Zlín si připomíná 80 let od tragické smrti Tomáše Bati
Přesně před 80 lety tragicky zahynul zakladatel obuvnického impéria Tomáš Baťa. Zlínskému obchodníkovi, jenž se vlastními silami vypracoval z malé ševcovské dílny do čela společnosti se světovým renomé, se stalo osudným létání. Zlíňané přichystali k uctění jeho památky pietní akci v 11 hodin na Lesním hřbitově, místě Baťova posledního odpočinku.
Smrt dostihla šestapadesátiletého Baťu v troskách malého stroje Junkers, který se zřítil v husté mlze u Otrokovic.
Smrt velkopodnikatele přišla jako blesk z čistého nebe. O letecké tragédii informovaly všechny světové deníky a do Zlína zamířily stovky kondolenčních telegramů – i od tehdejšího prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.
Zlín se nyní připravuje na přeměnu Domu umění na památník Tomáše Bati. U fenoménu, který dodnes ovlivňuje vývoj města, je to podle mluvčího tamního magistrátu Zdeňka Dvořáka plně na místě:
„Prosklená budova nad Zlínem, která je architekty, ale i dalšími osobnostmi Zlína označována za vůbec nejcennější budovu ve Zlíně. Město se k ní hlásí a v současné době připravuje projekt, jak by se tento památník měl vrátit do původního stavu.“
Zlíňané na zakladatele města dodnes vzpomínají. Například Petr Kalač ze zlínského Kudlova nedá na Tomáše Baťu dopustit:
„To byl opravdu borec. Vystavěl prakticky Zlín, jeho zástavba je dodneška. Já mimochodem taky bydlím v baťovském domku. To, že se po osmačtyřicátém roku stala jeho továrna Svitem a Zlín Gottwaldovem, mě dodneška strašně žere.“
Ani Marie Žatíková ze Zlína neskrývá svůj obdiv vůči Tomáši Baťovi: „Kdyby tu byl Baťa, byli bychom na tom možná lépe než Praha.“
Tomáš Baťa začal po zkušenostech v zahraničí zavádět moderní metody řízení a organizace práce. V podniku zavedl vysoce efektivní pásovou výrobu, mohutně investoval do propagace a své zaměstnance motivoval příslibem podílu zisku. Tak se během 30 let z jeho firmy stal největší světový exportér obuvi.
