Dva ze tří prezidentů v historii České republiky byli ekonomové – Václav Klaus a Miloš Zeman. Dva ze tří nynějších favoritů na prezidenta jsou také ekonomové. Spolu s ostatními kandidáty tak často v kampani zmiňují, že chtějí ekonomiku rozhýbat, ozdravit v ekonomické krizi. Jaká je ale skutečně role a vliv prezidenta na ekonomické směřování země? Ve speciálu Radiožurnálu a Plusu o tom diskutují expremiéři Mirek Topolánek a Jiří Rusnok.

Video Praha 15:08 5. 1. 2023 (Aktualizováno: 17:19 5. 1. 2023) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Úkolem prezidenta může být radit, ale to je tak všechno, co se svou exekutivní pravomocí může dělat,“ říká v prezidentském speciálu manažer a bývalý předseda vlády Mirek Topolánek (tehdy ODS).

Podle něj prezident má jen nepřímou kompetenci ovlivnit ekonomiku, například přes centrální banku. „Ale hesla současných prezidentských kandidátů nám ukazují, co je to za lidi a jaký je jejich hodnotový žebříček a světonázor. To, co slibují, ale asi slibují lidem, kteří o tom nic moc neví.“

Bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok souhlasí, že možnosti prezidenta přispět ke konkrétním hospodářským změnám jsou velmi malé. „Může změnit kulturu politickou, institucionální, což jsou cenné věci, ale jeho rozhodnutí nejsou o řešení akutních stavů.“

„Vláda rozhoduje, měla by mít profesionální analýzy a aparát, který by jí měl dávat základ věcných řešení, podle kterých rozhodne,“ vysvětluje velmi omezené možnosti hlavy státu Rusnok.

Prezident jako ombudsman

Proto sliby generála Petra Pavla o moderování debaty o řešení energetické krize pomocí malých jaderných reaktorů považuje Topolánek za možné, ale stále omezené. „Už jen tím, že má právo veta, byť přehlasovatelné, tak může otevírat některé problémy.“

„Já prezidenta vnímám trochu jako ombudsmana. Měl by se potkávat se všemi lidmi, tedy i třeba s těmi z energetiky, poslouchat, a pak směrem k vládě či parlamentu artikulovat, co naposlouchal a co si myslí, že je správně. Ale to je celé,“ tvrdí Topolánek.

Rusnok dodává, že prezident má velkou šanci vnést do české veřejné debaty strategický pohled. „My tu trpíme short-termismem volebních období, máme pořád nějaké volby a všimněte si, že už se žádná vláda nezabývá nějakou strategií.“

„Prezident by tak mohl do debaty vnášet třeba témata, jakou chceme mít energetickou bezpečnost, za jakou cenu. To samé se týká daňového a důchodového systému. Je obrovská šance prezidenta moderovat strategickou diskuzi,“ navrhuje bývalý guvernér České národní banky.

Michl v čele centrální banky? Podle Bašty se osvědčil, Babiš chválí jeho politiku, většina ho ale kritizuje

Číst článek

To, že by prezident po svém zvolení mohl prosadit zákon, který zařídí levnou elektřinu, považují oba hosté za nesmysl. „To je součást horké volební kampaně, ale musíme se bavit, co bude za pět let, odkud budeme brát energii, kolik nás to bude stát, jak budeme financovat důchody za 20 let.“

Úspěch společnosti prý tkví v tom, že se nerozpadne pod nějakou tenzí. „A tenzí přibývá, takže tam by měl prezident sehrát roli. Ale ne tím, že řekne, jaké reaktory máme mít,“ shrnuje Jiří Rusnok.

„Přímá volba prezidenta s sebou přináší konkrétní témata v dané aktuální době. A kandidáti musí reagovat na tuto situaci a přinášet řešení, což je ale samozřejmě nesmysl,“ objasňuje možnosti hlavy státu ovlivnit přímo jednotlivosti nejen ekonomické Mirek Topolánek.

Poslechněte si celý prezidentský speciál v audiozáznamu výše. Moderuje Jana Klímová.

Jana Klímová, til, oci Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít