Češi proti rakovině: Funkční lék bude mít jednou náš podpis, věří vědecký reportér

Můžeme úplně na začátek shrnout, co je to SOT101?
Jde o nově vyvíjený přípravek neboli lék na rakovinu od české biotechnologické společnosti Sotio. Ona spadá do skupiny PPF a ten lék patří do skupiny léků v imunoonkologii. To jsou přípravky, které vychází z toho, že nějakým způsobem těží z imunity lidského těla, z toho, že si ta naše imunita dokáže s nádorem sama poradit. No a tyto přípravky tu naši imunitu dokáží stimulovat tak, aby fungovala ještě lépe. Je to takový, řekněme nakopávač. No a  přípravek SOT101, jeho zásadním znakem je Interleukin 15. To je bílkovina, kterou máme běžně v těle a ona je zodpovědná za to, že si to naše tělo, konkrétně bílé krvinky, dokáží poradit s viry a také s nádorovými buňkami. 

Je součást obranného mechanismu člověka.
Dá se to tak říct. No a vědci v podstatě vytunili Interleukin 15. Jestli to tak můžu, říct.  Utvořili si ho k obrazu svému. Udělali z něj ještě silnější zbraň, ale zároveň byli velmi opatrní, aby ta síla nebyla až moc extrémní a zkrátka pak nezpůsobila nějaké vedlejší účinky. A to se jim, podle jejich slov, podařilo.

Rozumím. Jak významnou zprávou je tedy v tuto chvíli posunutí tohoto českého léku na rakovinu do další fáze klinických testů? 
Ona je to významná zpráva ve vědeckém i lékařském prostředí. Já bych asi hned na začátku měl ale říct, že pro pacienty, kteří s rakovinou bojují, v tuto chvíli, to zatím příliš neřeší. Takže rozhodně by to nemělo dávat plané naděje, že už existuje něco hotového a řekněme stoprocentního. Ale tu naději v tom můžeme vidět do budoucna. Začátek druhé fáze totiž logicky znamená, že vědci už SOT101 testovali v té první fázi, trvalo to několik let. No a v té druhé fázi bude více pacientů.

Co je důležité říci, tak tato klinická studie souvisí s tím, že SOT101 je podávaný v kombinaci s jiným přípravkem. Ten se jmenuje Keytruda a je od společnosti MSD, což je velký světový farmaceutický hráč. Biotechnologická společnost Sotio se na té spolupráci domluvila loni na konci roku. Oznamovala to jako velký krok. Keytruda funguje taky na bázi imunoterapie. Celá řada nádorů bohužel funguje tak, že dokáže tlumit tu naši přirozenou imunitní reakci a náš imunitní systém zkrátka nádor nepozná a pak ho neumí napadnout. No a Keytruda dokáže ten tlumivý efekt nádorů zničit. Mimochodem, za objevení tohoto léku, respektive této metody před pár lety vědci získali Nobelovu cenu. No a teď současní vědci, nejen ti čeští, věří, že když se Keytruda spojí právě s přípravkem s SOT101, tak to může velmi dobře fungovat a může to být účinná zbraň proti rakovině. To se tedy teď bude ověřovat v té druhé fázi.

My bychom tady asi měli zmínit, že těch fází klinického testování je obvykle několik. Tři základní před uvedením na trh, pak čtvrtá, kdy se monitoruje bezpečnost a účinnost toho léčiva ještě v době, když už ho lidé používají. Teď se tedy ten lék dostává do druhé fáze klinických testů. Ty jsi už nastínil, v čem zhruba bude ta druhá fáze spočívat a taky si řekl, že bude ten lék otestován na mnohem větším počtu participantů. Kolik jich bude?
Bude to konkrétně 320 pacientů. Tím vůbec prvním člověkem byl v této fázi pacient z brněnského Masarykova onkologického ústavu. A já jsem vlastně byl u toho, když přípravek pracovníci výrobní divize Sotia nakládali tady v pražských Holešovicích do krabice. Nejdříve všechno vyndali z mrazáku. Vyndali takovou krabičku malou a v té bylo 100 ampulek, řekněme s nadějí, teoreticky. Tu malou krabičku tedy dali do větší krabice se suchým ledem, aby tam stálá teplota byla -80 °C. Takže ono i naoko to bylo zajímavé, protože se z toho kouřil ten suchý led. 

Do té krabice ještě dali datalogger, který sleduje neustále teplotu v té krabici, také polohu té krabice. Aby se to zkrátka neztratilo. Musí se podepsat spousta předávacích dokumentů. Je to všechno pro to, aby ti vědci a pak i lékaři měli stoprocentní přehled o tom, že se s tím lékem při té cestě nic nestalo. Cesta z Prahy do Brna není příliš dlouhá, ale musíme počítat s tím, že ten lék bude putovat třeba do Spojených států amerických, takže v té krabici on vydrží až 120 hodin. No a pak opravdu přijel kurýr, byla to přepravní společnost. Vzal si tu zelenou větší krabici, dal ji do dodávky a odjel směr Brno. Takže taková byla ta přeprava. Pro mě byl opravdu historický moment.

No a čím je pak specifická ta studie jako taková? Tak to je to, že ten pacient je hospitalizovaný a velmi podrobně sledovaný. Ono podat ten lék není nic složitého. Píchne se injekce pod kůži, ale začátek té fáze 2 je prostě takový, že pacient je na lůžku a neustálé monitorovaný. Lékaři sledují tep, tlak, saturaci a také z odebrané krve zjišťují takzvanou farmakokinetiku daného preparátu. To znamená, že sledují, jak v krvi ten přípravek funguje, jak nastupuje, jak odeznívá jeho koncentrace. Vidí to v podstatě on-line. To všechno si musí zaznamenávat velmi pečlivě. Předává se to právě těm řekněme vývojářům léku. Dělají se i kontrolní CT vyšetření, porovnávají se obrazy těch orgánů. Jeden cyklus této léčby trvá zhruba tři týdny. A jak dlouho u daného pacienta trvá? To záleží na tom, jak ten pacient na to reaguje, jak to snáší a podobně.

Ty jsi říkal, že se podává ten lék injekčně do kůže nebo pod kůži. To znamená, je to jednorázové podání nebo se to pak ty tři týdny každý den aplikuje?
U každého pacienta je to trochu jiné. Začátek je trochu jiný. Ze začátku je to častější, pak jsou tam nějaké pauzy a v rámci toho se to všechno sleduje. Takže není to tak, že by to všechno bylo najednou.

První pacient tedy už tu injekci, když o tom tak budeme mluvit, dostal, bude jich více než 300. To už si všechno říkal. S jakými konkrétními druhy nádorů se tito lidé, kteří budou začleněni do té druhé fáze klinických testů potýkají?
On samozřejmě lék SOT101 necílí na všechny nádory, ale v tuto chvíli si vědci určili šest skupin onemocnění a na ty skupiny se zaměřují. Jsou to například nádory plic, prostaty, vaječníků nebo třeba některé typy nádorů kůže.

Jak dlouho ta druhá fáze trvá? Na to se velmi těžko odpovídá, protože u každého pacienta to může vypadat úplně jinak. Můžou se objevit i drobné nežádoucí účinky, například v místě toho vpichu se může udělat nějaká vyrážka a i to se musí vyhodnocovat. Takže ta druhá fáze potrvá tak dlouho, dokud vědci a lékaři nasbírají dostatek dat. Taková je univerzální odpověď. Bývají to měsíce až možná i roky. Aktuálně Sotio mluví o měsících, ale může se to prodloužit.

Jak budou ti lidé vybíráni, nebo už jsou vybráni? Řeší se tam věk, odkud jsou a budou všichni z České republiky?
Rozhodně nebudou všichni z České republiky, bude to z různých zemí Evropy a také ze Spojených států amerických. V Česku Sotio zatím spolupracuje s Masarykovým onkologickým ústavem v Brně. V rámci těch ostatních zemí, vždy to budou prestižní, podobné ústavy, kde se zkrátka lékaři podílí na vývoji těch nových léků. Každá studie obecně má jasně přesně daná kritéria už před začátkem výběrů pacientů, konkrétně u druhé fáze přípravku SOT101 jsou ta kritéria poměrně široká. Já jsem se o tom bavil s lékařem, který byl u toho vůbec prvního podání přípravku v Masarykově onkologickém ústavu, což je Peter Grell.

Jsou tam řazení pacienti, kteří už v podstatě absolvovali ty dnes běžné a pro ně nejlepší podle lékařů používané způsoby léčby, což jim ale bohužel nepomohlo a ten nádor začal znovu růst. A lékaři jim pak tímto zařazením v podstatě nabízí jakousi další možnost. Ale je potřeba říci, není to tak, že by se teď jakýkoliv onkologický pacient mohl přihlásit do té studie. Vždy je to samozřejmě potom o procesu výběru v tom konkrétním centru.

Pojďme se teď přesunout o těch pár měsíců dopředu, tedy snad jen pár měsíců v tom nejlepším možném případě, a to do doby, kdy bude ta druhá fáze ukončena. Pak je tedy namístě vstoupit do té třetí fáze. S jakými výsledky by byly vědci spokojeni, kdyby do té třetí fáze vstupovali?
Cílem té klinické studie je teď ukázat, jestli má ten lék pro pacienty nějaký opravdu reálný význam. Velmi zjednodušeně, že jim to zkrátka pomůže. Když jsem mluvil o tom, že budou ty skupiny pacientů vždy s různým typem nádoru, tak v každé tedy bude zhruba 50 lidí. A vědci potřebují vidět účinnost aspoň takovou, že 20 % pacientů v každé té skupině ten přípravek SOT101 v kombinaci s přípravkem Keytruda pomohl. To znamená, že nádor nerostl nebo že se dokonce začal zmenšovat.

A toto zatím oni nevědí z té první fáze?
Oni už to vědí, mají data samozřejmě z menší skupiny pacientů. Profesor Radek Špíšek, generální ředitel Sotia mi zmiňoval skupinu 16 pacientů a u šesti z nich se skutečně ukázalo, že ten nádor se začal zmenšovat, že zkrátka ta léčba fungovala a fungovala tedy kombinace SOT101 a Keytrudy - u těch pacientů, kde třeba Keytruda samostatně neměla žádný efekt. Takže i to dává vědcům naději. 

Ondřeji, ty jsi zmiňoval 20 %. Ona šance, že v budoucnu bude ten lék běžně užíván, je teď podle vědců také zhruba 20 %. To vypadá jako poměrně malá pravděpodobnost, anebo je to v kontextu vývoje nových léků vlastně docela slibná vyhlídka?
Já bych řekl, že právě v tom kontextu toho vývoje je to velmi slibné. Já ten vývoj SOT101 sledují dlouhodobě a v průběhu času natáčení právě s profesorem Špíškem. To je světově uznávaný odborník. On se dlouhodobě věnuje výzkumu právě imunoterapie v onkologii. I proto je generálním ředitelem české biotechnologické společnosti Sotio. No a vždycky se Radka Špíška ptám, jak aktuálně tu danou šanci vidí v ten daný moment. Na začátku je totiž ta šance malá, mizivá. Představme si to třeba, jako že hrajete loterii. Ta pravděpodobnost výhry je mizivá, ale tím procesem vývoje toho přípravku se ta pravděpodobnost na úspěch logicky zvyšuje. Když vědci jdou krok po kroku. No a Radek Špíšek mi ještě loni na podzim zmiňoval 10 procentní šanci. A teď už je to tedy 20 %. 

Docela rychle se zvyšuje. Kdykoliv to ale může přestat, kdykoliv se to může pokazit, objeví se problémy, vedlejší účinky a nic z toho zkrátka nemusí být. Ale těch 20 % je v tomto kontextu docela dost a proto ta naděje a ten částečný optimismus i s ohledem na ty výsledky z té první fáze klinických studií.

Ono vůbec je úspěch to, že se teď bavíme o druhé fázi klinického testování, protože v klinických testech je spousta příprav, přece jen málokterý to dotáhne až do úplného konce. Pokud by se to skutečně povedlo a dostali jsme se přes tu třetí fázi klinických testů, tak v jakém horizontu se teď bavíme - kdy by se ten lék mohl skutečně dostat do běžné klinické praxe?
Tak pokud by všechno šlo opravdu podle plánů, neobjevili by se ty komplikace, tak by Sotio mohlo o registraci přípravku požádat zhruba za tři roky. No ale pak by ještě začal ten proces schvalování kontrolními institucemi. Tam těžko odhadovat, jak dlouho by to trvalo. Takže zkrátka je to ještě proces na několik let a vědci jsou v tomto velmi opatrní, aby poskytovali nějaká konkrétní data. Je to logické.

Bavili jsme se do této doby o jednom přípravku chystaném, připravovaném, testovaném, o jedné farmaceutické firmě. Jak je na tom ale Česko obecně v boji proti rakovině?
My se tady bavíme o vývoji nového přípravku. Pokud bych zůstal jenom v této oblasti, taky tady máme několik dalších přípravků. Jenom Sotio jich má několik. Nutno říct, že SOT101 vnímá jako ten nejnadějnější. Ale v rámci českých vědců bych pak zmínil třeba látku Mitotam, na něm pracuje tým pod vedením Jiřího Neužila z Biotechnologického ústavu Akademie věd a je to taky na bázi imunoterapie. Teď připravují druhou fázi klinických studií. Ta ukončená první fáze ukázala největší benefit u pacientů s nádorem ledvin. 

V jednom z případů došlo dokonce ke zmenšení toho nádoru až třicetinásobně. Pak je tady další tým Pavla Majera z ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Ti se podílí na látce DRP104. To je jenom pár českých příkladů, takže ta stopa je v tomto podle mě značná na to, jak je Česko malá země.

A co se týče boji proti rakovině, toho, jak dokážeme pečovat o pacienty, tak si myslím, že na tom nejsme vůbec špatně. A tady bych se asi opřel o údaje britského týdeníku The Economist. Ten Česko loni vůbec poprvé zařadil do svého indexu, který můžeme vnímat jako žebříček připravenosti zemí na boj s rakovinou. Analytici tam hodnotí opravdu spoustu detailních věcí ve třech různých kategoriích, mimo jiné i ten vývoj nových léků a podobně. No a Česko z 29 zemí napříč planetou umístili na osmé místo a vnímali nás jako nadprůměrně. Na prvním místě byla pro představu Austrálie, pak Kanada a Německo, na chvostu Rumunsko, Indie a poslední byl Egypt. Ale pro představu, až za námi bylo třeba Švédsko nebo Jižní Korea. Takže já si myslím, že Česko na tom není špatně. Experti na naší zemi ocenili třeba hustotu radiačních nebo klinických onkologů v přepočtu na obyvatele, velmi dobře hodnotili naši prevenci, konkrétně fungování screeningových programů a myslím si, že v tomto je Česko na světové úrovni.

No a obecně pokud se vrátíme k vývoji nových léků, protože přece jenom znovu řekněme, že je to průlom, když se lék dostane do druhé fáze klinického testování. Ty už jsi zmínil sám, že to pro tebe samotného, který se tomu věnuje již nějakou dobu, je to už historický moment. Tak je Česko ve vývoji nových léčiv obecně na špičce Evropy?
No, budu se možná trochu opakovat, ale na to, že opravdu nejsme největší země, nejsme vůbec nejbohatší země, tak bych řekl, že naši vědci mají velmi dobré jméno, hrají v tom poměrně prim. A to není jenom můj názor. Já jsem se o tom bavil se spoustou odborníků i ze zahraničí. Například jeden z nejcitovanějších odborníků na imunoonkologii současnosti Lorenzo Galuzzi vyzdvihoval úroveň českých vědců i českých firem.

Takže já si myslím, že jednou bude lék na rakovinu, který bude funkční a který bude s českým podpisem - třeba tak, že naši vědci se budou podílet aspoň na části vývoje nějakého konkrétního přípravku, protože samozřejmě vývoj nových léčiv je globální záležitostí. Odborníci mají kongresy, kde řeší ty směry nových léků a vývoje. Takže já si myslím, že je téměř stoprocentně jisté, že jednou budeme mít funkční lék na rakovinu. A teď jenom otázkou, jestli to bude za pět let nebo za 30 let. A myslím si, že Češi v tom budou hrát roli.

Ta cesta ale bude ještě samozřejmě velmi dlouhá. Nicméně teď jsme udělali poměrně zásadní krok.
Vpřed a budeme sledovat, jak se to bude vyvíjet dál.