Přírodní rozmanitost Evropy má chránit nová unijní strategie
Biologická rozmanitost v Evropě se povážlivě snižuje. Evropská komise představila strategii k zastavení úbytku živočišných i rostlinných druhů. Přibližně čtvrtině evropských savců, ptáků, obojživelníků i hmyzu totiž hrozí vyhynutí. Alarmující je také podle strategie Komise stav populace ryb v evropských řekách a mořích - 88 procent z nich se totiž nadměrně využívá nebo je na hranici vyčerpání.
Čistá voda, vzduch, ochrana před záplavami i opylování rostlin, aby přinášely plody. To nám dávají ekosystémy, které ale trpí velkým poškozením.
Ředitel odboru ochrany přírodních zdrojů Generálního ředitelství pro životní prostředí Evropské komise Ladislav Miko mluví o biodiverziě v Evropě v pořadu Stalo se dnes na Radiožurnálu.mp3
Jejich biologická rozmanitost je totiž v krizi, varuje ve své strategii k záchraně biodiverzity Evropská komise.
Jako jednu z priorit strategie vidí eurokomisař pro životní prostředí Janez Potočnik zajištění udržitelného zemědělství a lesního hospodářství, které neničí krajinu.
Cílem je také do deseti let obnovit alespoň 15 procent poškozených ekosystémů, například opětovným spojením přírodních prostředí, které oddělily silnice, železnice, nebo městská zástavba. Bude to levnější, než nákladně stavět například další čističky odpadních vod.
Biodiverzita na starém kontinentě je podle komisařů v krizi a ubývá jí dřív nevídaným tempem. V celosvětovém měřítku je tento proces tisíckrát rychlejší, než kdyby do něj nezasahoval člověk.
Činnost člověka je nejdůležitější
„Já si myslím, že nejdůležitější je činnost člověka obecně a samozřejmě taky výrazná intenzifikace té činnosti, protože poměrně dlouhou dobu byl lidský vliv na biodiverzitu pozitivní. Tím, že vytvářel různorodou strukturu krajiny, tak zvětšoval počet možných biotopů pro rostliny,“ vysvětluje ředitel odboru ochrany přírodních zdrojů Generálního ředitelství pro životní prostředí Evropské komise Ladislav Miko.
Nicméně od okamžiku, kdy se začalo s intenzifikací zemědělství a lesnictví, se podle jeho slov ten trend obrátil. Ladislav Miko také uvedl, že Česká republika patří spíše mezi státy s vyšší biodiverzitou.
„Máme to štěstí, že máme celou řadu nejrůznějších typů ekosystémů a celou řadu druhů. Máme například poměrně hodně endemických druhů, které se vyskytují jenom na našem území. Na druhou stranu, když se podíváme na trendy, tak naopak patříme ke státům, kde došlo k největším ztrátám za poslední desetiletí nebo za poslední století v počtu vyhynulých druhů,“ řekl Ladislav Miko.
To se v České republice týká především úbytku druhů motýlů.