V Katovicích mají Ministerstvo osamělosti. Nabízí levné obědy, jógu i pobyt v lesním pokoji
Asi 33 procent dospělých po celém světě se cítí osaměle. Vychází to z dat shromážděných v roce 2021 výzkumným oddělením německé platformy Statista. To, že osamění představuje zdravotní riziko a společenský problém, dokládá i založení několika ministerstev osamělosti ve světě. První vzniklo v roce 2018 ve Velké Británii. Svoje Ministerstvo osamělosti má i Polsko, i když se nejedná o státní úřad, ale o projekt neziskové organizace Volné místo.
Přestože není státním úřadem, sídlí polské Ministerstvo osamělosti v jedné z dominant Mikoławské ulice v Katovicích. Nelze si ho nevšimnout. Už jen kvůli obrovskému nápisu Ministerstwo ds. Samotności nad velkými přízemními okny, za kterými je vidět čilý ruch. Začíná totiž čas oběda a do bistra v tu chvíli přichází nejvíce návštěvníků.
3:50
Veřejnoprávní média v Polsku by mohl financovat státní rozpočet. Změny začala vláda před rokem
Číst článek
Abych si byla stoprocentně jistá, kam vcházím, vývěska ministerstva je umístěná i na vchodových dveřích. Za nimi na mě čeká mladá pracovnice ministerstva a nadace Volné místo Kasia. Začínáme prohlídku hned u dveří vlevo.
„Tady je bistro, místo, kde si lidé můžou dát oběd. Každý den jiný, ale hlavně velmi levný. Nebo si můžou dát zákusek, občas máme sendviče a napít se kávy. Ale hlavně si tu můžou spolu popovídat, posedět u jednoho stolu.“ Dnes je na výběr dýňová polévka, zelný list plněný mletým masem nebo bramborové placky s omáčkou.
V bistru totiž platí pravidlo „neseď sám“. Lidé si přisedají k jiným lidem, i když se navzájem neznají. Tak mají ale aspoň příležitost najít společnou řeč a možná do budoucna i vytvořit kamarádské pouto.
„Velká část našich zákazníků je sama skoro celý den. I doma jsou sami. Takže když přijdou sem, můžou posedět s kávou společně s někým,“ vysvětluje Kasia a vede mě dál do zrcadlového sálu, který zrovna dvojice žen zdobí vánočními větvičkami a řetězy.
„Když přijde na oběd hodně lidí, to sedávají i tady. Ale hlavně v sobotu tu pořádáme taneční zábavy. Ty jsou vždy od pěti a vítáme každého. Většinou ale chodí starší lidé, protože hrajeme i jim blízkou hudbu, kterou třeba znají z mládí.“
Různé aktivity
Katovické ministerstvo osamělosti ale není jenom bistro a tanečky. Nezisková instituce má celkem dvě podlaží a nabízí různá zákoutí.
‚Nemusejí být bezpečné.‘ Letiště ve Varšavě odstraní skenery z Číny, nahradí je polskými
Číst článek
A všechna slouží lidem ohroženým samotou k zábavě, ale i pomoci, jak už vysvětluje ředitel organizace Volné místo Mikołaj Rykowski: „Je to náš nejkrásnější projekt. Ministerstvo osamělosti jsme otevřeli v říjnu loňského roku a od té doby ho rozšiřujeme jak do prostor, tak do služeb. Má otevřeno každý den. Každý den můžou lidé jakéhokoliv věku, v jakékoliv ekonomické a životní situaci přijít, zapojit se do nějakého programu, odpočinout si, poobědvat.“
Na patře, kde se spolu bavíme, si mohou lidé zacvičit, zapojit se do tvořivých dílen, dovědět se třeba něco o psychohygieně nebo bezpečnosti na internetu, ale najdou tu i relaxační místnosti. „To jsou naše lesní pokoje - úplně jiný svět, les ve městě,“ popisuje je Mikołaj.
„Mnoha lidem ve městě chybí příroda a třeba už nejsou ve stavu, aby si vyrazili někam za město na piknik. Tak můžou přijít k nám.“ Lesní pokoje mají ale ještě jeden důležitý úkol. Nabízí dostatečně soukromé a intimní místo na setkání s psychoterapeutem. „Osamělost se dokáže podepsat na psychickém stavu. Dokonce i fyzickém. Často ji doprovází smutek. Asi si všichni dokážeme představit, možná si i vzpomeneme, jak na tom jsme, když jsme dlouho smutní,“ dodává ředitel Volného místa.
1:52
Seniorky z Kateřinic dostaly od Ježíškova vnoučete oblíbené bingo. ‚Budeme hrát jako o život,‘ slibují
Číst článek
„Lidé sem chodí s depresemi, úzkostmi. Občas se v jejich životě děje něco, s čím si nedokážou poradit a potřebují terapeuta, protože se venku nemají komu svěřit, o koho opřít,“ říká Kasia, která mě do jednoho z pokojů vzala.
Pokoj je obložený dřevem, jednu zeď pokrývá tapeta čistého odpoledním sluncem prozářeného lesa. Jsou tu křesílka, velké množství květin a také zvuková kulisa zpívajících ptáků. „Chodí sem i lidé pro právní rady. Například když potřebují napsat dopis soudu nebo jinému úřadu nebo třeba když řeší dědictví. Důležité je, že všechny naše služby jsou zdarma.“
Přednášky i jóga
Na patře je také velký konferenční sál. V něm má akorát skupinka asi patnáctí lidí seminář o rozeznávání a zvládání emocí. Seminář je součástí programu o duševním zdraví. Dole na vývěsce jsem se ale dočetla, že jsou tu i cestovatelské přednášky nebo lekce angličtiny. A také jóga.
19:48
Co chtějí ve virtuální realitě zažít senioři? Překvapilo nás, že touží po obyčejném lese, odpovídá pedagožka
Číst článek
Vracím se do bistra a podle pravidla si přisedám ke dvěma dámám, které mají před sebou poloprázdné hrníčky. Jmenují se Ewa a Zofia. Paní Ewa občas program ministerstva sleduje a některých setkání se účastní. Tentokrát ale jen přišla s kamarádkou na kávu, protože se dlouho neviděly.
Paní Zofia má prý svých zájmů dost, ale Ministerstvo osamělosti považuje za důležité. „Jak to tak sleduji, jsou lidé, co zůstali sami a neumí si život v nové situaci uspořádat. Nedokážou si najít zájem, náplň času. Někteří k životu potřebují druhého člověka. Tu oporu.“
I podle ní je důležité mít někoho blízkého. „Internet živého člověka nezastoupí. Aby nám bylo dobře, potřebujeme kontakt s dalšími lidmi, to určitě ano,“ myslí si paní Zofia.
Každý den cvičí, ráda čte a sleduje různé informační kanály. V létě taky jezdí na kole, teď v zimě se potkává v parku s lidmi, co se otužují bosou chůzí po trávě. Osaměle se necítí. Patří do šťastnější části polské společnosti.
Seniorky rapují a zpívají na festivalech. ‚Spolupráce mezi generacemi má smysl,‘ říká sbormistryně
Číst článek
Podle dat portálu Statista se totiž neustále nebo velmi často osaměle cítí skoro čtvrtina dospělých Poláků. Jak ale připomíná Mikołaj Rykowski, osamělost není jen problémem Poláků. Podle něj je dokonce epidemií 21. století, se kterou se potýká celý svět.
„Několik zemí už proto založilo instituci nebo mají zplnomocněnce. Ten problém si uvědomují třeba ve Velké Británii, v Jižní Koreji, Švédsku, Japonsku. My nejsme instituce, ale jsme prostor, který propojuje lidi osamělé, a třeba i proto smutné s lidmi, kteří vědí jak osamělým pomoci. Mají nějaké dovednosti, nápady.“
Za rok a pár měsíců se už prý v Katovicích podařilo díky ministerstvu vybudovat novou společenskou síť, která pro mnohé znamená tolik potřebný pravidelný mezilidský kontakt a pocit, že na ně okolí nezapomnělo.
„Tady opravdu vznikají přátelské vazby. Já jak občas ráno přicházím a tady vedle v konferenční místnosti je nějaký kurz, tam se ti lidi tak smějou. Pak jdou spolu na kávu, na procházku,“ usmívá se i Rykowski.
Své návštěvníky Ministerstvo nenechá samotné ani na Štědrý den. Pořádá pro ně odpolední setkání s pohoštěním a zábavou.
