Pokud bude distanční výuka trvat déle, významně to ovlivní perspektivy dětí, varuje školní inspektor
Tuzemské školy kvůli koronaviru přecházejí na distanční výuku. Hrozí ale, že z ní kvůli tomu vypadnou žáci ze sociálně slabých rodin. „Nepochybně tu zase nějaký podíl takových žáků bude, už s tím ale existuje zkušenost. Školy samy to nezvládnou, ale další instituce jim budou pomáhat tyto děti do vzdělávání zařadit,“ slibuje ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Na jaře se třeba kvůli absenci připojení k internetu do vyučování nezapojily tisíce dětí. Teď by jim i samotným školám podle Zatloukala měla pomoci třeba Agentura pro sociální začleňování spolu s odbory sociálně-právní ochrany dětí či neziskovými organizacemi, které prý sehrály velmi pozitivní roli už na jaře.
Za předčasné Zatloukal považuje úvahy o tom, že by žáci, kteří se nezapojí do online výuky, museli opakovat ročník. „Spíš jde o to vytvořit podmínky pro to, abychom to období využili tak, že ty ztráty budou co nejmenší. A po návratu žáků do škol digitální technologie zefektivní i prezenční výuku,“ zdůrazňuje.
Každý občas potřebuje pracovat trochu jinak, říká psycholožka. Učit se doma některým dětem vyhovuje
Číst článek
Školy se přizpůsobí
Stát by podle Zatloukala měl být „aktivní v zajištění konektivity“, aby zajistil, že ani děti ze sociálně slabých rodin nezůstanou bez vzdělání.
„Konektivita je velký problém na straně žáků i učitelů. Podmínky pro to může vytvářet škola, aby žáci měli k dispozici digitální technologie. Potřebuje ale podporu zřizovatele,“ upozorňuje ústřední školní inspektor.
Současná situace podle něj ukázala, že školám schází systémová podpora ze strany zřizovatelů – těch je v Česku okolo 3,5 tisíc. Velké kompetence v oblasti vzdělávání mají také kraje. A ministerstvo školství má jen omezené nástroje, které může využívat.
„Decentralizovaný systém není chyba, ale chybí zde nějaký střední článek k podpoře škol. V jednotlivých krajích je systém podpory různý a není koordinovaný,“ podotýká Zatloukal.
Ukázalo se také, jak velký vliv má na vzdělávání žáků jejich rodinné prostředí, které významně ovlivňuje úspěšnost jejich vzdělávací dráhy a v důsledku i budoucí pracovní uplatnění dětí.
Zatloukal soudí, že český vzdělávací systém je velmi flexibilní. Pokud by distanční vzdělávání trvalo déle než několik týdnů, školy by se s tím určitě vypořádaly. „Otázkou ale je, jaký dopad by to mělo na perspektivy žáků a jejich uplatnění. Byl by to velký problém s velkými dopady na vzdělání i na ekonomiku, které by se ale projevily až v delším horizontu,“ uzavírá.
Poslechněte si záznam Interview Plus.
