k tomu v jak moc ateistické zemi žijeme, nevím, u koho by chtěli politici získávat body tím, že jsou věřící. Ale záleží jak kdo. Určitě ne všichni to mají jako zástěrku a někteří mají upřímný strach o to, kam svět spěje.
U části lidí je ale vidět, že je pro ně víra pouze prostředek pro homofobii. Pak je otázkou, jestli diskuze s nimi má smysl.
‚Kvůli duhové vlajce.‘ Policisté šetří napadení mladíka v Českých Budějovicích
Číst článek
Komunikace s mladými
Někteří odpůrci manželství pro všechny argumentují tím, že když se schválilo registrované partnerství, tak LGBT komunita slíbila, že už víc chtít nebude…
Ano, ano. Tohle přesně když zní z úst politiků, tak s tím mám problém. Hlavně u slov „LGBT komunita“. Máme nějaké členské poplatky? Já se necítím být členem komunity. A mám pocit, že přesně tahle rétorika přináší klín do společnosti.
Že jsou nějací „oni“, kteří nám jdou narušit život a zase něco chtějí. To ale přece nejsou nějací „oni”. Jsme to my všichni. Já jako syn, já jako bratr, já jako vnuk.
A když se schvalovalo registrované partnerství, tak mi byly tři roky. Tehdy jsem toho moc nenamluvil a nic neslíbil (smích).
Umí církve komunikovat s LGBTQI+ komunitou?
To je zapeklitá otázka. Z mého pohledu jako člena církve Československé husitské, který tohle téma sleduje, mám pocit, že se tohle církvím jako celkům moc nedaří. Tím ale neříkám, že v nich nejsou lidé s otevřenými názory. Například evangelická církev teď schválila žehnání stejnopohlavním párům. Starokatolická církev to udělala už před rokem.
Takže se najdou i tací, kteří jsou v tom postoji otevřenější a snaží se. Přesto mám ale pocit, že je to spíš na tom, koho člověk potká, a církvím jako celkům se nedaří jasně vyjádřit, které strany se zastat.
LGBTQI+
Zkratka užívána k zastřešení celého spektra sexuálních a genderových identit, jako jsou lesby, gayové, bisexuálové a transgender lidé. Užívá se obvykle k souhrnnému označení komunit či hnutí těchto osob a termínů s nimi souvisejících.
To vidím i v naší církvi, která by se v porovnání s ostatními mohla zdát otevřenější a ten dialog tam může probíhat. Ale když mluvíte s předními představiteli, tak z nich necítíte ochotu se do těchto témat pouštět. Spíš jsou k tomu dotlačeni světem, ve kterém žijeme.
Církve by ale měly být první, kdo upozorní na nevyváženost a diskriminaci, která tu v tomto tématu probíhá.
Takže změna přichází zvenku, ne zevnitř?
Ano. A tím nechci znevažovat práci těch, kteří toto téma v církvích řeší už desítky let, ale mám takový pocit.
