Přírodní pavoučí hedvábí je velmi elastické, prokazuje pevnost v tahu a další fyzikální vlastnosti, které by se velice hodily materiálovým inženýrům. Vlákna, která snovají pavouci, by našla uplatnění jak v biomedicíně – byl by z nich například výborný šicí materiál nebo obvazy – tak při výrobě neprůstřelných vest, airbagů či sportovního oblečení. Naneštěstí je komerční chov pavouků na „hedvábných farmách“ prakticky nemožný a pokusy o výrobu umělého pavoučího hedvábí ve větším množství také selhávají. Jaké tedy zbývají možnosti?

Pokud se spojí odborník na housenky bource morušového s autoritami přes pavoučí hedvábí a produkci hmyzích proteinů, je výsledek předvídatelný. Tým amerických vědců z univerzit v Notre Dame, Wyomingu a z Biomateriálových laboratoří Kraig modifikoval housenky bource morušového tím, že do jejich genomu vložil úseky pavoučí DNA. Transgenní housenka, která se chce zakuklit, nebude produkovat obyčejná hedvábná vlákna, ale kombinaci hedvábí bourců a pavoučího hedvábí. Tato „směska“ se svými vlastnostmi údajně blíží kvalitě přírodního pavoučího hedvábí. A protože chov bourců je technologicky dobře propracovaný, neměly by být ani problémy s produkcí hedvábných vláken ve velkém rozsahu.

Zdroj: University of Notre Dame

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít