Mladí Češi jsou stále tolerantnější vůči Romům. Přesto jde o nejhůř vnímanou menšinu, tvrdí průzkum
Za posledních deset let došlo k výraznému posunu vnímání a citlivosti mladé generace vůči různým menšinám žijícím v České republice. Potvrdil to letošní výzkum agentury Median, který si od roku 2014 nechává opakovaně zpracovávat vládní kampaň HateFree Culture. Podle výsledků šetření se nejvíce změnil postoj vůči Romům, změny ale jsou znát i u vnímání Vietnamců, Rusů, Ukrajinců, muslimů, LGBTQ+ lidí a osob bez přístřeší.
Ve srovnáni s roky 2014 a 2021, kdy výzkum v minulosti proběhl, se pozitivně posunuly postoje k Romům. I nadále jde však o skupinu, která je v porovnání s ostatními vnímaná nejhůř.
Romským hercům se říká, že nemohou hrát zdravotníky. Předsudky trvají, říká režisérka Lacková
Číst článek
„V otázkách, které zjišťovaly, jak lidé hodnotí konkrétní situace ze života s různými aktéry, respondenti Romům stále neměří stejným metrem,“ stojí v tiskové zprávě vládní kampaně HateFree Culture.
Ilustruje to na otázce případného jednorázového finančního příspěvku matce, které se narodí trojčata. S takovou pomocí by souhlasilo 84 procent dotázaných. V případě, že by matkou byla Romka, tato podpora by klesla pouze na 58 procent. V porovnání s daty z předchozích let však čísla lehce vzrostla.
„Postoje k Romům se skutečně zlepšují, mnohem pozitivněji je například vnímané, pokud by Rom či Romka žil/a ve vašem městě nebo sousedství či uzavřel/a sňatek s vaším blízkým příbuzným. Stále ale platí, že celkově jsou Romové ve srovnání s ostatními skupinami vnímáni hůře,“ hodnotí situaci Lukáš Houdek, manažer HateFree Culture.
„Přestože se situace od roku 2014 zlepšila, stále se dá o české společnosti říci, že je vůči Romům netolerantní a neměří jim stejným metrem,“ dodává.
Další menšiny v Česku
Podpora naopak klesla u ruské a ukrajinské menšiny. O 15 procent mladých Čechů více označuje vztahy s lidmi z Ukrajiny za problémové, u ruské menšiny to je dokonce o 18 procent víc. Více lidí ale také označuje jejich život v Česku za komplikovaný.
Zlepšila lex Ukrajina život uprchlíkům? Počet zaměstnaných se zvyšuje, říká náměstkyně ministra
Číst článek
Podle výzkumníka Aleše Kudrnáče ze Sociologického ústavu může být jednou z příčin zhoršení soustavné mediální pokrytí ruské invaze na Ukrajinu a situace ukrajinských uprchlíků v Česku či vnímané kulturní a hmotné ohrožení.
Téměř všichni hodnotí jako bezproblémové soužití s vietnamskou menšinou, potvrzuje se tak dlouhodobý trend i z předcházejících výzkumů. V experimentálním případu podnikatele, který je podezřelý z krácení daní, jsou dokonce mladí Češi příznivěji nakloněni vietnamskému podnikateli než neutrální variantě situace – na rozdíl od běžné české populace, uvádějí autoři výzkumu.
Průzkum zároveň ukazuje, že mladí lidé méně reagují na hoaxy, mají nižší pochopení pro rasistické vtipy a pozitivně vnímají lidská práva menšin.
„Výrazně méně z nich pokládá za pravdivé zprávy o nároku romských rodin na vyšší dávky, o důchodech i bez odpracovaných let či lécích zdarma v rámci státní podpory,“ říká Lukáš Houdek. Poslední hoax označilo za lež 60 procent dotázaných, v roce 2014 to byla jen třetina.
Celkem 87 procent mladých Čechů považuje za velké nebezpečí pro společnost násilí z nenávisti. Vzrostla jejich informovanost a citlivost vůči němu. Větší citlivost se letos projevila také u online projevů nenávisti a rasismu. Nevhodné výroky či vtipy na sociální síti jim připadají méně vtipné a daleko urážlivější než v předchozích letech.
Vládní kampaň HateFree Culture proti rasismu a násilí z nenávisti je financovaná z Norských fondů od roku 2014. Fungovat by měla do dubna roku 2024.
Průzkum se uskutečnil během září na reprezentativním vzorku Čechů a Češek ve věku 15 až 30 let. Stejné dotazování proběhlo též v roce 2021 a v kratší podobě již v roce 2014.
