Čína uskutečnila první start nové nosné rakety Dlouhý pochod 8. Měla by být schopna opakovaného použití
Čína v úterý úspěšně uskutečnila první start nové nosné rakety Dlouhý pochod 8, která by výhledově měla umožňovat vícenásobné použití. Raketa odstartovala ve 12.37 (05.37 SEČ) z kosmického střediska Wen-čchang na ostrově Chaj-nan s pěti satelity, oznámil čínský národní vesmírný úřad CNSA. Peking si od nového nosiče slibuje úsporu nákladů a urychlení plánu na zahájení komerčních letů, napsala agentura Reuters.
CNSA upřesnil, že raketa Dlouhý pochod 8 v úterý vynesla svůj náklad na stanovenou oběžnou dráhu ve výšce 512 kilometrů nad Zemí. Jedná se o jeden experimentální technologický satelit a čtyři malé soukromé družice.
2:14
Po 40 letech na Zemi přistály nové vzorky měsíční krajiny. Za úspěchem stojí Čína
Číst článek
Peking plánuje v následujících letech vyvinout v rámci série Dlouhý pochod 8 rakety vícenásobného použití, které by měly být podobné raketám Falcon 9. Tyto vesmírné nosiče vyrábí a také úspěšně využívá americká soukromá společnost SpaceX.
Čínská státní média konkrétně nezmínila, zda dv úterý použitý model rakety Dlouhý pochod 8 již umožňuje opakované použití. CNSA na svém webu uvedl, že „z dlouhodobého hlediska se očekává, že se raketa stane prvním opakovaně použitelným modelem“ s cílem zvýšit konkurenceschopnost čínských nosičů.
Podle agentury Reuters se u budoucích variant předpokládá, že budou schopné vertikálního vzletu i vertikálního přistání (VTVL), což jim umožní provádět start opakovaně. Pracovník čínské vesmírné vědecké a technologické společnosti CASC v listopadu řekl, že Čína chce nosnou raketu s technologií VTVL představit kolem roku 2025.
CNSA sdělil, že 50 metrů vysoká raketa Dlouhý pochod 8 má dva základní stupně. Vedle šesti motorů poháněných kapalným kyslíkem, kapalným vodíkem a kerosinem je také vybavená dvěma bočními pomocnými vzletovými motory (boostery).
Čína zahájila svou první misi na Mars. Průzkumné vozítko má na planetě přistát v dubnu
Číst článek
Dokáže vynášet kosmické lodě a nejrůznější aparáty na oběžné dráhy kolem Země i na trajektorie směřující k jiným vesmírným tělesům ve Sluneční soustavě.
Pro čínský vesmírný program uzavřel úterní start letošní rok nabitý událostmi. Minulý týden se vrátila z Měsíce čínská kapsle, která poprvé od roku 1976 přepravila na Zemi vzorky lunární horniny. V červenci zahájila Čína svou první samostatnou misi k Marsu.
Kolem roku 2022 chce Čína dokončit vícemodulovou vesmírnou stanici s lidskou posádkou. Do roku 2045 by rovněž ráda zahájila program, který umožní tisíce letů do vesmíru ročně a dostane na orbitu tisíce tun nákladu a cestujících.
