Indie uvedla, že přistávací modul a šestikolové vozítko, poháněné solární energií, budou pracovat po dobu nejméně jednoho lunárního dne, který odpovídá zhruba 14 pozemským dnům. List Indian Express napsal, že elektronika vozítka není navržena tak, aby vydržela extrémně nízké teploty. Ty mohou během lunární noci klesat až k minus 170 stupňům Celsia.

„Rover dokončil své úkoly. Je bezpečně zaparkován a byl uveden do spánkového režimu,“ napsala indická vesmírná organizace v prohlášení vydaném v sobotu pozdě večer. Přístroje, jimiž je vozítko Prágján (v sanskrtu „moudrost“) vybaveno, byly vypnuty a shromážděná data byla prostřednictvím přistávacího modulu poslána na Zemi, uvedla organizace v prohlášení.

Zatím není jasné, jestli se s příchodem nového měsíčního dne činnost roveru obnoví. „Baterie je nyní plně nabitá. Solární panel je otočen tak, aby na něj dopadlo světlo při příštím východu slunce, který se očekává 22. září. Doufáme, že se (rover) úspěšně probudí a bude pokračovat ve svých úkolech,“ dodal indický podnik.

Organizace již dříve sdělila, že robotické vozítko potvrdilo přítomnost síry a několika dalších chemických prvků v blízkosti lunárního jižního pólu. Zatím se ale nevyjádřila k hlavnímu úkolu mise, kterým bylo pátrat po stopách zmrzlé vody, jejíž výskyt by podpořil plány na budoucí osídlení přirozené družice Země.

Přistávací modul indické sondy Čandrájan-3 dosedl na povrch Měsíce 23. srpna. S přistáním v málo prozkoumané oblasti u jižního pólu Měsíce chtělo Indii předstihnout Rusko. Jeho modul Luna-25 se ale podle oznámení agentury Roskosmos vymkl kontrole a narazil do měsíčního povrchu.

Indii se přistání na Měsíci podařilo na druhý pokus. V září 2019 se modul sondy Čandrájan-2, která kolem Měsíce obíhá dodnes, krátce před přistáním jen dva kilometry nad povrchem odmlčel. Havárie byla podle Indické organizace pro výzkum vesmíru způsobena závadou softwaru. Kromě Indie a Ruska (Sovětského svazu) dokázaly se svou sondou na Měsíci v minulosti přistát také Spojené státy a Čína.