Srst žiraf s věkem tmavne, možná kvůli testosteronu
Stáří žirafích samců se dá odhadnout podle barvy srsti. Vědci, kteří se zabývají pozorováním žiraf v Zambii, prý nyní odhalili i to, od jakého věku ke změnám barvy dochází.
Podle vědců jsou proměny barvy srsti projevem žirafí puberty a mohou souviset se změnou hladiny testosteronu. Samci tím dávají najevo pohlavní dospělost. Samotná kresba na srsti je přitom typická stejně jako třeba otisky prstů u člověka.
„Studie dokazuje něco, co se již dlouho ví,“ komentuje objev vědců Evžen Kůs. „Především samci jsou odlišně zbarvení a to zbarvení se mění nejen s věkem, ale třeba i s kondicí zvířete. Je to ale jen jeden z pomocných ukazatelů stáří, nemusí platit vždy.“
Věk žirafy se prý nejlépe odhadne podle celkového dojmu: jak se zvíře chová, jak chodí. „Stejně jako poznáte podle chůze staršího člověka, rozpoznáte i staré zvíře,“ tvrdí Kůs. Ve volné přírodě však podle něj mnoho starých jedinců není, protože příroda se zvířat, která už jsou v postproduktivním věku a nemají pro ni význam, sama zbavuje.
Zoolog Evžen Kůs okomentoval výsledky studie, která se zabývá změnami barvy srsti u žirafích samců
Žirafy se ve volné přírodě dožívají průměrně 12 až 15 let. V zoologických zahradách to může být i více než 20 let. „Je to díky tomu, že starým jedincům podáváme uzpůsobenou potravu, dostává se jim zvláštní péče. Tu by v divočině neměli,“ vysvětluje Evžen Kůs.
Dlouhý krk je výhodou i prokletím
U všech býložravců dochází s věkem k obrusu stoliček a nové jim nenarostou, na rozdíl třeba od slonů. Ti se mohou dožít i 70 let, neboť se jim během života šestkrát vymění chrup. Býložravci, kterým se zuby obrousí, v přírodě zahynou, protože už nejsou schopni zpracovávat potravu.
Žirafí život komplikuje i specifická stavba těla. Dlouhý krk jim sice umožňuje spásat listí ve výškách, ale na druhé straně musí zásobovat krví mozek. Zvířata proto musí velmi rozvážně sklánět a narovnávat hlavu, aby v důsledku poklesu tlaku neomdlela. Problémy mají především s pitím a s uléháním, i jejich pohyb je trochu složitější.
Závěry studie o změnách zbarvení žiraf otiskl časopis Journal of Zoology. Profesor Fred Bercovitch z Kjótské univerzity a přírodovědec Phil Berry studovali v Zambii žirafy Thornicroftovy. Hlavní přínos svého výzkumu vidí v tom, že nyní lze určit věk žiraf podle odstínu skvrn.
