Stan, dvě židle a půjčený klavír. Před 93 lety u nás začalo pravidelné rozhlasové vysílání
Český rozhlas slaví 93. narozeniny. Po Británii se Československo stalo druhou evropskou zemí, ve které pravidelně vysílalo rádio. Z legendárního stanu ve Kbelích se tehdejší Radiojournal poprvé ozval 18. května 1923.
„Halo halo, zde vysílací stanice Radiojournalu ve Kbelích u Prahy. Vysíláme na vlně 1150 metrů a přejeme posluchačům dobrý večer,“ vítala posluchače první hlasatelka Emílie Tučková.
Průkopníky rozhlasového vysílání byli ale hlavně jeho první ředitel Eduard Svoboda a novinář Miloš Čtrnáctý. Rozhlasový program šířil vysílač ve Kbelích.
V rozhlasovém archivu pátral po hlasech rozhlasových průkopníků Jaroslav Skalický
„Přes den sloužil ministerstvu pošt a telegrafů, večer potom připojením mikrofonního obvodu vysílal takzvanou radiotelefonii, čili telefonii bez drátů. Asi 10 metrů vedle dřevěného domku s vysílačem, postavil tehdy Radiojournal svůj plátěný stan, ve kterém bylo první studio. Bylo to několik beden, dvě židle a vypůjčený klavír,“ vysvětluje Karel Koníček, jeden z prvních rozhlasových techniků nebo jak se tehdy říkalo operátorů.
„Vysílali jsme povětrnostní zprávy, burzovní, sportovní a nejnovější zprávy politické a hlavně to byl zpěv a hudební program vůbec,“ vzpomíná Emilie Tučková. Pracovala v rádiu také jako účetní a pokladní.
Vysílání nadchlo také Karla Kopeckého, i když se při svém prvním živém vystoupení ve kbelském stanu necítil zrovna nejlépe.
„Jako cellistu mne posadili na nějakou bedýnku, ze které jsem se bál, že spadnu. Na doprovázejícího klavíristu jsem vůbec neviděl, jen jsem se na začátek ohlédl, že můžeme začít.“
Radiojournal zpočátku vysílal jen hodinu večer a první rok měl pouhých padesát nadšených koncesionářů.
„Tím končíme dnešní vysílání a přejeme všem posluchačům dobrou noc. Nezapomeňte si uzemnit anténu.“