Knihovna věcí půjčuje stany i elektroniku. ‚Nechceme šetřit jen planetu, ale i peněženky,‘ říká zakladatel
Pražská Knihovna věcí půjčuje lidem za malý poplatek nejrůznější vybavení. Za 50 až 300 korun si v ní mohou půjčit předměty jako stany, fotoaparáty nebo šicí stroje. Šetří tak nejen peněženky, ale i životní prostředí. „Věcí je na světě nekonečně mnoho. Chceme pomoci tomu, aby měli lidé alternativu a nemuseli jít do obchodu a koupit si tu danou věc, když jí potřebují třeba jenom jednou,“ říká Petr Žabka, jeden ze zakladatelů knihovny.
Šicí stroje, kontaktní gril nebo elektrické klávesy – i ty patří do sbírky Knihovny věcí, která se nachází v pražském Kampusu Hybernská. Lidé si v ní mohou půjčit nejrůznější předměty od nářadí po deskové hry nebo fotoaparáty.
„Inspirace (k založení Knihovny věcí, pozn. red.) přišla ze zahraničí asi před pěti a půl lety, když jsme se se začali bavit o tom, jak lépe využívat náš čas a naše prostředky. Konkrétně v Británii už byl koncept rozšířen, respektive existovaly už dva prostory jako Knihovna věcí. Nápad k založení té naší přišel v momentě, kdy jsem chtěl opustit jednu práci a řekl jsem si, že by bylo dobré dělat něco prospěšného ve volném čase,“ říká Petr Žabka, jeden ze zakladatelů knihovny.
35:13
Hledá vyhozená okna a jiné zbytky, staví z nich nová bydlení. ‚Je to pracné, neušetří se tím,‘ říká architekt
Číst článek
Projekt původně vznikl jako nápad několika nadšených studentů. Během pěti let se ale stihl rozrůst a nyní půjčuje věci stovkám lidí ročně.
„Viděl jsem ten příklad ze zahraničí, jen tak jsem ho nasdílel na facebooku mezi svoje přátele a zeptal se, jestli to není náhodou něco, s čím moji kamarádi rezonují a co by chtěli pomoci otevřít v Praze. A ono se to ujalo.“
Za projektem stojí myšlenka minimalismu. Podle Žabky by měli mít lidé možnost si věci, které často nevyužijí, nejen koupit, ale i půjčit.
Nekonečně mnoho věcí
„Vycházíme z toho, že věcí je na světě nekonečně mnoho. Chceme pomoci tomu, aby měli lidé alternativu a nemuseli jít do obchodu a koupit si tu danou věc, když jí potřebují třeba jenom jednou,“ vysvětluje jednu z motivací pro provoz knihovny.
Zároveň ale upozorňuje i na finanční stránku věci. Některé předměty je zkrátka snadnější si za malý poplatek a vratnou zálohu půjčit, než si je draze kupovat. Toho by mohli lidé využít třeba v situaci, kdy se snaží snižovat svoje výdaje.
„Nechceme šetřit jenom planetu, ale i naše peněženky. Pokud něco použijeme jednou ročně, máme to deset let a použijeme desetkrát, pak pokud to stojí třeba pět tisíc, vyjde nás jedno použití na 500 korun… u nás si ty věci může člověk půjčit za cenu 50 až 300 korun za týden a finančně se mu to vyplatí,“ říká.
„Navíc nemusí mít po celou tu dobu věc uloženou doma, kde mu akorát zabírá místo," doplňuje.
1:49
Pípne a pomůžeš. Aplikace posílá dobrovolníky k lidem, kteří potřebují pomoc, na místě bývají první
Číst článek
Dodává ale, že od začátku letošního zvyšování cen Knihovna věcí znatelný rozdíl v návštěvnosti zatím nezaznamenala. „Pocitově k nám teď chodí více lidí, ale je to těžké odhadnout, protože v létě máme obecně vyšší návštěvnost,“ upozorňuje.
Zatímco totiž přes zimu do knihovny zavítají v průměru dva lidé za směnu, v létě se tento počet pravidelně zvyšuje na deset a více. „Je to tím, že většina věcí, co tady je, se dá půjčit v létě. Na zimu je jich výrazně méně, protože tu máme věci na cestování, trávení času v parku a tak,“ vysvětluje a ukazuje na police za sebou.
Na nich je třeba kontaktní gril, sada na fondue, ale i sušička na ovoce, přilba na kolo, ešus nebo stan. Věci může do knihovny darovat každý. Musí být zachovalé, funkční a využitelné krátkodobě – standardní výpůjční lhůta je totiž jeden týden.
„Věci, které přijímáme, se nám sem musí hodit v tom smyslu, že pro někoho bude mít smysl půjčit si je na týden. Někdo nám sem třeba jednou přinesl skleničky, což jsou věci, které se nám moc nehodí, protože buď někdo potřebuje půjčit třeba sto skleniček na nějakou událost, což my v žádném případě nezvládneme zařídit, anebo je potřebuje dlouhodobě. A takový model půjčování my nemáme,“ vysvětluje Žabka.
„Tyto předměty totiž nesplňují podmínku, že si je člověk může půjčit na nějakou jednorázovou aktivitu a pak nám je vrátit,“ upřesňuje. Knihovna také váhá u příjmu předmětů, které už v nabídce má, ale které si příliš lidí nepůjčuje. K těm patří zejména deskové hry.
Vlny veder, čistá nula a elektrifikace bojových vozidel. Západní armády hledají cesty, jak zezelenat
Číst článek
„Občas se nám stává, že máme věci, které nepůjčujeme příliš často. Máme tu třeba spoustu deskových her a puzzle. To jsou věci, které tu máme dlouhodobě, ale moc zákazníků zatím nezaujaly. Když zjistíme, že nám překáží, hledáme způsob, jak je předat dál,“ říká.
Knihovna má ale také seznam věcí, kterých by potřebovala více. Na něm jsou například různé typy nářadí nebo šicí stroje, které byly hodně žádané především během pandemie.
„Přestože máme tři šicí stroje, tak se velmi často stává, že jsou nedostatkové zboží. Myslím si, že to mohla zapříčinit i pandemie. My jsme během lockdownu zavřeli, ale udělali jsme výjimku, že když nám někdo řekl, že by chtěl šít roušky, tak jsme mu půjčili šicí stroj. V tu chvíli byly ale ty šicí stroje konstantně půjčené a to do dneška neustálo,“ vzpomíná.
Darují lidé i firmy
Většinu předmětů, podle Žabky asi 90 procent, darují běžní lidé, když u sebe doma najdou něco, co už nepotřebují. Knihovna věcí ale také spolupracuje s několika firmami, které jí dodaly některé hůře dostupné věci.
„Třeba od Alzy jsme dostali projektor nebo obří power banku, která dokáže napojit i laptop. A to je ten typ předmětů, které se snažíme získat od firem – buď nějaké specializované, nebo ty, které se nám třeba nepodaří dostat z druhé ruky. Pak od nich máme ještě ty věci, které nám firmy samy nabídnou,“ říká.
Žabka ale upozorňuje, že Knihovna věcí není profesionální půjčovna a lidé by měli počítat s tím, že některé předměty mohou díky jejich opakovanému užívání mít své chyby.
„Může se stát, že vrtačka bude mít nižší výkon, většinou se to ale neděje. A když ano, zákazníka na to upozorníme,“ říká. „Kontrolujeme i hygienický stav předmětů. Naši zákazníci jsou ale zodpovědní a nestává se, že by nám půjčené věci vraceli v nějakém špinavém stavu,“ vysvětluje Žabka.
V Temži vznikl ostrov z vlhčených ubrousků. Je velký jako dva tenisové kurty
Číst článek
„U některých předmětů ale není v našich silách, abychom je důkladně pročistili. Například spacáky důkladně vypereme tak jednou za sezónu, na druhou stranu se za tu sezónu půjčí třeba jen třikrát,“ přiznává. Knihovna se s tímto netají a návštěvníci s tím podle Žabky počítají.
Knihovna věcí v Hybernské je jedním z prvních dvou podobných podniků v Česku. Kromě půjčování věcí také pořádá workshopy a nabízí podporu těm, kteří by chtěli založit vlastní knihovnu věcí.
„V Česku nás o pomoc požádali tři lidi, následkem čehož pak vznikla Knihovna věcí Brno. Konzultovali jsme ale i s někým z Barcelony, se zájemci z jedné ze zemí Beneluxu a potom i s někým z Afriky,“ vzpomíná Petr Žabka.
„Rádi podpoříme kohokoliv, kdo by měl zájem ve svém městě založit Knihovnu věcí. Můžeme jim i darovat nějaké předměty nebo jim pomoci v zakládacím procesu, protože my jsme se také nějakou dobu hledali, než jsme přišli, jak na to,“ shrnuje.
Katalog Knihovny věcí najdou lidé na jejích internetových stránkách, kde je možné si předměty rovnou i zarezervovat. Kamennou pobočku mohou navštívit osobně každé úterý.
