Virtuální prohlídka. Jak přežít atomový útok na Brno? Podívejte se do krytu pro komunistické pohlaváry

Dříve nejutajovanější protiatomový kryt v Brně nese krycí označení 10-Z. Schovat se v něm za komunismu mohla výhradně krajská politická vrchnost. V bunkru pod Špilberkem by přežilo 500 lidí po dobu tří dnů. Kryt vznikl už během druhé světové války, až do roku 1993 ho spravovala armáda a byl přísně tajný. Zpravodajský web Českého rozhlasu ho navštívil s kamerou a pořídil 360° virtuální prohlídku.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Virtuální prohlídka. Přežili byste atomový útok na Brno? Podívejte se do dříve tajného bunkru

Virtuální prohlídka. Přežili byste atomový útok na Brno? Podívejte se do dříve tajného bunkru | Foto: Filip Jandourek

Bunkr vznikl během druhé světové války. Vešlo se do něj téměř pět set lidí a určen byl - podobně jako později během vlády komunistů - pro pečlivě vybraný seznam osob. Nacisté na něj sepsali lidi z řad německé protiletecké policie, spekuluje se i o tom, že se na seznam dostali i zástupci wehrmachtu.

V krytu se ale za války ukrývali také civilisté. Brňané se pod Špilberkem schovali během tří spojeneckých náletů na koci roku 1944, počátkem dubna 1945 a při osvobozování města ke konci dubna 1945.

Po válce se v objektu nacházel velkoobchod s vínem majitelů Hermanna Löwyho a Karla Šmída. Jejich podnikání bylo velmi úspěšné, zaměstnávali přibližně deset lidí a zásobovali moravskými, maďarskými a francouzskými víny nejen Brno ale třeba i krkonošské hotely.

Po únoru 1948 převzala prostory Československá lidová armáda. Komunisté na místě vybudovali 1500 metrů rozsáhlý velitelský kryt pro klíčové představitele města a kraje, který byl až do pádu režimu přísně utajený.

Prostory byly dozděny cihelnou vyzdívkou, štoly byly prodlouženy a patrně také rozšířeny dalšími spojovacími chodbami. Úprava vstupu měla eliminovat účinky tlakových vln, celý prostor byl vybaven tehdy dostupnými technologiemi, které jsou dodnes zachovány v unikátním stavu.

Celková délka chodeb včetně nouzových východů dosahuje téměř 600 metrů. Kryt má 65 místností, na konci nejdelší chodby byl zřízen vodní rezervoár a nachází se tam i škodovácký generátor elektřiny, systém filtrace vzduchu a spojovací ústředna.

Uvedení do provozu objektu „10-Z“ se uskutečnilo v roce 1959 a kromě několika cvičných poplachů nebyl nikdy využit.

Protiatomový kryt předala Armáda České republiky v roce 1993 Magistrátu města Brna, bunkr poté postupně chátral.

Virtuální prohlídka: po stopách obětí komunismu. Šibenice v Brně patřila k nejobávanějším místům

Číst článek

V roce 2014 podepsal magistrát smlouvu o využití krytu s obecně prospěšnou společností Americký fond, která se snaží učinit z původně vojenského prostoru místo setkávání a popularizovat moderní dějiny.

Bunkr s krycím označením 10-Z je přístupný z Husovy ulice. Konají se tam nejrůznější výstavy, nyní až do 16. dubna komiksová výstava Ještě jsme ve válce. Zájemci pak mohou v krytu strávit jednu noc. Součástí zážitkového retro pobytu je i snídaně, exkurze, prohlídka expozice a komentovaná prohlídka Brna.

Filip Jandourek, Anna Jadrná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme