Australští ochránci přírody jsou kritizováni hlavně za sumu, kterou hodlají do licence investovat. Peníze by prý bylo možné využít účelněji a představa takové organizace jako držitele licence „k lovu žraloků“ je kontroverzní.

Sítě podél útesu mají převážně lapat žraloky a zabránit jim tak v přístupu na pobřeží. Podle ochránců v sítích skončí až 10 tisíc různých ryb ročně.

Nejde přitom jen o žraloky, ale také o další ryby. V sítí navíc končili i delfíni, želvy nebo dugongové. Po zaplacení dané sumy má majitel licence nárok na úlovky chycené vybraným úsekem sítí.

Když se australským ochráncům povede peníze vybrat, chtějí svůj úsek, dlouhý asi 1,2 kilometru, sítí zbavit. Cílem je umožnit rybám, především žralokům, přístup k pobřeží, a tak obnovit přítomnost mladých žraloků.

Podle ochranářů by se tím mohl navrátit tvar a rovnováha původního ekosystému korálového útesu.

„Vědci zjistili, že v oblastech, ze kterých byli žraloci odstraněni nadměrným rybolovem, se hojně začali vyskytovat menší predátoři jako třeba chňapalové. Ti potom vytlačovali menší ryby, které se živily řasami. Řasy potom zaplavily celý útes,“ popsala problém pro britský Guardian Gilly Llewellynová, vedoucí australského Světového fondu na ochranu přírody.

Ochránci se ke koupi licence odhodlali poté, co úřady z Queenslandu zveřejnily, že počet žraloků chycených u Velkého korálového útesu se od roku 2014 do roku 2015 zdvojnásobil, z 222 tun na 402 tun.

Austrálie byla dlouhodobě neochotná ohrožené žraloky před rybolovem chránit. V prosinci 2014 australská vláda souhlasila s poskytnutím ochrany 31 druhům žraloků v rámci konvence Organizace spojených národů. O dva měsíce později se ale rozhodla od dohody odstoupit.

Dominika Píhová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít